Nejlepší a nejhorší způsob, jak komunikovat ve vztahu

cm muz zena5

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Chcete vědět, co může výrazně posílit váš vztah? Shelly Gableová, psycholožka z Kalifornské univerzity, zjistila, že existují 4 způsoby, jakými reagujeme, když nám partner povídá, co pozitivního jej potkalo. Tři z těchto reakcí vztah podkopávají – jedna vám pomůže vztah upevňovat. Která?

AKTIVNĚ-KONSTRUKTIVNÍ NASLOUCHÁNÍ. Kdyby ho všichni uměli používat, vztahy mezi lidmi by se na celé planetě dramaticky zlepšily. Jak píše v knize Vzkvétání Martin Seligman, „pro většinu z nás však není takový způsob reakce přirozený a musíme jej procvičovat, dokud se z něj nestane návyk.“ Ukážeme si tedy na jednom příkladě, jak na to.

Co byste si sami přáli slyšet, když se partnerovi svěřujete, že se vám dnes povedlo udělat těžkou zkoušku?

Kdysi nám jedna paní na psychoterapeutické skupině říkala, jak si dala velmi záležet, aby svému manželovi co nejlépe popsala, jaké právě prožívá pocity. Chtěla se podělit o svou radost. A také za hodně věcí poděkovat. Protože se nacházela právě daleko od něj, vše pečlivě napsala do velmi dlouhé SMS zprávy. Četla nám tu zprávu docela dlouho. A víte, jaká prý byla odpověď manžela? Napsal této ženě: „OK“.

Někdy nás velmi bolestně zasáhne, když nám druhý dostatečně nenaslouchá a neumí nám dát svůj zájem najevo.

V našem příkladě se vám právě povedlo složit státní zkoušku z německého jazyka. Přijdete domů a vašemu milému řeknete: „Miláčku, já jsem tu zkoušku vážně udělala!“

4 typicky možné reakce vašeho partnera – jen jedna je pro vztah dobrá

Odpověď partnera může být buď pasivní, nebo aktivní a za druhé buď konstruktivní, nebo destruktivní. Když to dáme dohromady, máme tu čtyři možnosti reakcí. Probereme si je postupně:

a) pasivně-destruktivní

„A co bude zítra s tou oslavou? Už jsi o tom řekla Petrovi s Lenkou?“

Taková reakce – obzvláště, pokud máte to štěstí a partnera dostatečně vnímavého, vám může připadat neuvěřitelná, ale bohužel, jak je v českých rodinách častá… Partner reaguje podrážděně, vůbec se na vás nedívá (nebo jen minimálně) a je schopen z místnosti úplně odejít.

b) aktivně-destruktivní

„No to je sice skvělé, ale to tě teď budou posílat asi častěji na služební cesty, že? To se uvidíme ještě méně, než dosud.“

Z řeči partnera je cítit podráždění a zlost – místo pochvaly vám váš úspěch ještě vyčte…

c) pasivně-konstruktivní

„Gratuluji. Aspoň to máš už za sebou.“

Tento typ reakce je asi nejčastější. Partner vás sice vyslechl, ale nedává najevo skoro žádné emoce. Jakoby odpovídal jen ze slušnosti, ale v podstatě ho vaše zkouška příliš (nebo vůbec) nezajímá.

d) aktivně-konstruktivní

„To mám obrovskou radost! Jsem na tebe hrdý. Vytáhla sis nakonec tu otázku, kterou jsi chtěla? A jak to celé probíhalo? Povídej!“

Váš protějšek udržuje oční kontakt a dokáže vás podpořit, dává najevo zájem, empatii a účast. A vy mu tak rádi svěříte zbylé podrobnosti…

Další dva příklady aktivně-konstruktivního reagování najdete v již zmiňované knize profesora Martina Seligmana Vzkvétání, kterou velmi doporučuji – jde o průřez celou současnou moderní, pozitivní psychologií. Co se týká aktivně-konstruktivního reagování, Seligman na závěr dodává: „Jakmile jednou začnete tento přístup používat, lidé vás budou mít raději, budou s vámi trávit více času a budou se s vámi dělit o podrobnosti ze svého života. A vy budete mít ze sebe lepší pocit.“