Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Dopřejte si být sami sebou. Kdykoliv vám bude někdo tvrdit, že nejste dost dobří, nevěřte mu. Neustále se v životě za něčím pachtit, něco dokazovat sobě i druhým; vážit si sám sebe jen za podmínky, že mám úspěch a naopak za chyby se podvědomě trestat; to je postoj, který vede ke zbytečným ztrátám energie.
Vadim Zéland, autor série knih Ovlivňování reality, tvrdí, že energii z nás vysává samotná společnost – například prostřednictvím reklam, filmového průmyslu a vštěpované soutěživosti. Místo abychom byli sami sebou, snažíme se podobat a vyrovnat nereálným hrdinům nebo fotografiím na titulních stranách různých magazínů.
Často také svou energii vynakládáme na celou řadu neuskutečněných plánů, které naši energii odčerpávají. Pokud si neustále dokola říkáme „Zítra začnu cvičit“ nebo „Od příštího týdne přestanu jíst sladké,“ tak se točíme v kruhu, který nás oslabuje.
Zéland nám nabízí velmi prostou radu:
Záměry a cíle je třeba buď realizovat, anebo odhodit
Doporučuje napsat si seznam omezení, která nás tíží, a shodit je ze sebe (2009: 53): „Ihned se uvolní rezervy energie záměru, a to vám umožní postupovat dál.“ Protože všechno, co se odkládá někdy na potom, je jen neužitečný náklad: „Je třeba ho buď realizovat, nebo odhodit, protože odnímá energii.“
Něco velmi podobného, v trochu jiné souvislosti tvrdil před léty na jedné firemní akci bavič Petr Novotný: „Problémy neexistují. Když máte problém, tak je třeba ho řešit, okamžitě řešit. A nebude. Pokud máte něco, s čím nelze pohnout, na to je třeba se vykašlat, protože to není problém, ale neřešitelná blbost.“
Z hlediska Celostní medicíny je to velmi zdravý postup, neboť:
Ne-moci uskutečnit svoje plány znamená nemoci
Je opravdu velmi frustrující pocit, když v životě stojíme na místě nebo vidíme, že se nám naše plány, cíle a záměry nedaří dlouhodobě zrealizovat. Úlevou je se této obtěžující energetické zátěže zbavit. Mimochodem, součástí opravdového sebepoznání může být upřímně si ohledně všech svých přání odpovědět na otázku: „Opravdu všechno tohle chci? Vychází má přání z hlubin duše nebo mi je vsugerovala společnost?“ Možná si uvědomíme, že máme právo být nedokonalí a že pořád se za něčím honit je úplně zbytečné…
A pokud jsou naše přání naopak ta „pravá“, tak není snad naplněnějšího pocitu, než je začít uskutečňovat. Bez zbytečného napětí. Ideálně jako bychom si šli ráno do schránky pro noviny. Tj. s absencí jakýchkoliv pochyb.
Být zdravý znamená plynout přirozeně s proudem (umožnit, aby námi proudila energie)
Škodlivé pro náš organismus je naopak přešlapování na místě (stagnace), stejně jako násilná snaha bojovat proti proudu – být se sebou neustále nespokojený a chtít se za každou cenu měnit jen proto, abychom vyhověli falešným standardům ega nebo společnosti.
Literatura: Zéland, V. (2009): Ovlivňování reality, 8. díl. Bratislava: Eugenika