Minerální látky – jejich zdroje a význam pro organismus

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.


Nezbytnou součástí naší výživy jsou také minerální látky. Náš organismus je nutně potřebuje, nedokáže si je sám vytvořit. Minerální látky přijímáme do těla potravou a vodou. Mají významnou úlohu při růstu a pro metabolismus celého organismu. U mnoha dospělých, ale i dětí dochází k jejich nedostatku, a to zejména špatnou výživou.

Nejde totiž jenom o množství jednotlivých přijímaných minerálních látek, ale také o jejich vzájemný poměr. Minerální látky se podílejí na výstavbě tělesných tkání, podmiňují stálý osmotický tlak v tělesných tekutinách, regulují, aktivují a kontrolují metabolické pochody a jsou důležité i pro vedení nervových vzruchů. Uplatňují se jako aktivátory nebo součásti hormonů a enzymů. Mnohé minerální látky hrají důležitou úlohu v prevenci civilizačních onemocnění.

Vápník (Ca)
Je nejhodnotněji zastoupeným minerálem v našem těle, zejména v kostech a zubech. Nízký příjem vápníku ve stravě dětí má negativní dopad na mineralizaci kostí. Je to velmi důležitý prvek v těhotenství. Dostatečný příjem vápníku je potřeba pro chemickou rovnováhu v těle. Podílí se na správných svalových a nervových funkcích, reguluje srdeční rytmus a je také nezbytný pro aktivaci některých enzymů i pro správnou srážlivost krve.

Zdroje: luštěniny (zvláště sója), tmavozelená zelenina (brokolice, kapusta, špenát), mák, lískové a vlašské ořechy, mandle, sezamová a slunečnicová semena, klíčky, mléčné výrobky.

Hořčík (Mg)
Reguluje srdeční rytmus a svalové kontrakce, chrání nervy a pomáhá tělu využívat vitaminy C, E a přeměňovat glukózu na energii. Je nepostradatelný pro metabolismus enzymů. Hraje významnou roli v procesu srážení krve, vzniku estrogenů, v činnosti žaludku, střev a močového měchýře. Hořčík je antistresový činitel, působí protialergicky, protizánětlivě a antitoxicky. Ale většina lidí a tím hůře i dětí má hořčíku nedostatek. Je to obvykle způsobeno tím, že k látkové přeměně cukru a výrobků z bílé mouky využívá organismus právě hořčík. A tak se jeho množství v těle dramaticky snižuje. I z tohoto důvodu by se měly dětem omezit sladkosti na rozumnou míru. Nedostatek hořčíku se projevuje křečemi ve svalech (lýtkách), závratěmi, nervozitou, střídáním průjmu se zácpou, tikem v oku. Na zvýšený přísun hořčíku je třeba dbát u dětí zejména v období rychlého růstu, při výkonnostních sportech a při déle trvajícím stresu. Také období těhotenství a kojení se bez většího přísunu hořčíku neobejde. Pro dobrou aktivaci hořčíku musíme mít dostatek vitamínu E a vápníku. Hořčík a vápník by měly být v těle udržovány v poměru 1:2.

Zdroje: zelená listová zelenina, luštěniny, různá semínka, ořechy, celozrnné obiloviny a výrobky z nich, pšeničné klíčky, jablka, ryby, klíčky.

Fosfor (P)
Podílí se společně s vápníkem rozhodující měrou na stavbě kostí a zubů. Až 80 % tělesného fosforu je uloženo v kostech a zubech. Fosfor se také účastní v organismu na biochemických reakcích, a to při transportu mastných kyselin a tuků, dále při syntéze fosfolipidů (lecitinu) pro přenos nervových impulsů. Je také velmi důležitý pro funkci mozku a nervů.

Zdroje: ryby, luštěniny, ořechy, maso, vaječný žloutek, mléčné výrobky.

Sodík (Na) a draslík (K)
Oba prvky se podílí na přenosu nervových impulsů. Draslík je dále nezbytný pro správnou činnost svalů, zejména svalu srdečního. Stimuluje duševní činnost. Následkem vyššího příjmu sodíku v potravě ve formě soli může být vysoký krevní tlak a dochází i k vyšší zátěži ledvin. Dokonce zvýšený obsah soli ve stravě kojenců už může zakládat dispozice k vývoji hypertenze v pozdějším věku, která může mít pak za následek rozvoj dalších onemocnění (proto dětem nesolíme jídlo do 2,5 let věku). Vyšší příjem sodíku způsobuje také ztráty draslíku v těle. Mnohé enzymy potřebují ke své funkci draslík. Nedostatek draslíku se projevuje únavou, slabostí, zácpou, nespavostí a dochází k poruchám srdečního rytmu.

Zdroje: draslík – brambory, luštěniny, celozrnné obiloviny, ořechy
sodík – sůl

Železo (Fe)
Zabezpečuje „dýchání“ buněk, bez železa by se buňky „zadusily“. Má zásadní význam pro stavbu a funkci hemoglobinu (červené krevní barvivo v červených krvinkách, které mají za úkol přenos kyslíku v organismu). Je jedním z nejdůležitějších faktorů, na kterých závisí, kolik kyslíku se dostane do mozku, srdce a ostatních důležitých orgánů, včetně svalů. Při nedostatku železa ve výživě dětí vzniká chudokrevnost (anémie) s průvodními jevy jako jsou bledost, bolesti hlavy, malátnost, únava. Naopak dostatek železa zvyšuje obranyschopnost organismu vůči infekcím. Železo ničí mléko (takže když vaříme např. špenát obvyklým receptem s mlékem, naše tělo nevyužije žádné železo z něho. Raději místo mléka použijeme vodu). Mezi přísunem železa a vitamínu E musí být 12ti hodinová pauza.
 

