Minerály

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Takové prvky, jako jsou sodík, draslík, vápník, hořčík, fosfor, jsou přítomny ve velkém množství, ale v těle najdeme i stopové prvky, které jsou nutné pouze ve velmi malých množstvích, např. mangan, křemík, zinek, měď, selen… Organické minerály a stopové prvky plní v našem těle velmi důležitou roli. Spojují se s bílkovinami, mastnými kyselinami a vitamíny. Minerály a stopové prvky jsou důležité a nejsou zaměnitelné. Naše tělo si je neumí samo vyrobit, proto je musí přijímat z potravy.

Základ k obnově buněk

Tyto minerální látky musí mít naše tělo vždy k dispozici. Staré buňky těla umírají a neustále dochází k jejich obnově.

Buňka je základní jednotkou života. Jsou to nejmenší jednotky těla a mohou provádět všechny operace nutné pro zachování života: pro dýchání, pohyb, trávení i reprodukci.

Pravidelná obnova buněk je přitom důležitým předpokladem pro dlouhověkost a vitalitu člověka. Přibližně za 7 – 10 dnů se nám obnoví kůže a sliznice, za každých sto dnů dostaneme nové krvinky a po deseti až dvanácti měsících budou obnoveny naše kosti. Během sedmi let se tak obnoví všechny buňky, ovšem s výjimkou buněk mozkových. To vše se děje bez našeho vědomí a také bez našeho přispění.

Pro podporu buněčných pochodů lze sestavit ideální složení živin potřebných pro zdraví: Je to přibližně 16 vitamínů, 12 aminokyselin, 3 esenciální nenasycené mastné kyseliny a přibližně 60 – 70 rostlinných minerálů a stopových prvků.

Všechny jsou spojovány v celek – v nepřeberném množství tvarů a struktur, seřazují stejné komponenty originálními způsoby. Čtyři z minerálů jsou tzv. prvotní látky – uhlík, kyslík, vodík a dusík – tvoří 96 procent našeho těla a byly transformovány do bílkovin a tuků. Další minerály a stopové prvky tvoří zbývající 4 procenta těchto rostlinných celků a to vše se drží celý život v pohybu.

Funkce minerálů v těle a koloběh přírodou

Minerály regulují vodní hospodářství těla, jeho acidobazickou rovnováhu a metabolismus, funkci nervů a svalů, například v rámci kardiovaskulárního systému. Minerály pomáhají při trávení potravy a jejího transportu do buněk.

V přírodě se minerály neustále recyklují, nikdy se neztratí, dostanou se do půdy a tam tvoří společně s bakteriemi, řasami a houbami součást „půdních organizmů“. Poté jsou minerály „nasávány“ do rostlin, sloužících posléze zvířatům a také člověku k obživě.

Nejsme ovšem stvořeni tak, že bychom mohli jíst drcený kámen…, nýbrž jsme odkázáni na to, až se kámen „promění“ v chleba!

Pokud nejsou porušeny ekosystémy, pak by měly být všechny potřebné minerály a stopové prvky obsaženy v obilovinách, zelenině a ovoci. Jenže takový ideální stav dnes neexistuje, a to již po celou řadu let. A je to dokonce známý fakt. V odborné literatuře můžeme číst o tom, jak je půda za posledních sto let vyčerpána. Tzv. Earth Summit zpráva popisuje alarmující ztrátu minerálních látek ve vrstvě humusu.

Důvody nedostatku minerálů v půdě

Ekologové již dlouhou dobu ukazují na kritické faktory, které mají vliv na nedostatek minerálů v půdě:

  • Kyselý déšť odvádí z půdy minerály.
  • Intenzivní pěstování plodin snižuje obsah minerálních látek v půdě.
  • Jsou používána chemická hnojiva a pesticidy.
  • Pěstujeme rychle rostoucí hybridní a GM plodiny.
  • Přepravujeme a skladujeme sklizenou zeleninu v nedozrálé formě.
  • Jen asi 3 – 4 minerály jsou vráceny do půdy ve formě umělých hnojiv – dusík, fosfor, draslík.

Potrava s nedostatkem minerálů má následky

Současný způsob života nás nutí nakupovat ovoce a zeleninu v supermarketu… A tehdy je velká pravděpodobnost, že přijímáme potravu se sníženým množstvím minerálů.

Většina degenerativních onemocnění, rakovina, osteoporóza, kardiovaskulární choroby, alergie, ledvinové a žlučové kameny i samotný proces stárnutí – má souvislost s nedostatkem minerálních látek.

Je tedy jasný fakt, že potřebujeme více živin než naši předkové, kteří nežili tak hekticky a pod takovým tlakem a nepřijímali vyčerpané potraviny.

Úloha potravních doplňků

Proto se zabýváme potravními doplňky, je to vlastně pro dnešní dobu nutná součást životosprávy. Potřebujeme dodávat minerály, vitamíny, stopové prvky. Potřebujeme bojovat s kyselým prostředím, s narůstajícími volnými kyslíkovými radikály, s chudokrevností, s odvápněním kostí, s hormonálními poruchami, s oslabeným imunitním systémem a se stresem.