Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Kvalita spánku ovlivňuje aktivitu člověka v jeho každodenních úkonech, jednání a chování a psychických funkcí. Odborníci z oblasti školní a dětské psychologie a spánkové medicíny však upozorňují, že nedostatečný spánek může negativně ovlivňovat nejen dospělé a jejich aktivitu a pracovní výkon následující den, ale odzrcadluje se i na tom, jaký školní výkon žák nebo student druhý den podá. Nedostatečná spánková hygiena a potíže se spánkem se tak odrážejí na špatném hodnocení, známkách a školním výkonu. Ve větší míře tak žáci, u kterých se projevuje některá ze spánkových poruch, mají horší školní hodnocení. Jak pak rozeznat špatné vysvědčení (špatnou známku), které neodráží schopnost dítěte se učit a jeho kognitivní schopnosti od potíží se spánkem (nebo jinými oblastmi v oblasti psychiky, prožívání), a zhoršení školního výkonu je tak pouze až druhotným důsledkem?
Výzkumy v této oblasti ukazují, že adolescenti, kteří trpí nekvalitním spánkem, nepravidelným spánkem nebo sníženou kvalitou spánku, opravdu vykazují zhoršený školní výkon v porovnání se spolužáky bez těchto spánkových potíží. Vyskytují se u nich víc stavy neklidu před usínáním, bolest nohou při usínání, chrápání, potíže se vstáváním po ránu, potíže s koncentrací během dne, ospalost a usínání během vyučování.
Zmiňované potíže s koncentrací a tzv. syndrom neklidných nohou se však můžou objevovat i u některých dalších potíží a psychických poruch u dětí. Jednou z nich je např. ADHD neboli porucha hyperaktivity a pozornosti u dětí, u které se taky vážou potíže s horším školním prospěchem, za kterým může stát jak nezdravý spánek nebo potíže s pozorností. Pečlivá a správná diagnostika je proto nevyhnutelným předpokladem k dalšímu postupu a klíčem pro stanovení dalších doporučení. Je proto potřeba pátrat, jestli únava, nepozornost a jiné přidružené potíže nejsou příznakem jiných potíží, jako je např. insomnie, hypersomnie, ADHD, protože klinický obraz těchto potíží je velmi podobný. Potíže se spánkem jsou velmi dobrým indikátorem toho, že „něco není úplně tak, jak by mělo“. Ale co „tím něčím“ je, je už obtížnou diagnostickou otázkou. Je za tím stres, psychická zátěž, náročné období, vývojová krize, somatické onemocnění, deprese, vztahové, rodinné, školní potíže, problémy s vrstevníky, osobnostní potíže, jiné psychické poruchy (např. zmíněná ADHD apod.). Proto je nutno nazírat na poruchy se spánkem u dětí a adolescentů se zvýšenou opatrností, a vyskytují-li se delší dobu, nebo je-li jejich intenzita hlubší a výrazná, vždy je dobré za poruchou spánku hledat nějakou primární příčinu. Tato nemusí být vždy na první pohled zjevná, a někdy o její existenci neví jak rodina a nejbližší okolí dítěte, ale neví o ní ani samo dítě.
Správnému spánku dítěte a adolescenta by rodiče proto měli věnovat pozornost.
- Dostatek spánku se zřetelem na pravidelný spánkový režim: Dítě by mělo chodit spát a vstávat v přibližně stejnou hodinu, čili nespat příliš dlouho ani o víkendech, ale ani nejít pozdě spát ve zkouškovém období, kdy se student má tendenci učit dlouho do noci. Proto, i v těchto případech je nevyhnutné dodržovat zaužívaný spánkový rytmus.
- Když dítěti spánek do 20 minut nepřichází, mělo by vstát a chvíli se věnovat nějaké relaxační aktivitě, jako je třeba čtení knížky nebo poslech hudby, až pokud se únava opět dostaví a dítě se může opět vrátit do postele.
- Dítě či adolescent, u kterého se projevují potíže se spánkem, by se mělo vyhýbat drobným spánkům během dne. Únavu, která se dostaví během dne, je dobré překlenout změnou fyzické aktivity. Když to jinak nelze, odpolední „šlofík“ by neměl být delší než jednu hodinu.
- Pořád dbejte na pravidelný režim a synchronní rytmus bdění a spánku. Dodržujte jej.
- Postel by měla být využívána pouze na spaní. Dítě by v ní nemělo třeba jíst, číst, psát na ní domácí úkoly, sledovat z postele televizi, povídat si s kamarády, kteří přišli na návštěvu, hrát karty, a na tyto činnosti raději zvolit jiné prostředí a část pokoje nebo bytu.
- Důležité, zejména u adolescentů, nepít kofeinové nápoje v odpoledních hodinách, mladší děti se samozřejmě musí vyhýbat těmto nápojům vůbec.
- Dítě by nemělo jít spát ani hladové, avšak nemělo by před spaním jíst žádná větší, objemnější nebo těžká jídla.
- Už přibližně šest hodin před spaním by se dítě mělo vyhýbat komplexnějšímu cvičení, které organismus spíše aktivizuje k činnosti přes nabuzení sympatického autonomního systému, který zvyšuje krevní tlak, svalový tonus, hladinu adrenalinu apod., takže cvičení může být kontraproduktivní právě u dětí, u kterých se projevují potíže se spánkem.
- Pokoj na spaní by měl být tichý, tmavý a ne příliš přetopený (spíše s málo nižší teplotou místnosti), vyvětraný.
V případě, že potíže se spánkem přetrvávají déle než dva týdny, je vždy dobré zajít se poradit do jakékoli ambulance klinické psychologie nebo pedagogiko-psychologické poradny, kde se odborník může s dítětem, adolescentem lépe zaměřit na skryté aspekty stojící za poruchami spánku a postupně tak spolu pracovat na jejich zmírnění a odstranění.