Zdroje: vnitřnosti, maso, luštěniny, listová zelenina, vaječný žloutek, celozrnné obiloviny, kopřiva, meruňky.

Síra (S)
Síra je v lidském těle obsažena v bílkovinách, a to v aminokyselinách cysteinu, methioninu a taurinu. Podílí se také na detoxikaci organismu.

Zdroje: vejce, mléčné výrobky, luštěniny, maso, ořechy.


Zinek (Zn)
Je součástí mnoha enzymů, které se podílejí na štěpení bílkovin. Podílí se na tvorbě inzulinu a prodlužuje dobu jeho působení v těle. Je součástí oční duhovky a účastní se funkce zraku. Zinek musí být podáván s vitaminem A, aby se vstřebal. Je to účinný ochranný prvek před rakovinou. Jeho nedostatek může vést k nedostatečnému vývoji a poruchám pohlavních žláz. Při nedostatku zinku se zvyšuje chuť na sladkosti. Je důležitý k léčbě alergií a kožních onemocnění.

Zdroje: dýňová semena, ústřice, slanečci, pšeničné klíčky, otruby, luštěniny, cibule, vejce.


Selen (Se)
Je součástí enzymů, který společně s vitamínem E významně chrání lidské tělo odstraňováním volných radikálů a peroxidů. Proto ho řadíme mezi významné antioxidanty. Spolu s vitamínem E nás taky chrání před negativním působením těžkých kovů. Selen je nezbytný pro tvorbu prostaglandinu, který ovlivňuje krevní tlak a brání kornatění tepen, podporuje správnou funkci srdce a zvyšuje imunitu organismu. Cukr totálně ničí selen v organismu. Nedostatek selenu v mateřském mléku může zapříčinit smrt kojence.

Zdroje: kukuřice např. Ve formě lupínků, pšeničné klíčky, cibule, semena, plody moře, luštěniny, celozrnné obilniny a výrobky, vejce, chřest. Obsah v jednotlivých produktech kolísá dle množství selenu v půdě.


Křemík (Si)
Je nezbytný pro růst organismu, zpevňuje cévy a kosti. Má vliv na správnou tvorbu pojivových tkání a chrupavek. Je velmi důležitý pro krásnou a zdravou pleť, nehty, vlasy.

Zdroj: přeslička rolní, truskavec, pýr, celozrnné obiloviny, pektin (jablečná vláknina).


Chrom (Cr)
Je hlavní složkou faktoru, který je nutný pro metabolismus sacharidů a působení inzulinu. Nedostatek chromu v organismu se připisuje na účet vysoké konzumaci rafinovaného bílého cukru a bílé mouky v naší stravě. Chrom potřebujeme pro růst, je důležitý pro posílení obranyschopnosti organismu.

Zdroj: lesní plody, celozrnné obiloviny, maso, pivovarské kvasnice, ořechy, melasa, pšeničné klíčky, řeřicha.

Jód (I)
Jeho hlavní úlohou v lidském organismu je účast na tvorbě hormonů štítné žlázy. Jód urychluje metabolismus živin. Dostatek jódu zlepšuje kvalitu kůže, vlasů, nehtů a zubů. Zklidňuje nervy a zlepšuje mentální funkce. Dostatečný přísun jódu v těhotenství je nezbytný, protože u plodu ovlivňuje mentální a pohlavní vývoj. Nadměrný přísun jinak velmi zdravého kyselého zelí snižuje jód v těle.

Zdroj: jodidovaná sůl, třešně, višně, mořské řasy a ryby, řeřicha.


Fluór (F)
Je důležitý pro zdravé zuby a také nezbytný pro tvorbu tvrdých a silných kostí.

Zdroj: fluoridovaná voda, mořské ryby a výrobky z nich, černý čaj.


Měď (Cu)
Je důležitá pro tvorbu červeného krevního barviva, podporuje metabolismus železa a podílí se na buněčném dýchání.

Zdroj: luštěniny, játra, rozinky, listová zelenina, ořechy.


Mangan (Mn) a Vanad (V)
Jsou nezbytní pro mineralizaci kostí, zasahují do metabolismu živin.

Zdroj: mangan – ořechy, borůvky, jahody, luštěniny, kakao, zelená listová zelenina, celozrnné obiloviny.
vanad – luštěniny, celozrnné obiloviny.


Kobalt (Co)
Je součástí vitaminu B12, hraje velkou roli v procesu krvetvorby.

Zdroj: játra, celozrnné výrobky.

 

Molybden (Mo) a Nikl (Ni)
Jsou součástí enzymů

Zdroj: molybden – fazole, celozrnné obilniny, pšeničné klíčky, tmavozelená zelenina.
nikl – obilí, ořechy, kapusta, brokolice.


Germanium (Ge)
Posiluje imunitní systém.

Zdroj: česnek, žen-šen.


Bór (B)
Stimuluje růst u dětí.

Zdroj: brokolice, švestky, sójové boby, ořechy, datle, mandle.

Použila jsem poznatky p. Momčilové, J. Janči a své.