Nepříjemné usazeniny v lidském těle: močové ústrojí

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Život je jako řeka. My, poutníci plujeme po jejím proudu. Pro řeku platí to samé, co pro každý živý objekt v přírodě. Když se přestane pohybovat, začne se z ní vytrácet život a síla. V lidském těle se nachází nespočet takových řek, ve kterých jsou rozpouštěny nejrůznější látky. Problém nastává, když proud řeky zpomalí. To se pak na jejím dně usazuje bláto, jemný písek není unášen proudem a může začít sedimentovat.

V tomto článku si představíme makroskopické usazeniny (biogenní soli) v těle, které nebyly vyloučeny. Některé z těchto usazenin, kamenů, písků, „cholesterolového bláta” nebo jiných většinou kalcifikovaných „sedlin“ si mnozí z nás ani neuvědomí a zůstanou tak zcela bez povšimnutí. Některé z těchto usazenin však mohou způsobovat závažné zdravotní obtíže.

Biogenní soli jsou chemické sloučeniny a jejich krystaly nebo sraženiny, které vznikly přirozeně v organismu jako produkt vlastního metabolismu. Mohou se nacházet v nejrůznějších částech těla, ve kterých začne chybět pohyb a proud tekutin nebo jiný mechanismus oběhu látek začne stagnovat.

Jedná se o tyto usazeniny:

  • usazeniny močového ústrojí – ledvin, močovodu, močového měchýře
  • usazeniny žlučových cest, žlučníku a žlučovodu
  • usazeniny v mozku – mozkový písek
  • usazeniny ve vazivové tkáni – ve šlachách, které se postupně přestávají zapojovat do pohybů těla

Velkou část usazenin v těle tvoří vápenaté soli. O akumulaci těchto solí v tělesných tkáních hovoříme jako o kalcifikaci. Hydroxyapatit vápenatý (kostní minerál) je přirozenou základní stavební hmotou kostí. Pokud se tato látka nebo jiné druhy vápenatých solí začnou usazovat v měkkých a ohebných částech těla, začnou tyto tkáně v důsledku toho tvrdnout a doslova kostnatět.

Usazeniny v močovém ústrojí – močové kameny a močové písky

Močové kameny jsou staré jako lidstvo samo. Byly dokonce nalezeny v močovém ústrojí mumie, jejíž stáří se datuje do doby starší než 4000 let před naším letopočtem. Močové kameny a písky jsou tuhými útvary, vznikajícími krystalizací a sedimentací v močovém ústrojí. Podle jejich umístění je rozdělujeme na:

  • ledvinové
  • vyskytující se v močové trubici
  • vyskytující se v močovém měchýři

Malé kamínky/písky se mohou spontánně vyloučit při močení, a to bez symptomů. Uvádí se, že močové kameny v průměru do 5 mm vyjdou u 98 % lidí zcela spontánně. Větší kamínky do průměru cca 1 cm vyjdou spontánně zhruba u 53 % lidí. U kamenů většího průměru vyžaduje jejich odstranění nebo rozbití návštěvu specializovaného lékařského zařízení.

Čím jsou kameny nebo písky umístěny výše, tím hůře dochází k jejich přirozenému vyloučení. Z ledvin se tedy písky a kamínky budou přirozeným způsobem vylučovat hůře než z močového měchýře.

Přítomnost močových kamenů v urinárním traktu může být u některých lidí zcela bez symptomů, u jiných může dojít ke komplikacím a  bolestivým stavům jako:

  • bolestivé pálení/řezání při močení
  • krev v moči
  • úporná bolest v podbřišku
  • bolesti vystřelující do třísel
  • ledvinová kolika
  • pocení
  • celkový neklid
  • pocity nevolnosti a na zvracení
  • a jiné další

Močové kameny nebo písky se vytvoří zhruba u každého desátého člověka. U mužů se vyskytují ve větší míře než u žen. U poloviny lidí, u kterých se kameny již jednou vytvořily, se zhruba do deseti let téměř jistě objeví znovu.

Prevencí vzniku močových kamenů je dodržování pitného režimu

Všeobecně se doporučuje pití dvou litrů tekutin denně. Močové usazeniny začínají vznikat, pokud jsou minerální látky v moči ve velké koncentraci a zahuštěné. Lidem, kteří již kameny/písky ve svém močovém ústrojí mají, se doporučuje vypít tolik tekutin, aby se denně vyprodukovaly alespoň dva litry moči.

Složení močových kamenů

Nejčastější močové kameny jsou oxalátové močové kameny. Ty tvoří až 80 % všech nálezů. Dále co do četnosti výskytu následují kameny složené z fosforečnanu vápenatého a kameny z kyseliny močové a jejich solí. Kameny mohou být též ze struvitu, cystinu nebo xantinu a z dalších vzácněji se vyskytujících sloučenin. Některé kameny – minerály urogenitálního traktu mají dokonce takovou tvrdost, že je možné je vybrousit a vyleštit, poté připomínají polodrahokamy – třeba acháty.

Kameny obsahující kyselinu močovou je možné díky svému chemickému složení rozpustit. Klíčem je zvýšení pH moči z kyselého na zásadité. Kromě vhodných doplňků stravy je vhodné držet dietu proti zakyselování, což v první řadě to vyžaduje omezit nebo vynechat konzumaci masa. Dále je třeba dodržet pitný režim nebo aplikovat pitnou kúru ledvinových čajů. Po dosažení pH 7,0–7,2 se kámen zpravidla začne zmenšovat, může se rozpustit úplně.

Jaké další potraviny zakyselují organismus a představují riziko vzniku ledvinových kamenů?

  • potraviny a nápoje obsahující rafinovaný cukr, Coca-Cola
  • potraviny obsahující fruktózový sirup
  • potraviny bohaté na sodík, tedy například nadměrné solení pokrmů
  • černý čaj v nadměrném množství
  • ovocné džusy užívané v nadměrném množství
  • a některé další

Zajímavé je rozbíjení kamenů lékařskou metodou ESWL. Pomocí speciálního zařízení se přenášejí zvukové rázové vlny přes kůži až na kámen. Kámen tuto zvukovou energii pohlcuje a po nějaké době se začíná (u zhruba 90 % pacientů) rozpadat na menší části. Ty se pak dají přirozeně v průběhu dalších dní až týdnů vyloučit/vytlačit z močového ústrojí.

Zajímavost na závěr: Víte, že močovými kameny trpěli i významné světové osobnosti? Jmenujme například: Isaac Newton, Benjamin Franklin, Napoleon I, Epikuros, Petr Veliký, Ludvík XIV…

Příště se zaměříme na usazeniny žlučníku.

Redakce Joalis

Zpět nahoru

NOVÉ ČLÁNKY KAŽDÝ TÝDEN ZDARMA NA VÁŠ E-MAIL?

Přihlaste se zdarma k odběru novinek z webu Celostnimedicina.cz a už Vám neunikne ani jedna zajímavost ze světa celostní a alternativní medicíny.