Nedostatek glutationu při autoimunitních chorobách 

glutathion

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

V tomto článku se chci věnovat tomu, jak se k uvedené problematice staví vědecká veřejnost a jaké jsou její závěry v provedených studiích.

Nedostatek antioxidantů obecně

Problémy u autoimunitních stavů souvisejí také s nedostatkem antioxidantů. Souvisí to s faktem, že je imunitní systém zamořen, má nedostatek enzymů, v buňkách chybí kyslík a patogeny si v těle vytvářejí příznivé podmínky. V těle jsou vytvořeny podmínky pro-zánětlivé. Játra nemohou efektivně detoxikovat, když byly vytěsněny enzymy a toxiny pronikly do buněk. Např. mykoplazmata, která je hodně produkují, způsobují mnohá poškození.
Vědci vysvětlují, že toxicita začíná v okamžiku, kdy samotné toxiny potlačují a poškozují důležité enzymy, které jsou potřebné v procesu detoxikace. A navíc je základní detoxikační činitel a významný virový ochranář – glutation – brzy spotřebován. Tím vznikne pro buňky velmi nesnadná obranná situace a jejich schopnost zabíjet infekční patogeny je snížena.

Nedostatek glutationu

Nedostatek glutationu byl nalezen u autoimunitních nemocí prakticky vždy. Tento nedostatek má dva hlavní důsledky: předně neschopnost detoxikovat virovou / mikrobiální aktivitu. Glutation hraje důležitou roli v detoxikaci. Jeho nedostatek oslabuje schopnost odstraňovat jedy z těla. Následně se pak lidé zbavují jedů jen pomalu, shromažďují je v tukové tkáni, svalech, různých orgánech a v mozku. Glutation je zaměřen proti virům a bakteriím, jeho nedostatek oslabí obranu organismu a podpoří rozmnožení virů. Zvýšení hladiny glutationu uvnitř buněk může zastavit rozmnožování skoro každého patogenu. Jeho nedostatek umožňuje, že obranný systém toleruje přítomnost skrytých virů a bakterií a nedovede proti nim bojovat. Proto nacházíme u mnoha lidí pozitivní testy na EBV, CMV, mykoplazmata, chlamydie pneumoniae ad.

Indikace glutationu

Indikací pro doplňování glutationu jsou ty stavy, kdy s jeho pomocí lze zastavit replikaci každého intracelulárního mikroba, kam patří chlamydia pneumoniae a mykoplazmata. Dr. Cheney např. objevil, že někteří jeho pacienti se zbavili viru šestiměsíčním užíváním glutationu (tvořícího přirozenou syrovátkovou bílkovinu). Ukázal tím, že zvyšující se úroveň glutationu se významně podílela na likvidaci virové infekce. To bylo zásadní zjištění, které ukazuje na to, jak je glutation důležitý.

Lidé, kteří mají potlačený imunitní systém, mají nízkou hladinu glutationu a je to zrovna v době, kdy potřebují bojovat s nemocí. Lymfocyty, důležité buňky pro správnou obrannou reakci, jsou závislé na glutationu pro jeho náležitou funkci a replikaci. (Immunology 61: 503-508 1987)

Chybění glutationu v buňkách se dá považovat za příčinný nebo lépe přispívající faktor u mnoha stavů a nemocí: Parkinsonova choroba, Alzheimerova choroba, katarakty, ateroskleróza, cystická fibróza, podvýživa, stárnutí, AIDS a rakovina (Bounous et al., 1991).

