Je to stále-zelený, až jeden metr vysoký zakrslý keř. Má kožovité, malé, celokrajné listy s plochým okrajem, na povrchu tmavě leskle zelené, vespodu s žilkami. Bobulovité plody jsou moučnaté a barvy šarlatově červené. Medvědice patří do čeledi vřesovcovitých. Vědecký název pochází z řeckého slova arktos, tj. medvěd a dalšího slova stafylé, což je hrozno, protože její plody s oblibou žerou medvědi. Laponci dodnes rádi konzumují plody a listy používají jako černé barvivo.
Je důležité si uvědomit, že medvědici je možné zaměnit s brusinkou, ale ta má na spodní straně tečkovité žlázky a na plodech zbytky čtyřdílného kalichu kolem prohloubeného vrcholu. Medvědice lékařská je hojně rozšířená, roste v Evropě, Severní Americe ba dokonce i v takových nehostinných zemích, jako je Grónsko či Sibiř. Dříve se používala v severní Evropě k vydělávání kůží. Ve střední Evropě se začala používat jako léčivá rostlina od 18. století (ale už ve 13.století ji uváděly anglické herbáře). Medvědice léčivá roste na slunných a vlhkých stanovištích, jako jsou například rašeliniště či vřesoviště. Roste ale také v horských oblastech až do výšky 2500 metrů nad mořem. Z rostliny se používají a suší listy.
Rostlina obsahuje fenolové glykosidy, hlavně arbutin, flavonoidy, třísloviny. Má antibakteriální účinek. Listy medvědice pomáhají při zánětech močového měchýře i při nemocech močových cest (dezinfikuje moč svým účinkem). Používá se v tradičním léčitelství dále při obtížích při močení, tvorbě močových kamenů a zvláště je uváděno, že se používalo při náhlém zánětu močového měchýře spojeného se špatným vylučováním a kyselou močí. K pití se připravuje nálev, který se má nechat vyluhovat až osm hodin. Pokud se nálev připravuje takto, obsahuje jen málo tříslovin, které mohou u lidí s citlivým žaludkem vyvolávat nevolnost a dávení. Je doporučováno pít jeden šálek teplého čaje třikrát denně.
Medvědice je součástí mnoha čajových směsí a v součástí přírodních produktů, které zvyšují množství moči a tím vyplavují bakterie. Bývá součástí směsí urologických, diuretických, žlučníkových, antirevmatických nebo antidiabetických směsí (kvůli předpokládanému obsahu erikolinu). Čaj z medvědice lékařské účinkuje nejlépe, pokud v době jeho užívání obsahuje strava mnoho mléka, zeleniny – hlavně rajčat, ovoce, brambor a ovocných šťáv. Pokud neobsahuje, alternativou je užívání jedlé sody z lékárny. Do každého šálku se přidává na špičku nože jedlé sody, aby moč reagovala alkalicky, účinný hydrochinon se uvolňuje jen při zásadité reakci moče. Jde o to, že list medvědice účinkuje pouze při alkalické reakci moče. Po resorpci se účinná látka arbutin štěpí na antisepticky působící hydrochinon. Další účinné látky jsou hyperosid, který působí diureticky a flavonoidy, které působí dezinfekčně.
Medvědice má dobré účinky, ale nelze ji užívat dlouhou dobu a ve velkém množství, hrozí nebezpečí poškození jater. Aby k těmto negativním účinkům nedošlo, neměl by se čaj bez přerušení užívat déle než jeden týden a ne častěji než pětkrát za rok. Děti a těhotné ženy medvědici užívat nesmějí. Nelze podávat s léky, které zvyšují kyselost moče.
