Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Adéla Chytilová už od dětství pracovala s aurou a energiemi. Mezi druhými byla vždy výrazná a poutala na sebe pozornost. Když vám druzí dávají neustále najevo, jak jste jiní, může to velmi zacloumat vaší sebe-hodnotou. Anebo vás to posílí. Tak jako Adélu. Sama nyní pomáhá druhým nacházet vztah sám k sobě a více si věřit. Jejími hlavními tématy jsou SEBELÁSKA a jak najít sám sebe. „Buďme k sobě hodnější,“ říká Adéla Chytilová v rozhovoru pro Celostní medicínu.
Sebeláska je v současnosti hodně užívaný a populární termín. Proč je podle tebe tak důležitá?
„Sebeláska je jedinou láskou na celý život. Nemůžeme sami sobě utéct, rozejít se se sebou nebo se od sebe na pár dnů vzdálit. Proto je tak důležité budovat si vztah sám se sebou, být si parťákem a cítit se příjemně ve vlastní společnosti. Moct se o sebe kdykoli opřít. Když nemáme rádi sebe, tak ani druhé. Správná sebeláska zlepšuje naše vztahy s okolím, protože milovaným může být jen ten, kdo se sám miluje. Jinými slovy, jak se chováme sami k sobě, tak se k nám chovají ostatní, a to je velká výzva, proč se sebeláskou začít.“
Někdo by ale i tak mohl namítnout, že sebeláska je čirý egoismus…
„Jedná se o klasický náhled naší společnosti, který nás učí myslet převážně na druhé a sebe odsunout na tu nejvzdálenější kolej. Cítit se dobře sám se sebou je základ pro šťastné bytí. Pokud tuto potřebu někdo nazývá egoismem, tak má zřejmě problém se sebeláskou.“
Co když někdo sebelásku ale přesto pochopí tak, že se má věnovat jen sobě a na druhé kašlat?
„Základem sebelásky je věnovat se primárně sám sobě, protože jen člověk, který se má rád a je k sobě přívětivý, může totéž nabídnout svému okolí. Známe to všichni: Jak se chováme k sobě, tak se chováme ve výsledku i k druhým. Sebeláska nás učí mít úctu, pochopení a empatii – jako každá láska, což se vylučuje s tím kašlat na druhé.“
Umíš v druhých probudit schopnost vnímat se z té lepší stránky a žít mnohem naplněnější život. Jak ses vlastně k sebelásce dostala ty sama?
„Dlouhá léta jsem nepřijímala sama sebe, hledala jsem na sobě chyby a nedostatky, trestala se za odlišnosti, nebyla jsem si vůbec oporou. Bohužel podle hesla „podle sebe, měřím tebe“ jsem také nepřijímala své okolí a nešetřila jsem slovy kritiky. Trápila jsem se tím, jak se to dělá, ta láska bez podmínek. Termín bezpodmínečná láska byl mým cílem a touha po tom, abych se naučila ocenit sebe i druhé rostla s postupem let stále víc. Jelikož u nás se moc nenosí, abychom se měli rádi a mluvili o tom beze studu, začátky byly náročné, ale důležité je vytrvat.
Vzhledem k tomu, že se sebou chci žít v míru a pohodě, tak jsem přidala trpělivost a postupně jsem otevírala své srdce. Začala mu naslouchat, přestala jsem se hnát jen za hlasy mé mysli a vědomě jsem na sobě vnímala to dobré a to zlé s empatií léčila. Dnes se mi žije se sebou mnohem lépe a vděčím za to své odvaze a neoblomné touze být šťastná i bez druhých.“
Pro tebe je teď už hračka přistupovat k sobě s láskou?
„Nebudu lhát, mít se rád bez podmínek je cesta na několik let, ale důležité je začít. Jsou dny, kdy se doslova musím sama sobě omlouvat za to, že jsem na sebe byla přísná, zlá nebo kritická. Zejména, když si nejsem jistá svým rozhodnutím nebo se pouštím do nových situací, mám ještě někdy tendenci pochybovat o tom, zda jsem byla dobrá nebo se správně rozhodla, ale beru to jako součást proměny.
Kdybychom byli vždy se sebou zadobře a nikdy bychom si nebyli nejistí, život by pak postrádal možnosti růstu a zůstali bychom stát na místě. Každý den beru jako možnost se něco nového naučit, poučit se a každou překážku beru jako dar. Nejsou špatné dny, jen dny, kdy se náš charakter někam posunuje, právě v těch situacích, kdy to nejde jako po másle.“
Vladimír Kafka nedávno v rozhovoru pro Celostní medicínu řekl, že „nemoc je dluh lásky na sobě“. Souhlasíš?
„Souhlasím na 100% s tím, že nedostatek lásky způsobuje naše chřadnutí a slabost. Nemoci zrcadlí to, jak se k sobě chováme. Často se neumíme zastavit jinak než nemocí, je to taková stopka pro ty, co jim ani překážky, ani výstrahy nestály za to, aby zpomalili nebo něco udělali jinak. Každá nemoc je jen vykřičníkem za tím, jak jsme fungovali. Buďme na sebe hodní, dopřejme si dostatek odpočinku, radosti a prostoru, abychom podpořili kvalitní vztah sami k sobě, ke svému tělu a ke své duši.“
Jak můžeme být na sebe hodnější?
„Může nám pomoci to, že si vytvoříme denní plán s povinnostmi, ale přidáme i radosti. Když splníme naše plány a současně si dopřejeme masáž, víno s kamarádkou nebo jen „relax“ u filmu, tak nebudeme mít tolik prostoru být na sebe přísní. Já si plánuji na každý den seznam úkolů a po jejich splnění mám ze sebe dobrý pocit a cítím se efektivní, nemám pak důvod být na sebe zlá, ale naopak se ocením za dobře vykonanou práci.
Také pomáhá si představit naše chování k sobě na malém dítěti. Kdybychom na něj křičeli, shazovali jej, kritizovali, jak by se cítilo? To samé si způsobujeme sami sobě. Zamyslete se nad tím, jakou řečí spolu mluvíte.“
Prozraď nám na závěr, jak můžeme teď hned vnést do svého života více lehkosti a radosti.
„Život je krásný a jednoduchý, jen my jej občas žijeme příliš složitě. Hledáme chyby tam, kde nejsou. Chceme stále víc, aniž bychom ocenili to, co již máme. Nerespektujeme naše potřeby a rozdáváme se jen pro druhé a celkově se málo radujeme.
Úžasný pomocník pro připomínání pěkných okamžiků a takový „nastartovávač“ pozitivního náhledu na život je seznam vděčnosti. Každé projevené „děkuji“ znásobuje hojnost, kterou nám život nabízí. Stačí si večer před spaním říct, za jaké tři situace jsme ten den vděční, co se nám podařilo, v čem jsme byli skvělí nebo jen co se nám líbilo. Takové 3 denní „děkuji“ jsou ideální cestou, jak přepnout úhel pohledu na kladné stránky našeho života. Budeme se cítit mnohem lépe, když se rozhodneme si náš život užít, kdy se naučíme sami sebe pohladit a naslouchat přáním našeho srdce. Mysleme méně hlavou, mějme se rádi už dnes a žijme teď, protože v přítomnosti existuje jen spokojenost.“
Děkuji za rozhovor.
Webová stránka Adély Chytilové: www.sebe-laska.cz
Celková nabídka knih o osobním rozvoji a duchovních příčinách nemocí.