Na migrénu vrtání hlavy nestačí - Komplexní přístup ke zdraví

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Bolí vás hlava a máte pocit, že jen na jedné straně? Tepe ta bolest jako kladivo? Je vám přitom navíc špatně? A vadí vám k tomu ještě světlo či hluk? A také nemůžete pracovat, přestože by jste potřebovala vygruntovat? Ano? Pak je jisté, že trpíte migrénou – nemocí, která sužovala lidstvo po staletí. A po staletí se také řádně neléčila. Své by o tom mohli vyprávět třeba římský císař Julius Caesar, Napoleon Bonaparte, Lewis Carroll, Miguel de Cervantes, Vincent van Gogh, Georges Seurat, Frédéric Chopin, Petr Iljič Čajkovskij a řada dalších. Naštěstí lidstvo ušlo dalekou cestu od dob, kdy bylo možno nabídnout léčení migrény modlením nebo vrtáním otvorů do lebky.

Bolest hlavy je častá – v průběhu života se s ní setká přes 90 procent lidí. Bolest hlavy přitom většinou ustoupí během několika málo hodin. Stejně jako při chřipce či jiných nemocech.

Jenže migréna, to už je jiná káva. S tou si sami neporadíme. Tady už potřebujeme lékaře jako sůl. Migrénu lze definovat jako občasnou bolest hlavy, trvající od 4 do 72 hodin. Doprovázena je nevolností a zvracením. A pozor! Bolí-li vás hlava každý den, nemáte pravděpodobně migrénu. Protože migréna je něco více než pouze bolest hlavy. Migréna je celkový špatný stav, kdy většina lidí není schopna pokračovat v normální – i té nejjednodušší – denní činnosti.

Typické pro migreniky je svoji nemoc skrývat a utajovat i před svými nejbližšími. Bojí se, že ublíží rodině, že budou mít problémy v zaměstnání, ve vztazích. A podle toho také vypadá léčba. Zatímco například ve Skandinávii se běžně léčí léky, které jsou na migrénu určeny, u nás se často migrenik spokojí s běžnými léky proti bolesti hlavy nebo na zvýšenou teplotu.

Jaké jsou tedy příznaky migrény? Bolest hlavy, poruchy vidění, pocit nemoci, zvracení, světloplachost, nechutenství a apatie. A co s tím? „Někdo musí klidně ležet v tichém, zatemněném pokoji, dokud záchvat neustane. Mnozí nesnesou ani pomyšlení na jídlo, nemohou se pro nevolnost ani napít,“ říká MUDr. Jolana Marková, předsedkyně sekce České Neurologické společnosti pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy.

Návrat k normálu trvá často ještě další den, protože příznaky únavy a vyčerpání přetrvávají i poté, co ustoupí bolest hlavy. Vzácně se lidé cítí po záchvatu velmi dobře. Je to především z úlevy, že záchvat odezněl.

A jak často na nás migréna útočí? „Může to být rozdílně dokonce i u stejné osoby,“ vysvětluje dále MUDr. Marková. „Záchvaty se mohou projevit jednou nebo dvakrát za měsíc, ale někteří nešťastníci mohou trpět záchvaty jednou až dvakrát týdně. Záleží na aktuálním stavu organismu, například hormonální situaci u žen nebo stresech doma či v zaměstnání nebo také na změnách počasí.“

Podle výzkumů postihuje migréna například ve Velké Británii téměř 10 procent populace. V Dánsku je to zhruba 8 procent, ve Spojených Státech je to šest procent mužů a 18 procent žen. Pouze málo lidí s migrénou však navštíví lékaře. Mnozí migrenici totiž žijí s falešnou představou, že jim nelze příliš pomoci. Jiní mají pocit, že by plýtvali lékařovým časem, protože mezi záchvaty jsou zdraví.

