Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Živočišné druhy v přírodě se mimo jiné determinují podle pro ně typického druhově specifického DNA. Stejně tak člověk. Pokud bychom ale podrobili naše tělo analýze, zjistili bychom, že 99 % našeho DNA není vůbec lidské. Tak kdo tedy vlastně jsme?
Ano, celková porce lidského DNA v našem těle představuje pouhé 1 %. 99 % je mikrobiálního původu. A to není vše. Náš organismus obsahuje trilióny buněk, ale jen 10 % z nich jsou lidské. Je asi znovu těžko představitelné, že 90 % vašich buněk tvoří buňky mikrobiální.
Co jsou tyto mikroskopické organismy zač a kde se nacházejí? Žijí s námi od počátku naší evoluce, vyvíjí se s námi a naprostá většina se nachází v našem trávicím traktu, od úst až po konečník. Nacházejí se ale také na všech našich sliznicích, ať už jde o dýchací a močové cesty, jsou na kůži, v gynekologické oblasti a celkem tvoří masu o hmotnosti až 2 kilogramy.
ZAPOMENUTÝ ORGÁN
Po celém světě se vědci snaží o jejich detailní identifikaci (Human Microbiome Project), a přesto jich 99 % stále neznáme. Jedno už dnes ale víme, tento doslova zapomenutý orgán je extrémně důležitý pro fungování celého organismu.
V prvé řadě reguluje imunitní systém, jeden z nejdůležitějších obranných systémů, reguluje ale také hormonální systém, zaručuje vstřebávání všech důležitých výživných látek a dokonce se zjistilo, že ovlivňuje naši náladu, chování a pomáhá tvořit až 95 % takzvaných neurotransmiterů – přenašečů informací v nervovém systému.
OBČANSKÁ VÁLKA
Pokud v těle existuje takovéto společenství s obrovským vlivem na fungování organismu, nemá to náhodou co do činění se současnou epidemií chronických civilizačních nemocí, obezity, autismu, dokonce onkologie?
Buďte si jistí, že ano. Vyhlásili jsme jim totiž v minulém století válku. V době, kdy nás hlavně z důvodu špatných hygienických podmínek kosily infekce, došlo k objevu antibiotik a vývoji vakcín. Skvělý počin, který zachránil nespočet životů.
Tak proč se to v 21. století obrací proti nám? Protože se změnila doba, antibiotika se extrémně nadužívají, očkovacích látek přibývá a strava je plná herbicidů, fungicidů, pesticidů a také antibiotik.
SPOLUBOJOVNÍCI UMÍRAJÍ A ODCHÁZEJÍ
Co je tohoto trendu skoro 90 let po objevení penicilínu výsledek? Extrémní snížení pestrosti druhů mikroorganismů v nás. Vznik rezistentních kmenů vůči prakticky všem druhům antibiotik. Tato nízká pestrost neboli diverzita se dnes považuje jako jeden z hlavních faktorů vzniku epidemie civilizačních nemocí.
Důvodem je právě narušení citlivé rovnováhy mezi tímto společenstvím, imunitním a nervovým systém s následnou poruchou regulace dalších důležitých systémů včetně hormonálního. Takže není náhoda, že ordinace jsou plné lidí s cukrovkou, metabolickým syndromem, psychickými poruchami, onemocněními srdce a cév. Navíc bohužel přibývá nemocí dětí, včetně autismu a obezity.
JE UŽ POZDĚ?
Není. Ale musíme udělat všechno pro to, aby nás naši malí přátelé vzali na milost. Lze toho docílit především změnou ve způsobu stravování a antistresovými technikami. Je to právě stres, který jim výrazně škodí, a to skrze napětí autonomního nervového systému a v důsledku nadměrné tvorby stresového hormonu kortizol.
Každá negativní myšlenka a každý průmyslově zpracovaný nekvalitní potravinářský výrobek jim ubližuje. Mají sice s námi svatou trpělivost, ta ale není nekonečná. Závěrem přímo poznatek z mé praxe, a to ze speciálního testování stolice tohoto mikrobiálního společenství a jeho poruch. Při přítomnosti prakticky jakékoliv chronické civilizační nemoci, včetně onkologie, byl výsledek testu střevního mikrobiomu vždy alarmující – nízká pestrost kmenů, porucha vstřebávání živin, zvýšená propustnost střevní sliznice, zánět, občas detekce parazitární zátěže.
Neveďte válku a vyhlaste mír. Mějte rádi nejen sebe, ale i své mikroskopické přátele, dejte jim správnou potravu a netrapte je zbytečnými starostmi. Příště se můžete těšit na více specifické téma, z důvodu četnosti návštěv v mé ordinaci a častých dotazů bude tématem štítná žláza.
Původně vydáno na webu Flowee.