Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Představte si, že byste najednou ztratili své vzpomínky. Najednou byste nepoznali sebe, děti, rodinu, přátele či známé. A teď si připusťte, že tohle není fikce, ale holá skutečnost. V současné době s Alzheimerovou chorobou v Česku bojuje 150 000 lidí, do roku 2050 se má toto číslo dokonce zdvojnásobit. Jde této těžké a život devastující problematice vůbec nějak předcházet? Jakou úlohu sehrává životní styl, diabetes, vysoký cholesterol, ale také například hromadění tzv. beta-amyloidových plaků v mozku? A jak s tím souvisí nadváha?
Alzheimerova choroba: zajímavosti
Pokud máte tuto neurodegenerativní nemoc spojenou pouze s pozdním seniorským věkem, opak je dnes, bohužel, pravdou. V současné době touto nemocí trpí minimálně každý dvacátý člověk starší 65 let. Po osmdesátém roce věku je to dokonce už každý pátý.
Uvážíme-li, že v 65 letech mnohým teprve „začíná“ život, neboť mohou užívat penze, cestovat a vzdělávat se, Alzheimer mi přijde jako velká čára přes rozpočet.
Česká alzheimerovská společnost udává, že: „Alzheimerova choroba není nakažlivá (tzn. nelze se jí nakazit od někoho jiného) a je zřídkakdy dědičná (tj. způsobená přijatými geny od rodičů dotyčného). Ve skutečnosti počet lidí, pro které se stala Alzheimerova choroba genetickou poruchou, je velmi nízká, dosahuje kolem 1 % případů.“ Což je, zdá se, velmi pozitivní, neboť pokud již v rodině někdo trpí AD, nemusí to nutně znamenat, že i my pozvolna ztratíme svou identitu.
Demence či Alzheimer: co je horší?
Na druhé straně může vyvstat otázka, zda je horší demence nebo právě Alzheimer. U obou nemocí dochází k rozpadu nervových buněk.
Demence se však zdá být milosrdnější, neboť onen rozpad je spíše pozvolný. Oproti tomu neléčený Alzheimer může během 4 let z naprosto soběstačného člověka učinit pacienta zcela odkázaného na pomoc druhých. Co však mají obě nemoci společné je, že způsobují zhoršování různých funkcí mozku. A tyto změny jsou následně nevratné.
Plaky: Beta-amyloid v mozku
Jednou z hlavních příčin Alzheimerovy choroby je utváření tzv. amyloidových plaků v mozku, které poškozují neurony, ale i podpůrné buňky, které nazýváme mikroglie. Beta-amyloidový protein však není pro tělo žádnou neznámou. Problém ale nastane, pokud se začne nekontrolovaně hromadit a mezi nervovými buňkami, tedy neurony, vytvářet pevné překážky.
Zatímco neurony přijímají signály, odpovídají na ně a dále je předávají pomocí speciálních kontaktů ostatním neuronům či receptorům, mikroglie vnímáme jako malé buňky nervové tkáně účastnící se imunitních dějů v nervové soustavě. Rovněž odstraňují poškozené neurony. Pokud mikroglie fungují chybně, nejsou schopny zabezpečit plynulý chod mozkových funkcí. Nefunkční mikroglie jsou proto jedním z faktorů zodpovědných za rozvoj AD.
Proč se tyto plaky tvoří?
Vědci dnes dokážou Alzheimerovu chorobu diagnostikovat 20 let předtím, než dojde k typickým prvotním příznakům. Jak je vidno, do celé problematiky nespadneme ze dne na den, ale skutečně si na ni dlouhodobě zakládáme.
A pro mne osobně je velmi pozitivní, že AD lze částečně vědomě předcházet – úpravou životního stylu.
Vyjdeme-li z rozsáhlých studí AD se dozvíme, že: „Vyšší hladiny viscerálního tuku souvisí se zvýšeným amyloidem, což představuje 77 % vlivu vysokého BMI na akumulaci amyloidu. Jiné typy tuku nevysvětlily zvýšenou patologii Alzheimerovy choroby související s obezitou.“
Viscerální tuk však nebude jediným černým Petrem, za další spouštěče vědci označují vyšší inzulínovou rezistenci, ale také nižší hodnoty HDL cholesterolu. I tyto faktory jsou tedy spojovány s patologickým výskytem beta-amyloidových proteinů v mozku. Zajímavé je, že účinky viscerálního tuku na patologii amyloidu byly s vyšší hladinou HDL částečně sníženy.
Nejnovější informace: Alzheimerova choroba
Dle posledních studií uveřejněných v roce 2024 lékaři Raji a Dolatshahi dále víme, že obezita a výskyt viscerálního tuku, snižují průtok krve do mozku.
- V těchto studiích vědci provedli MRI mozku a břicha u kognitivně normálních jedinců středního věku se širokým rozsahem BMI a porovnávali průtok krve celým mozkem a regionální průtok krve mozkem na MRI mozku u jedinců s vysokým vs. nízkým viscerálním a podkožním tukem.
- Skupina s vysokým viscerálním tukem vykazovala nižší průtok krve celým mozkem.
