Něco za něco

neco za neco

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Nemám na mysli hru Williama Shakespeara. Téma chci ale přenést do prostředí zdraví a nemoci, což je můj obor.

Každá nemoc je výslednicí individuálních nedobrých okolností a je logické, že pokud se chce jedinec vyléčit, musí svému vyléčení něco dát, a to hodně. Onemocnění se samo neztratí. Nelze se spoléhat, že nemoc vyléčí lékař. On může pomoci zmírnit bolest, může operací odstranit nemocný orgán, může prodloužit život léky, ale k vyléčení nedojde. Je to něco za něco.

Poslední desetiletí se věnují rozborům životních situací nemocných lidí, cílem je zjistit podstatu nemoci, mechanismus působení patologie, faktory, které se na rozvoji nemoci podílejí a konečně nastavit zrcadlo, které dotyčnému ukazuje, co za své vyléčení musí dát, co musí udělat, aby zjištěné faktory přestaly působit. Bez tohoto kroku se léčba směrem k vyléčení neposune. Udělat rozbor sice dá práci, vyžaduje čas a trpělivost, ale to nestačí, to nejpodstatnější je pak ta druhá část – náprava porouchaného mechanismu.
Uvedu dva anonymní příklady.

Příklad 1.

Žena, 28 let, má chronické gynekologické potíže, žije s přítelem systémem na psí knížku, mají spolu dvě zdravé děti. Přítel vyžaduje častý sex. Po druhém porodu jí však gynekolog již několik let ordinuje hormonální antikoncepci z toho důvodu, že nesmí přijít další těhotenství, protože taková situace ji může ohrozit na životě. Jenže žádná HA jí nevyhovuje, nesnáší ji. Gynekolog přitom vyzkoušel různé druhy, a kromě toho další dostupné metody antikoncepce.

Co ukázal rozbor?

V jejím těle existuje mnoho let hormonální nerovnováha, která u ní vznikla v době, kdy pracovala na směny, a navíc měla strach, že si svého přítele neudrží, pokud se bude intimnímu kontaktu vyhýbat. Nějakou dobu nasazená HA její obavy uklidnila, ale postupně ztratila životní komfort, bylo jí hůře a hůře a strach o přítele se stupňoval. Takže její situace je tato: Nechce odmítat sex, aby nepřišla o přítele, HA nesnáší, a když ji nebude užívat, hrozí jí zdravotní komplikace. Hlubším rozborem se ukázalo, že nejpodstatnější, jak sama uvedla, je strach, že přijde o přítele. Chce se vyléčit, ale otázka zní: Co za to?
Logická úvaha říká, že k řešení situace jsou potřeba dva. Problém se netýká jenom jí. On však nechce slyšet nic o tom, že by měl používat kondom, nebo že by měl situaci řešit vazektomií (mužskou antikoncepcí) spočívající v chirurgickém zákroku na chámovodech, který znemožňuje oplodnění. Má tedy ona žena zlomit psí knížku a s přítelem se rozejít? Ale co děti, jak k tomu přijdou? Je zřejmé, že jejich vztah není rovnovážný, visel a stále visí na vlásku, je závislý na sexu, který žena toleruje hlavně proto, aby od ní přítel neodešel. Oba partneři se potřebují dohodnout, řešení je na nich. Lékař takovou situaci nedovede svými léky vyřešit.

Příklad 2.

Mladý muž byl v krátké době 6 x hospitalizován na JIP, kam jej vždy v bezvědomí přivezla sanita RZP. Díky účinnému zásahu lékařů byl vždy vrácen do života se závěrem, že prodělal anafylaktický záchvat na neznámou látku.

Rozbor, který probral jeho životní situaci a lékařské zprávy z uvedených hospitalizací, zjistil, že nebylo provedeno podrobné pátrání, nebyly provedeny alergologické testy, eliminační testy atd., byla tam jediná zmínka, že dotyčný trpí na sennou rýmu.

Byl objednán na alergologii, ale čekací doba představovala 6 měsíců, tak jeho situace zůstávala otevřená. Podrobným pátráním ve stravování jsme zjistili podezřelou věc: Kdykoliv se v jídelníčku objevil žloutek (v polévce, v pomazánce, na chlebíčku atd,), dostal anafylaktický záchvat. Později byla alergie potvrzena testem. Na otázku, co za to, se nabízelo řešení v tom smyslu, že se dotyčný musí celoživotně vyhýbat vaječnému žloutku, aby nedocházelo k reakci. Na krku nosit váček a v něm tabletku pro první pomoc. Je to ta skutečná cena ´co za to´?
Není. Zjištěný alergen není skutečná příčina, ale jen spouštěč. Tabletka neřeší příčinu, ale snaží se reakci zpomalit.

Je stále třeba pátrat, proč jeho imunitní systém reaguje tak moc podrážděně, samozřejmě provedené testování na alergeny k tomu nestačí. Musí znovu absolvovat kolotoč komplexního vyšetřování. A kromě toho další hloubkový rozbor s cílem vyjasnit širší okolnosti jeho reakcí. Určitě existují. Spokojí se onen mladý muž s opatřením eliminace žloutku z jídelníčku a s potřebou mít u sebe stále tabletku záchrany? Nebo bude pokračovat v hledání? Je to opět pouze na něm.

Jak jsem v uvedených dvou případech ukázal, nejtěžší část jejich řešení je stále čeká. Část, která není lehká, mají před sebou: totální změnu života, a to ve všech rovinách. Tedy v rovině tělesné, duševní i duchovní. Musím konstatovat, že větší část klientů, se kterými jsem pracoval, se zastavila, přijala rozbor a jasná fakta, ale nedokázala je řešit. Zastavila se na jistotě, kterou jim poskytuje jejich lékař, totiž v celoživotním užívání léků. A tak otroctví nemoci dobrovolně snášejí i nadále.

MUDr. P. Šácha

Zpět nahoru

NOVÉ ČLÁNKY KAŽDÝ TÝDEN ZDARMA NA VÁŠ E-MAIL?

Přihlaste se zdarma k odběru novinek z webu Celostnimedicina.cz a už Vám neunikne ani jedna zajímavost ze světa celostní a alternativní medicíny.