Kromě toho je glutation nezbytný u dalších mechanizmů imunitního systému, kam počítáme přirozené zabíječské buňky (Droege et al., 1997) a podporu T-lymfocytů. (Gutman, 1998)

Je známo, že když stárneme, hladina glutationu strmě klesá. Nízká hladina glutationu souvisí se vznikem mnoha nemocí a stavů, jako je proces stárnutí, kam patří katarakty, Altzheimerova nemoc, parkinsonismus, atherosklerózis a jiné. (Journal of Clinical Epidemiology 47: 1021-28 1994)

Antioxidanty jsou dobře dokumentovány v souvislosti s významnou rolí u životních funkcí, v udržování dobrého zdraví a prevenci nemocí. Glutation je buňce vlastní významný antioxidant. Proč neužívat, co je přirozené? (Biochemical Pharmacology 47:2113-2123 1994)

Nízká hladina glutationu byla demonstrována u neurodegenerativních nemocí, jako jsou roztroušená skleróza, amyloidní laterální skleróza, Alzheimerova nemoc, Parkinsonova nemoc a mnoho dalších. (The Lancet 344: 796-798 1994)

Glutation detoxikuje mnoho znečišťujících látek, karcinogenů a jedů, kam patří mnoho palivových zplodin a také cigaretový kouř. Budeme hovořit i o radiaci a ozónové díře. (Annual Review of Biochemistry 52 : 711-780 1983)

Játra jsou hlavním detoxikačním orgánem těla. Najdeme v nich vysokou koncentraci glutationu. Je to hlavní faktor u mnoha biochemických detoxikačních pochodů. Nesčetně mnoho studií demonstrovalo stavy u pacientů, kteří mají zničená játra, snížené jaterní funkce v důsledku pití alkoholu – u nich také nacházíme velmi významný pokles glutationu v játrech. (Lamestro, 1995)

Glutation je (dle Mertenssona) nezbytný pro udržování správné hladiny vitaminu C a vitaminu E. Popisuje jev, kdy, klesne-li hladina glutationu, současně klesne i hladina kyseliny askorbové a následuje pokles hladiny vitaminu E, což vede k systematické mitochondriální smrti, a tím pochopitelně k zastavení buněčného metabolizmu. Je to jev, který pravidelně nalézáme u autoimunitních nemocí a který souvisí s vyčerpaností a únavou.

Mnoho jedů uvolňuje i hojnost volných radikálů. Ty potlačují buněčnou funkci, zastaví produkci energie v mitochondriích. Původní tvorba energie v buňkách je anaerobní a následně se začne v buňkách tvořit nadměrné množství kyseliny mléčné. To samozřejmě znamená větší toxicitu.

Dr. Cheney vysvětluje, že stav fyzické vyčerpanosti se zhoršuje, narůstá bolest, člověk se cítí být více nemocen. Slábne paměť v důsledku poškozování mozku jedy a volnými radikály a v tom důsledku se do mozku dostává málo kyslíku. Hluboké mozkové struktury, jako je např. hypothalamus, jsou tímto procesem traumatizovány, což vede k problémům hormonální produkce. Tělo ztrácí schopnost pružně reagovat na vnější signály a nedokáže se přizpůsobovat náhlým změnám.

Glutamin

Nebude na škodu si říci o glutaminu – nejrozšířenější aminokyselině (stavební prvek) v organizmu, která se účastní více metabolických procesů než kterákoli jiná aminokyselina. Pokud organismus potřebuje více glukózy jako zdroj energie, mění se glutamin na glukózu. Slouží jako materiál pro buňky střevní výstelky, při jeho absenci tyto buňky mizí. Využívají jej rovněž bílé krvinky a je důležitý pro funkci imunitního systému. Glutamin v kombinaci s N-acetylcysteinem podporuje syntézu glutationu. Výsledky výzkumů naznačují, že intravenózní doplňková výživa glutaminem zvyšuje dobu přežití u kriticky nemocných osob.
Glutamin najdeme v mnoha potravinách bohatých na proteiny, jako např. v rybách, mase, fazolích a mléčných výrobcích.

U nemocí autoimunitních nacházíme nejen nedostatek glutationu, ale také glutaminu.

Myšlenku nadějného prostředku zpracoval
MUDr. P. Šácha