Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Muškátovník pravý (Myristica fragrans) je exotická rostlina patřící do čeledi Myristicaceae – muškátovníkovité. Původně rostl na Moluckých ostrovech, které nyní jsou součástí Indonézie. Později se rozšířil do dalších tropických oblastí (Malajsie, Srí Lanka, Mauritius, Seychely, Antily). Jeho přirozeným stanovištěm jsou vlhké tropické lesy.
Muškátovník pravý je stále-zelený strom, který může dorůst výšky až 15 metrů. Má kožovité listy, až 12 centimetrů dlouhé a na vrcholu zašpičatělé. Květy mají žluté okvětí. Plodem je kulovitá bobule, až 5 centimetrů velká. Celá rostlina jemně příjemně kořenitě voní.
Využití muškátovníku pravého
Muškátovník se využívá jako oblíbené koření. Jako koření se používají buď masité pruhy obalující semeno, nebo samotná semena. První druh koření se označuje jako muškátový květ a ten druhý jako muškátový oříšek. Do Evropy byl muškátový oříšek dovozen již v raném středověku díky obchodníkům z Benátek i vzdálené Arábie.
Oba typy koření z muškátovníku pravého jsou silně aromatické, obsahují silici, semena i vysoký podíl olejů. Mají palčivě kořeněnou chuť.
V tradičním asijském léčitelství jsou používány pro baktericidní působení (ničí baktérie), ale také pro povzbuzující účinek, který měl za následek oblibu muškátového oříšku jako afrodisiaka. Ale pozor! Při vyšších dávkách může působit psychotropně a výjimečně dokonce způsobit i otravu. Je to zapříčiněno tím, že muškátový oříšek může vyvolat halucinace, protože muškátová silice obsahuje psychotropní složku – myristicin. Myristicin je přírodní organická sloučenina obsažená v silicích muškátového oříšku a v malém množství i v petrželi a kopru. Ve velkých dávkách působí halucinogenně.
Pro zajímavost lna závěr: ve starých lékopisech můžeme dohledat, že vonnou silici (oleum myristicae aethereum) z muškátovníku pravého přidávali staří apatykáři do některých tinktur.