Migréna postihuje více ženy než muže – v poměru tři ku jedné. Zřejmým důvodem tohoto rozdílu mezi pohlavími jsou hormonální změny u žen, což také vysvětluje skutečnost, že až do puberty postihuje migréna více chlapce než dívky. Nejméně 90 procent lidí trpících migrénou prodělalo první záchvat před čtyřicátým rokem věku. U většiny lidí začíná migréna během dospívání nebo krátce po dvacítce. Byla ale diagnostikována i u malých dětí a dokonce i kojenců. Zřídkakdy začíná migréna u lidí starších 50 let.

Ačkoli lékaři dodnes nevědí, proč lidé trpí migrénou, je známo, že některé věci prostě spouštějí záchvat. Spouštěcí faktory se mohou během let měnit, i když záchvaty zůstávají stejné. V mladším věku mohly být nejdůležitějšími spouštěcími faktory stres či dlouhé ponocování.Většina lidí si přečetla nebo jim to někdo řekl, že pokud trpí migrénou, mají se vyvarovat požívání sýru, čokolády a červeného vína. Bohužel, u většiny lidí prosté vyvarování se určité stravy k odehnání migrény nestačí.

A nejčastější spouštěč migrény? Údajně je to čokoláda, sýr a citrusové plody. Alkohol, obzvláště červené víno, je rovněž známým spouštěcím faktorem. Úplně nejčastějším spouštěčem je ale stres! Hned za ním je nedostatek spánku, hlad, změny počasí, menstruace, alkohol, fyzická námaha a dokonce také sex.

Pro léčbu slabých záchvatů je možné použít volně prodejné léky na bolest či jejich silnější varianty, které jsou obvykle na předpis. Tyto léky ovšem pouze tlumí bolest, ale neodstraňují příčinu migrény. Pro léčbu středních a silných záchvatů je možné užít moderní léky – triptany (například lék Cinie), které nejen tlumí bolest, ale zabraňují rozvoji záchvatu a omezují pocit nevolnosti, zvracení a další doprovodné příznaky migrény jako je citlivost na světlo či zvuky. Bohužel, triptany používá k léčbě zhruba pouhých 13 procent migreniků. Přitom tyto léky migrénu dokáží úspěšně léčit. V každém případě je ale nutné se před podáváním léků obrátit na svého lékaře.

Existují i nějaké přírodní léky na léčbu migrény? Studie ukázaly, že kopretina řimbaba může zabránit záchvatům migrény. Někdy a někomu pomáhá také akupunktura a akupresura. A to i přesto, že nikdo přesně neví, jak akupunktura při prevenci záchvatů migrény působí. Přesto některým postiženým velmi pomáhá. Úlevu může přinést také tlak na citlivé body během záchvatu – tedy akupresura.

Pomoci někdy mohou také masáže ke snížení napětí ve svalech. Pokud se provádí pravidelně, může masáž minimalizovat bolest hlavy pocházející ze stresu. Některým lidem pak prospívá masáž kombinovaná s použitím aromatických olejů (aroma-terapie), protože oleje mohou zmírnit určité problémy včetně špatného spánku nebo bolesti z vedlejších nosních dutin.

Nejstarší známé pojednání o migréně je zaznamenáno na papyru z roku 1200 před Kristem, který byl nalezen v hrobce v Thébách. Zaznamenává magické zaříkávadlo, které má být účinné proti typu bolesti hlavy známému jako poloviční skráň. Léčení sahalo od modliteb a zaříkávání až k nebezpečnému „umění“ trepanace: její snahou bylo vypudit démony odpovědné za bolest. Trepanace je odstranění části kosti z lebky. Její známky vykazují lebky datované zhruba kolem roku 7000 před naším letopočtem. Není sice známo, zda tu šlo o specifickou léčbu bolestí hlavy, nicméně existují důkazy, že trepanace byla prováděna jako léčba úporné migrény ve Francii sedmnáctého století.

Jiné historické léčebné metody byly pravděpodobně účinnější. Jedním z léčebných postupů, datovaným z doby Egypta, bylo přivázání hliněného krokodýla k hlavě postiženého pomocí lněné pásky, na které byla napsána jména bohů. Tlak na měkké pokrývky lebeční měl zmírnit bolest.

Dotazník MIG-6
Dovedete přesněji popsat, zda je bolest hlavy: