Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
V současnosti je stále více populární tradiční čínská medicína, která se věnuje pacientovi ze zcela jiného pohledu, než je tomu u klasické medicíny. Tato medicína vychází ze dvou principů a to taoistického náboženství, které patří mezi nejrozšířenější náboženství v Číně – prvním je teorie dvou protikladných principů jin a jang a druhá teorií pěti orgánů.
Prvním z nich je princip dvou protichůdných elementů – jin a jang. Jin a jang představují dvě spojené části jednoho celku. Zjednodušeně řečeno, jin je temnota a jang světlo, ale to je jen povrchní a orientační. Tento koncept vlastně popisuje dvě navzájem opačné a doplňující se síly, které se nacházejí v každé živé i neživé části vesmíru. Jin je tmavší element; působí smutně, pasivně, tmavě, žensky a koresponduje s nocí. Jin je často symbolizovaný vodou a zemí. Platí tedy, že každá věc, a tedy i léčený člověk v tradiční čínské medicíně se dá popsat jako jin a jang. V souvislosti s vnitřními orgány jang obstarává činnost a funkce vnitřních orgánů, zatímco jin jim dává materiální základ.
Druhým bodem je teorie pěti prvků. Tyto prvky jsou dřevo, oheň, země, kov a voda. V tradiční čínské medicíně se to promítne tak, že vnitřní orgány i další orgány a tkáně mají vlastnosti podobné pěti prvkům; fyziologicky i patologicky se vzájemně ovlivňují stejně jako pět prvků. V člověku představuje pět prvků pět orgánů – játra, srdce, slezina, plíce a ledviny, které řídí vnitřní mikrosvět člověka. Systém pěti prvků a jím zrcadlově odpovídajícím pěti orgánům představuje pro lékaře v tradiční čínské medicíně základní model pro orientaci v nemocném organismu. Vždy jsou možné dva stavy – stav nadbytku či stav nedostatku. Cyklus podpory na jedné straně a cyklus kontroly na straně druhé udržuje dynamickou rovnováhu mezi pěti prvky. Pokud však nerovnováha překračuje fyziologickou mez či trvá dlouho, pak tento stav vede k nemoci.
Důležité je ještě připomenout pojem meridiány. Podle tradiční čínské medicíny proudí energie v lidském těle po soustavě drah-meridiánů. Můžeme je pojmenovat jako kanály, které vedou v našem těle energií od jednoho orgánu ke druhému. Tyto dráhy se označují jako vnitřní, protože jim odpovídají dráhy vnější, které se promítají na kůži a vlastně umožňují kontakt organismu s vnějším světem. Zásahem na vnějších drahách je možné přivodit změny i na drahách vnějších a tím dosáhnout potřebné změny na orgánech, které vedou ke zlepšení zdravotního stavu pacienta.
Je to z toho důvodu, že podle TCM onemocnění některého vnitřního orgánu představuje vlastně poruchu proudění energie v určitém orgánu a lékař v oboru TCM svým zásahem na vnějších drahách se snaží zlepšit tento stav. Mezi metody léčby v tradiční čínské medicíně se počítá akupresura, akupunktura, masáže, změna stravy a životního stylu, podávání bylin (fytoterapie). A právě k poslednímu bodu bych se vrátil a rád zmínil několik léčivých rostlin, s kterými se můžeme setkat v tradiční čínské medicíně.
Achyrant dvouzubý (Achyranthes bidentata)
Je druh rostlin z čeledi Amaranthaceae. Roste zejména v Indii, Nepálu, Číně a Japonsku. Jako rostlinná droga se z ní využívá kořen. V tradiční čínské medicíně se všestranně využívá, nejen pro její protizánětlivé působení. Dále se používá při různých typech kardiovaskulárních, cerebrovaskulárních a gynekologických nemocí. V tradiční čínské medicíně byla tato rostlina také podávána při výskytu kamenů – ať už ve žlučníku, ledvinách či celkově močových cestách. Podává se ve formě čaje nebo tablet. Sušený extrakt z ní bývá součástí různých směsí.
Reishi
Houba Ganoderma lucidum, známá u nás i ve světě jako zázračná houba Reishi, patří mezi nejstarší přírodní léčiva tradiční čínské medicíny. Její český název je lesklokorka lesklá. Využití vychází právě ze znalostí čínské medicíny, kde je používána při pravidelné konzumaci pro prodloužení života, odtud označení “houba nesmrtelnosti”. Obsahuje všechny esenciální aminokyseliny, z minerálů má výrazný obsah železa a selenu a dále obsahuje také výrazně některé vitamíny ze skupiny B. Velmi zajímavý je poměrně vysoký obsah jinak vzácného prvku germania. Obsah germania spojují někteří vědci s protinádorovým účinkem, jiní zmiňují, že podporuje imunitu. Obsahuje velké množství různých druhů polysacharidů, což má vliv na její schopnosti podpořit imunitu. U některých z nich vědci zkoumají protinádorové působení. Dále obsahuje velké množství antioxidantů, polysacharidy, triterpeny, vlákninu, organické germanium, enzymy, adenosiny. Obsažené terpenoidy mají mít protizánětlivý účinek (kyselina ganodermová a lucidenová). Odborníci uvažují o tom, že tato houba, tradičně doporučovaná na problémy s pamětí, by měla právě díky působení určitých látek ze skupiny terpenoidů i příznivé působení při Alzheimerově chorobě či rovněž obecně u problémů s pamětí a u stařecké demence.
Pazvonek dangšen (Codonopsis pilosula)
Patří do čeledi Campanulaceae (zvonkovité). Jedná se o vytrvalou liánu, která je dlouhá dva až tři metry. Z důležitých přírodních látek (fytochemikálií) obsahuje saponiny, slizy, pryskyřice, vitaminy, minerální látky, organické kyseliny, třísloviny a řadu dalších. V tradiční čínské medicíně se používá při léčbě astmatu, horečky, diabetu 2. typu, jako afrodiziakum (u sníženého libida i potence), nebo ke zlepšení oběhu v centrálním nervovém systému. Dá se obecně použít jako tonikum při chronické únavě a vyčerpání organismu. Rovněž zvyšuje nespecifickou imunitu a tím posiluje obranyschopnost organismu.
Hnojník obecný (Coprinus comatus)
Je jedlá houba z čeledi pečárkovitých. Z přírodních látek obsahuje bílkoviny, aminokyseliny, uhlohydráty, vlákninu, draslík, hořčík, vápník, železo, mangan a zinek. Obsahuje také vitamíny jako vitamín C (kyselina askorbová), B1 (thiamin), B2 (riboflavin), beta karoten (provitamin A) a vitamin D. Je doporučován, podle zkušeností z tradiční čínské medicíny, jako doplněk léčby u hemoroidů, zvýšené hladiny krevního cukru nebo poruchy trávení. V Asii je vůbec velmi oblíben. Na závěr lze uvést, že v Číně byl podroben vědeckému výzkumu a někteří vědci došli k názoru, že by mohl být prospěšný jako doplněk léčby u onkologických pacientů.
Dřín lékařský
Dřín lékařský, latinsky Cornus officinalis, je keř, který se u nás příliš nevyskytuje. Jako rostlinná droga se sbírají plody, které se využívají hlavně v tradiční čínské medicíně, kde se nazývá (přepsán do latinky) Shan Zhu Yu. Uvádí se, že se už používá 2000 let, což je velmi působivá doba používání. Tyto plody obsahují různé organické kyseliny (jablečnou, vinnou, gallovou a jiné), iridoidy (např. loganin), dále hořčinu kornin, tanin a pryskyřici, vitamíny, minerály a další látky. V čínské tradiční medicíně jsou tyto plody doporučovány při závratích, hučení v uších, nadměrném pocení, ochablosti v bedrech a kolenou a v dalších indikacích. Rovněž se zde uvádí, že obsahují i látky ničící bakterie, viry a plísně. Mezi další zmiňované účinky v tradiční čínské medicíně patří podpora u sníženého krevního tlaku, u nemocí jater, zástavy krvácení a při problémech z vylučování moči. V neposlední řadě je nutno zmínit, že se v Číně používá i jako obecně povzbuzující tonikum.