Narcismus

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Narcismus není jenom kombinace obrovského sebehodnocení a nezdvořilosti. Jako osobnostní typ, se pohybuje v různých stupních od slabší až po vážnější klinickou poruchu, obsahující neočekávané až nepředvídatelné chování. Řecká báj o Narcissovi končí tím, jak tento krásný mladý muž utonul po tom, jako spadl do jezera, když přehnaně obdivoval svůj vlastní odraz na hladině. Dnešní, skuteční narcisové však zoufale potřebují ostatních, kteří by ocenili jejich hodnotu.

Nestačí jim pouze jejich „odraz na hladině“, potřebují, aby je obdivovali ti druzí. Potřebují být milování, obdivováni ostatními, mít pocit, že je okolí přijímá, má rádo. Hluboká touha být v centru pozornosti, v centru dění vychází z extrémní sebedůvěry. Pro ty, kteří ho natolik neznají, je takovýto narcista atraktivním a šarmantním, dobře se pohybujícím ve společnosti. Tato společenskost však vyplývá z jeho egocentrické potřeby mít kolem sebe své vlastní „publikum“. Právě ono tak podporuje jeho pozitivní sebe-náhled na sebe sama a posiluje jeho pocit, že je krásný, moudrý, inteligentní, vtipný apod. Protože se cítí oprávnění k speciálnímu zacházení, snadno se urazí a hned cítí nepřízeň, odpor či zášť vůči „útočníkovi“.

Úspěchy a pozitiva vztahují narcisté na svoji osobu, avšak za nezdary a přešlapy obviňují své okolí, druhých a celý svět, jen ne sebe. Se silnými narcisty je těžké vyjít, zejména v partnerských vztazích to pak přináší množství potíží. Lehčí, subkliničtí narcisté, kteří jsou mírnějším odvarem, jsou na tom lépe. Bývají šťastnější, méně inklinují k depresím, pocitům smutku či nervozitě, a svoji subjektivní spokojenost hodnotí mnohem pozitivněji. Jsou méně náchylní ke stresu, a lépe se z něho i dostávají. Lidé s takovýmto mírním narcismem jsou i více pohotoví k poskytnutí pomoci druhým – dává jim to pocit vlastní nezranitelnosti a věří, že jsou schopni cokoli zvládnout. S tímto typem narcismu se dá v mnoha případech vyjít, naučit se s nimi žít, nenechat se vmanipulovat do jeho systému sebehodnocení, avšak těžší, klinická forma narcistické poruchy osobnosti si pak už vyžaduje odbornou psychologickou resp. psychoterapeutickou intervenci.