Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Zklamání, strach, úzkost, radost, hněv – to všechno jsou emoce, pocity, které nás provázejí každou vteřinou našeho života. A právě náš život ovlivňují daleko víc, než si vůbec dokážeme představit.
Slovo „emoce“ pochází z latinského emotio neboli pohnutí. A skutečně, jedná se v podstatě o pohnutky, reakce naší mysli na nějaký vnější podnět. Tyto reakce navíc probíhají prakticky neustále, protože pocity jsou propojeny se všemi našimi smysly. Co vidíme, slyšíme, cítíme, ohmatáme, to vše budou provázet nějaké emoce.
A zatímco kladné emoce nám vesměs prospívají, ty negativní mohou mít záporný dopad na fyzické i psychické zdraví. Možná jste se zarazili: proč je u kladných emocí použito slůvko „vesměs“? Protože také ony se mohou zvrhnout, vybočit z normálu a začít působit na organismus patologicky. I v případě emocí platí heslo: všeho moc škodí. Přehnaná radost, hraničící až s teatrálností, může z dlouhodobého hlediska zatěžovat například srdeční okruh. Naše pocity se jednoznačně promítají do našeho zdraví, proto bychom s nimi měli umět pracovat.
Strach, hněv, smutek a melancholie, úzkost, starost: to jsou nejsžíravější negativní emoce, které působí velice patologicky a dříve či později budou mít na naše zdraví dopad.
- Nejběžnější potíže, způsobené stresem, jsou bolesti a nevolnosti, dále zažívací a trávicí potíže, poruchy hormonálního systému, kožní potíže a samozřejmě celá řada problémů duševních.
- Dlouhodobý strach a tíseň oslabují orgánový okruh ledvin. Výsledkem je pak permanentní pocit únavy, schvácenosti, nespavost a nejrůznější druhy nevolností včetně respiračních potíží, jako jsou alergie nebo astma.
- Hněv a agrese oslabují játra, a mohou být dokonce spouštěčem závažnějších infekcí jater a trávicí soustavy.
- Smutek, melancholie a žal jsou emoce, které bodají a pálí. A to doslova. Nejčastěji se usazují v okruhu plic a srdce a my je můžeme pociťovat jako nepříjemné lapání po dechu, pocit tlaku na hrudi, „knedlíku“ v krku, nevysvětlitelnou únavu nebo depresi.
Postavte se jim!
Emoce s námi cloumají, co svět světem stojí. Přesto byli naši předkové vůči jejich působení více odolní. Možná za to mohly všechny dramatické události, světové války a nepokoje, které je zocelili, kdo ví. Jisté však je, že i my bychom se měli naučit být odolní: prožívat, ale nenechat se emocemi zcela ovládat.
Jakmile je nějaké emoce „příliš“, je dobré se stáhnout do ústraní a celou situaci v sobě v klidu rozebrat. Která emoce převládá? Kdy k tomu došlo a proč? A co ji pomůže utlumit?
- Představte si emoce jako drobné barevné míčky, bubliny nebo jim dejte jakoukoli podobu. Lépe se vám s nimi potom bude pracovat. A jakmile toho na vás bude „příliš“, jednu z těch bublin prostě vezměte a praskněte, odfoukněte, pošlete dál…
Každodenní trénink brzy přinese své ovoce v podobě větší vyrovnanosti, harmonie a zbavení se mnohých vnitřních bloků, které způsobují, že se v organismu ještě více hromadí a zapouzdři toxické látky.