Nepřítel jménem stres

muž e1579002880207

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Stres známe asi všichni, ostatně dnes je i tak trochu in. Kdo není ve stresu, je divný. Lékaři klasické i alternativní medicíny shodně doporučují se tomuto jevu vyvarovat. Každý ví, že je při dlouhodobé „aplikaci“ pro organismus škodlivý, ale téměř nikdo neví, jak se ho zbavit. Pojďme se na stres podívat trochu více zblízka….

Co je to stres

Stres by se dal shrnout jako reakce organismu na změny v okolním prostředí nebo i v nás (například při nemoci, zranění). Organismus neustále vyhodnocuje ohromné množství informací, a když se rozsvítí kontrolka, že ho něco ohrožuje, tak spustí stresovou reakci. Vyhodnocení situace závisí na tom, zda jsme se s něčím podobným již setkali a jak to tehdy dopadlo. Stres vede k aktivaci tělesných systémů, které umožňují zvýšit výkonnost, využívá rezerv organismu. Problém je, když stresové podněty trvají dlouhou dobu, často se opakují, tak se rezervy vyčerpají, dochází ke změnám v imunitě a postupně mohou vzniknout i zdravotní problémy. Stresy nemusí pocházet jen z našeho okolí, velkou část si vytváříme sami, svými myšlenkami. Třeba takové stresy z vlastní nedokonalosti, z přehnaných očekávání, z porovnání se s ostatními, kde hraje negativní roli i fiktivní „dokonalost“ na sociálních sítích, mohou být zdrojem dlouhotrvajícího a škodlivého stresu.

Odolnost vůči stresu

Jak je možné, že jedna situace vyvolá ve dvou různých lidech zcela odlišné reakce? Rozdíl je v odolnosti proti stresu, která úzce souvisí také se zdravým organismem. Zdravý je ten, jehož buňky mezi sebou dobře a bez blokací komunikují a tím pádem jejich organismus dokáže rychle nastolit rovnováhu. A asi nejdůležitější je žít ve skutečné radosti. Radost je základní emoce, výsledek tvoření. Vzniká, když se organismu něco povedlo, něco nového se naučil, něco „objevil“. Když řešíme jakýkoli problém, něco tvoříme, musíme zapojit postupně všech pět principů pentagramu. V emoční rovině to znamená prožívat různorodé emoce. Neměli bychom uvíznout jen v jednom typu. Velkou roli hraje také genetika, protože naše emoční vzorce jsme převzali od předků na základě jejich životních zkušeností. Vzorce se v průběhu života přestavují, obrovský vliv má těhotenství, rané dětství. Vlivy do sebe zapadají složitým způsobem a to, co jednomu dítěti prospěje, tak druhému v podobné situaci může uškodit.

Jak odolnost posílit

Naštěstí je to možné a dokonce velmi důležité, život je najednou snazší a my zdravější a výkonnější. Bohužel to není úplně jednoduché a jedná se o dlouhodobý proces. Stojí na třech základních pilířích – zdravá psychika, vztahy a smysluplná práce (z našeho pohledu), druhý pilíř je zdravé tělo, strava a prospěšný mikrobiom a třetí pilíř je dostatek různorodého pohybu venku v přírodě. Samozřejmě se to všechno prolíná a spolu souvisí.

Začít by se mělo už v dětství, moderní trend, kdy dítě nic nemusí a vše za něj dělají rodiče, není tou nejšťastnější cestou. Naopak už i malé děti by měli čelit přiměřené dávce stresu a učit se zodpovědnosti za svá rozhodnutí. Jak se jinak mají potřebné emoční vzorce naučit?

Ve zdravém těle zdravý duch

Jednou z cest, jak se umět stresu postavit je také detoxikace organismu od různých toxinů. Chronické infekce velmi často mění emoční a stresové odpovědi. Zkuste přírodní doplňky stravy, které pomohou odkrýt a vyřešit nejrůznější, často i skryté, „zapouzdřené“ neduhy jak na fyzické tak i psychické úrovni.

Je také důležité odolnost pěstovat na maličkostech. Začít přetvářet stresové vzorce tak, že do nich doplníme pozitivní zkušenosti.

Dále je velmi důležitý fyzický pohyb, pro spotřebování uvolněné energie, uvolněných stresových hormonů.

Co dělat, když stres udeří

Zkuste nesahat po nefunkčních a velmi krátkodobých berličkách v podobě alkoholu, cigaret, či dokonce drog. Je dobré udělat si nějaký rituál, například naučit se dechové cvičení, jít se projít, zkrátka najít tu svou „S. O. S. pomoc“ při útoku stresu. Prožít a vnímat emoce (nepotlačovat je, neutíkat před nimi), které stres doprovázejí a pochopit z čeho máme vlastně strach. Také je dobré uvědomění, že změny, i ty, které často působí nevítaně, nakonec přinesou pozitivní efekt, a my si uvědomíme, že to tak mělo být.

Redakce Joalis