Nadváha a “tekutá” dieta – vlastní zkušenosti

O nadváze bylo napsáno již mnoho knih, článků a nejrůznějších doporučení. Takže se zaměřím jen na pár poznámek, které považuji za pragmatické a přínosné z hlediska poněkud jiného pohledu na tuto problematiku.

Jojo-efekt
Někdy mi připadá,  že z těchto slov se stalo nové zaklínadlo a častá výmluva obézních ve smyslu: “Já už jsem se tolikrát snažila zhubnout – a skutečně jsem i několikrát úspěšně zhubla = ale pak jsem kila zase nabrala zpátky = to víte, paní, ten nešťastný JOJO-EFEKT …….”.

Drahé boubelky, nesnažte se takto vymlouvat a obelhávat samy sebe! Jojo-efekt = to jste Vy samy a Vaše neutuchající radost z dobrého jídla. Jojo-efekt je jen Vaše střídání “normálního stravování” s obdobím diet =  jíte-nejíte-jíte-nejíte.

Teprve až pochopíte,

  1. že potraviny se staly – pro svoji svůdnost, lahodnost (a nadbytek na trhu) v podstatě nebezpečnou záležitostí
  2. že trvalý úspěch redukční diety bohužel znamená DOŽIVOTNĚ NEJÍST TAK, JAK JSEM BYLA DOSUD ZVYKLÁ, pak teprve máte vyhráno.

Jenže právě v tom je skrytý velký psychologický problém, který si vědomě nepřiznáte, ale EGO ve Vašem Podvědomí jej vnímá naopak velmi intenzivně. Je to velice “nepříjemný  příkaz” – a pro naše lidské slabosti nepřijatelný = UŽ NIKDY!!!
= Už nikdy se “pořádně” nenajíst! = V této podvědomé nepřijatelnosti je základní problém onoho slavného jojo-efektu. Stejně tak je pro většinu lidí nepřijatelným řešením poručit si (a následně se i poslechnout), že

  • už nikdy si nezapálím …
  • už nikdy se nebudu rozčilovat nad zbytečnostmi
  • už nikdy nebudu utrácet svoji Životní Energii žádnými pomíjivými nicotnostmi…

Ale to už by bylo zase jiné povídání….

 

Mé vlastní zkušenosti s udržováním váhy.
Moje snaha udržet si štíhlou linii z dob mládí narážela z hlediska nejčastěji doporučovaných zásad hned na dvě omezení.

  • Jednak jsem velkou část svého života trpěl na žaludeční potíže (dříve neurotik – nyní senzibil), takže se svým citlivým žaludkem si žádné večerní hladovění dovolit nemohu. Cestou pokusů a omylů jsem se přesvědčil, že jít spát s prázdným žaludkem bez nějaké druhé večeře mnohdy znamenalo marně se snažit usnout s bolestmi žaludku, pak stejně nakonec vstát a „vybílit ledničku“.
  • Za druhé –  moje kolena a kyčle nemají od mládí příliš pevnou kloubní chrupavku a proto nezvládají jakýkoliv nadbytek pohybu a kloubními bolestmi z přetížení mi to umí dát náležitě najevo. Takže další nejčastěji obecně doporučovaný postup – hodně pohybu – u mne nepřipadá v úvahu, pokud nechci mít artrózu nosných kloubů.

Navíc jsem z rodiny, v níž původně štíhlí mladí lidé nabírají v průběhu života mnoho kilogramů navíc. Dříve jsem mohl jíst podle libosti a moje váha při výšce dnešních 175 cm nepřekročila 72 kg. Zhruba po 40. roku života  začaly fungovat rodové podobnosti a moje tělo začalo nabírat kilogramy. Zareagoval jsem sice včas, takže i když je mi dnes – v době psaní tohoto článku – o dalších šestnáct roků více, stále držím váhu kolem 75 kg. Bohužel za tu cenu, že s přibývajícím věkem musím jíst stále méně a méně. A to je asi jeden z problému, který si většina jiných lidí neuvědomuje, že s přibývajícím věkem nám k životu stačí z potravin přijímat stále méně a méně energie.

Tuto situaci osobně řeším (kromě jiných fíglů) především takzvanou „tekutou dietou“, což jednoduše znamená pít dostatek těch tekutin, které zahánějí hlad a kterými lze  některá jídla během dne nahradit. Nadarmo se v Česku neříká, že „hlad je převlečená žízeň“. Jakmile vhodnými tekutinami skutečně NAHRADÍTE nějaké jídlo, nemusíte se pak trápit tím, zda je tato tekutina nízkokalorická nebo nikoliv –  takhle mi k oddalování vzniku hladu pomáhá například slazená minerálka. Čtěte prosím přesně = v oddalování vzniku hladu = nikoliv v situaci, kdy už by se dostavil opravdu velký hlad.

Pokud mi obézní dámy na svoji omluvu říkají: „Já se pane doktore tak snažím – polévky nejím, piji neslazenou minerálku, ani kávu nesladím, a stejně to není nic platné“, … tak  na to jim s úsměvem odpovídám: a vidíte paní, já to dělám přesně opačně – jím hodně polévek a hodně slazených minerálek, a také nealkoholické pivo a plnotučné zakysané mléko  – JENŽE  VŠECHNY TY „ZAKÁZANÉ“ KALORICKÉ  TEKUTINY  KONZUMUJI  MÍSTO  JÍDLA!!“

„Tekutá dieta“ je nenásilná – žaludek netrpí naprázdno. Tekutiny si musí každý zvolit podle svých vlastních zkušeností. Je to opravdu velice individuální: mně stačí dvě postupně vypitá nealko piva místo obědu – a někdo jiný má po pivu ukrutný hlad. Prostě každý by si měl najít  (pokusem a omylem) své vlastní tekutiny, které mu budou vyhovovat v rámci „tekuté diety“. Ono je totiž náramně užitečné naučit se naslouchat hlasu svého těla – viz. články na toto téma Karmická medicína 6 – Interoreceptory, Eliminační diety a nesnášenlivost některých potravin.

 

Zpět nahoru