Mezinárodní den ptačího zpěvu

mezinarodni den ptaciho zpevu

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

5. června, tak jako každoročně, již od roku 1984, slavíme Mezinárodní den ptačího zpěvu. Den, který vznikl pod taktovkou anglického přírodovědce, Chrise Baines. Tento muž patří mezi přední britské nezávislé ekology, působí též jako zahradník, krajinářský architekt, přírodovědec či televizní moderátor, ve volném čase též píše a publikuje. Česká republika k tomuto hezkému svátku přistoupila rokem 1992 a zařadila se tak na seznam dalších 80 zemí, které Mezinárodní den ptačího zpěvu rovněž uznávají a slaví.

Od brzkého jara vnímáme ptačí zpěv jako přirozenou součást našeho života

Od ranního kuropění, až do pozdních hodin, kdy nás nebeští letci doslova oblažují nejrůznějším druhem šveholu, švitoření, štěbetání, cvrlikání a cvrkotu. Někdy, podaří-li se vám vstáti skutečně brzy, zatímco svět ještě spí, aniž by počal vařit kávu či čaj, první houževnatí pěvci jsou již na nohou. Ptáci se povětšinou probudí podle intenzity světla, které je signálem, aby se vzbudili. V článku budu vycházet z ptačího zpěvu, který je typický pro konec května. Ve čtyři ráno nás tak pozdraví rehek zahradní, který je startérem honosného koncertu. Tento malý, dá se říci až nenápadný ptáček, vzrůstem menší než vrabec, nejčastěji hnízdí v dutinách stromů či budkách, které počíná obydlovat na konci dubna. Jeho smělý trylek počne doprovázet červenka obecná, a to zhruba deset minut po rehkovi, tedy ve 4:10. Tento líbezný zvědavý ptáček tráví většinu života na zemi, kde sbírá potravu a hnízdí. Trio uzavírá kos černý, který počne cvrlikat patnáct minut po nástupu rehka. Tedy, poměrně brzy. Téměř v závěsu, jen o pět minut později, ozve se i střízlík obecný, aby též ke zpěvu vyburcoval kukačku obecnou, latinsky cuculus canorus. Tu po hlase poznáme nejspíše všichni, že? Nicméně, už bude problémem ji někde zahlédnout. Kukačka je totiž tajemný pták. Své hnízdo nestaví, neboť využívá stavitelského umu hostitelských druhů. Nemám teď na mysli, že by si například ostatní druhy najala, to vůbec ne, neb je důmyslnější. Jakmile objeví hotové, vhodné a přijatelné hnízdo, zbaví se přítomných, cizích vajec a sama se zde usídlí. Pravda, nezní to moc příjemně, nicméně, vrátíme-li se k ptačímu zpěvu, kukačka zakuká o půl páté ráno. Jsme-li pověrčiví, můžeme si spočítat, kolik let nám ještě na světě zbývá, případně, jsme-li vdavek chtiví, jak dlouho nám bude ještě třeba čekat, než se vdáme či oženíme.

Půl páté a jaký je to venku ruch, zvláště, bydlíme-li na vesnici, u louky či lesa. Je-li obzvláště krásné a prosluněné ráno, s oblohou jako čerstvě upečený koláč, vyjděme ven, jen tak, bosky, posaďme se na starou lavičku či do trávy pod strom a naslouchejme tomuto velkolepému koncertu. Někdy stačí jen zavřít oči, vnímat onen bystrý ruch rána, onu zákonitou posloupnost a harmonii, v níž se pozvolna probouzí svět. Pět minut před tři čtvrtě na pět se ozvou sýkorky, za deset pět pak tuto sehranou společnost doplní též budníčci menší, kteří se vyznačují olivově zbarvenými pírky. Celou pátou hodinu, kdy mnozí z nás procitají, a právě zakládají na nálev voňavého čaje či dobrou, čerstvě upraženou kávu, nás švitořením poctí též pěnkavy, dvacet minut po nich kosí bratři, aby si odestlali, zhruba v 5:40, také špačkové.

Tento zpěv mohou pozorovat, přesněji mu naslouchat výhradně lidští skřivani, kteří se probouzejí s přibývajícím světlem. Co však ti, kteří dlouho do noci ponocují, aby si následně ráno trošku přispali? Ani ti o ptačí švitoření nepřijdou, neboť o deváté se probouzí šplhavý strakapoud. A to je už svět v jedné dokonalé symfonii cvrkotu a shonu, opouští pekárny, aby posvačil, vrhal se do práce, komunikoval a cestoval. To už je ráno jako vyšité, kdy vše běží, utíká a žene se vstříc svým dnešním nadějím.