- Nebyl pozorován žádný významný rozdíl v průtoku krve mozkem ve skupinách s vysokým vs. nízkým podkožním tukem.
Podtrženo, sečteno, podkožní tuk nemusí představovat žádnou větší hrozbu, zatímco tuk viscerální je již spouštěčem celé řady nemocí.
Co to je viscerální tuk?
Viscerálním tukem rozumíme tuk, který se ukládá do dutiny břišní. Neznamená to však, že každý tukový špíček, který na břiše máme, musí být nutně viscerální tkání. Součástí těla je tuk podkožní, o kterém jsem hovořila před malou chvílí. Tuk viscerální není tak patrný, neboť je skrytý. Problém viscerálního tuku, oproti tomu podkožnímu spočívá v tom, že obaluje vnitřní orgány, jako jsou játra, žaludek, slinivka, ale i střeva. Problém také nastává, pokud se tento typ tuku začne ukládat do cév. Tím, že je aktivní, je vlastně nepředvídatelný a často zadělává na hezkou řádku závažných zdravotních potíží.
Jak viscerální tuk změřit?
Hodnotu viscerálního tuku vám změří v každé lepší nutriční ambulanci, případně pak u diabetologa, obezitologa. Přibližného procenta se však dopátráte také doma, prostřednictvím jednoduchého vzorce:
- Změřte obvod pasu v jeho nejužším bodě
- Změřte obvod boků v jejich nejširším bodě
- Vydělte hodnotu obvodu pasů v cm s obvodem boků v cm
Následně výsledek porovnejme s tabulkou, pozor, jiné bude u muže a ženy
| Muž | Žena | |
| Ideální rozmezí | <0,95 | <0,8 |
| Nadváha | 0,96-1,00 | 0,81-0,85 |
| Obezita | >1,00 | >0,86 |
Jak snížit hodnotu viscerálního tuku
Návod je velice jednoduchý, byť však sama ze své pozice nutriční terapeutky vím, že pro mnohé z nás je doslova martýriem. Proč? Protože zahrnuje
- Racionální stravovací režim zaměřený na tři až pět umírněných porcí za den,
- Upřednostnění polysacharidů oproti sacharidům vysokého GI,
- 30 g vlákniny na den,
- 3 porce zeleniny, 2 porce ovoce během jednoho dne,
- 3 porce luštěnin týdně,
- Dietní úpravu pokrmů, jako je vaření, pečení, dušení, napařování, gratinování či konzumaci potravin v čerstvém, přirozeném stavu,
- Výraznou eliminaci uzenin,
- Zodpovědnou konzumaci bílkovin, které, mimo jiné, pomáhají zrychlit činnost metabolismu,
- Upřednostnění dietnějších druhů masa, jako je maso drůbeží, králičí či rybí,
- Výrazné omezení konzumace alkoholu, především piva a destilátů,
- Zařazení omega 3 NMK, které, mimo jiné, zvyšují potřebný HDL cholesterol,
- Absence kouření,
- Absence ultra zpracovaných potravin,
- Zdravá spánková hygiena,
- Eliminace stresu,
- Aerobní pohybová aktivita, ačkoli každá pohybová aktivita bude jen k dobru.
Alzheimer a prokrvení mozku
Možná se vám celá mozaika počíná spojovat. A jak jsme si naznačili výše, zásadní je potřebné prokrvení mozku. Osobně uznávám byliny, zkusme si tedy říci, které léčivky můžeme zařadit. Další informace o prevenci a celostní léčbě Alzheimerovy choroby najdete v dřívějším článku (pozn. red.).
Jinan dvoulaločný
Výborně nám zde poslouží například jinan dvoulaločný, který je doslova prokrvujícím silákem. Pomůže nejenom přivést více krve do mozku, ale také se postará o studené ruce a nohy. Osobně doporučuji zařadit tinkturu, případně kapsle, namísto čaje, který má jen pramalý účinek. Výtečná je též tinktura z kopřivy řimbaby, rozmarýn či šafránové blizny.
Mozkovou činnost podpoří také: zahřívající zázvor, jalovec, koriandr. Bylináři též doporučují úžasný eleuterokok alias čertův kořen. Jelikož patří na seznam významných adaptogenů, pomůže nám také co se imunity týče. Většinou upřednostníme výluh z kořene, léčivý je však také list. Z potravin je to pak česnek, kurkuma, hřebíček, skořice.
Přeslička rolní
O přesličce rolní, bylince nabité kyselou křemičitou, se více rozepisuje také ostravský léčitel Jiří Janča, který doporučuje každému nad 35 let zařadit jeden šálek přesličkového odvaru denně. Přeslička, stejně, jako i výše zmíněné byliny, dokáže tělo mnohem lépe prokrvit, platí za výbornou prevenci srdečně cévních chorob, studených končetin, posiluje paměť a co nás bude určitě zajímat, je kvalitní prevencí Alzheimerovy choroby. V průběhu diagnózy pak zlepšuje průběh samotného ochoření.
Přesličku rolní si můžeme nasbírat ve volné přírodě, pozor jen, nezaměnit s jedovatou přesličkou bahenní! Případně, bylinku lze zakoupit v každém lepším bylinářství.