Ptáci, les a léčivý vliv terpenů

Hluk měst však často setře líbezný ptačí zpět, případně, jsou-li domy hustě vedle sebe, bez přítomnosti jediného stromu, může se stát, že během dopoledne uslyšíme pouze monotónní zvuky aut. Pokud žijeme ve městech, snažme se trávit co nejvíce volného času v přírodě. Nejen, že je zde celkově víc pěvců, stromů, bylin a trávy, takový prostor je rovněž léčivý. Už jste někdy slyšeli o léčivých terpenech?

Pro mne je les terapií, možnost se v něm toulat pak nevýslovným darem. Stromy zde komunikují prostřednictvím kořenů, listů, vůněmi, napojují se na náš imunitní systém, čímž nás klidní, uzdravují a léčí. Clemens G. Arvay ve své výtečné knize Les léčí, píše: „Podívejme se na les z jiného pohledu. Dívejme se na něj jako na jeden velký, nesmírně komplexní životní prostor, v němž spolu komunikují tisíce živých organismů. Koruny stromu jsou vysílačky, posílající do vzduchu zprávy rostlin. Listy keřů houštin, úponků a bylin vysílají svá slova, která jiné rostliny a zvířata přijímají. Kořeny pod zemí vylučují látky, které v sobě rovněž nesou zprávu a vydávají praskavé zvuky, pro lidské ucho neslyšitelné. Les je, stejně jako každý jiný přirozený životní prostor, místem živé konverzace a husté komunikace. Všude proudí molekuly, obsahující informace, které další organismy dešifrují. Jsou mezi nimi i nespočetné terpeny, tzv. slova rostlin.“

Co jsou to terpeny

Terpeny rozumějme látky, které dávají rostlinám charakteristickou vůni, chuť, případně též barvu. Získávají se z jednotlivých částí rostlin (nebo dřevin) jako jsou listy, květy nebo dřevo stromů. Připravují se destilací s vodní parou, extrakcí, lisováním a dalšími technologickými postupy. Procházíme-li se lesem, tyto léčivé látky přirozeně vdechujeme, absorbujeme, čímž utužujeme imunitní systém, snižujeme hladinu stresových hormonů, zvyšujeme hladinu protirakovinných proteinů, s jejichž pomocí náš imunitní systém předchází rakovině. Jeden den strávený v lese posílí náš imunitní systém na celý jeden týden. A to je úžasné, viďte?

Pamatuji si na jednu ze svých kamarádek, která onemocněla rakovinou děložního hrdla. Přes alternativní medicínu složenou z bylin došla až ke klasické nemocniční léčbě, to znamená k operaci, ozařování a chemoterapii. Mnoho týdnů to vypadalo všelijak, nicméně, bydlela v lese a splynula zde s přírodou. Chodila si pro vodu do studánku, každý den se na malou chvíli prošla, když to šlo, ustlala si rovnou pod sluncem, v houpačce pod stromy. Tím lesem dýchala a pila z něj, doprovázena švitořením a zpěvem lesního ptactva. Dnes je z ní zdravá a spokojená žena, která stále tvrdí, že ji uzdravil les.

Náš život je skládankou, téměř ve všech jeho odvětvích

Vždyť, chceme-li si uvařit, stěží si vystačíme s jednou jedinou ingrediencí. Těch surovin bude pro přípravu krmě potřeba více. A stejně tak je to i v životě. Chceme-li být zdraví (kdo by také nechtěl, že), je třeba uzdravit nejen své tělo, ale také nitro, kde sídlí naše duše. Je třeba živit se dobrým, ať už hovoříme o potravinách, ale také emocích, myšlenkách, podnětech, které k nám každý den z mnoha směrů přitékají. Je třeba se hýbat, cvičit, rozproudit krev, ale také lymfu. Dostatečně spát, ale též odpočívat. A někdy, učinit něco tak zvláštního, jedinečného a zároveň tak důležitého, jako třeba přivítat ráno v zahradě plné nadšeného ptactva.

Krásný mezinárodní den všem pěnkavám, žluvám, jiřičkám, vlaštovkám a tak dále a tak dále. Krásný radostný den nám všem.

Zpět nahoru

NOVÉ ČLÁNKY KAŽDÝ TÝDEN ZDARMA NA VÁŠ E-MAIL?

Přihlaste se zdarma k odběru novinek z webu Celostnimedicina.cz a už Vám neunikne ani jedna zajímavost ze světa celostní a alternativní medicíny.