Meduňka lékařská, vskutku voňavá jarní bylinka

Milujete-li bylinky, téměř celoročně je sbíráte, brzy si všimnete, jak se jedna od druhé podstatně liší. A to nejen tvarem semínek, listů, dobou květenství, barvou kvítku, kořenovým systémem, ale především svými léčivými vlastnostmi, taktéž chutí i vůní. Mezi ty nejlahodnější bylinné čaje bude patřit určitě ten z lípy, černého bezu, kopřivy, maliníku, jahodníku, taktéž i meduňky, jejíž chuť je citrónová, osvěžující, plná a jiskřivá. Mimochodem, letos nám vyrostla společně se sněženkami a tak, již na konci února jsem si mohla užít výtečnou chuť čerstvě natrhaných meduňkových listů v podobě čaje.

Ve své podstatě hovoříme o bylince dosahující výšky 30-80 cm, kterou vysazujeme na jaře, buď ze semínek, případně ji množíme v podobě řízků z trsů, odnožemi, taktéž ji lze zakoupit v květináči a následně umístit do záhonků. Protože má sklony ke sněti, můžeme ji ošetřit bordóskou jíchou nebo jí předcházet pomocí řezu na začátku léta, což ji napomůže dobře růst. V teplém a suchém počasí bude třeba meduňku více zalévat, jinak ji nechejte, ať si poradí sama. Nicméně, na nějakou vláhu myslete.

Meduňka se uplatňuje také v lidových pověrách, kdy lidé v minulosti potírali úly výluhem z meduňky, který pak poutal včely k jejich domovu, navíc, produkovaly tak mnohem kvalitnější med. Navíc, odvarem z meduňky lze také velmi dobře zahánět mravence. 100 g čerstvých listů přelijeme 1 l vody, louhujeme, čaj necháme vychladnout. Následně jím kropíme mravenčí cestičky.

Dříve, než se pustíme do popisu léčivých vlastností této úžasné citrónové bylinky, pojďme si povědět ještě něco. Meduňku latinský jazyk zná jako melissu, což je pojem z řečtiny, značící včelu. Včely po ní vskutku blázní a tak, potřebují-li některé rostliny častěji opylit, vysaďte k nim tuto milou společnici.

K čemu všemu nám meduňka dopomůže?

V prvé řadě bych zmínila její výborný uklidňující účinek. Máte-li tedy problémy usnout, před spánkem se uklidnit, zrelaxovat, mnohem snáze vypnout mysl, nastolit vnitřní pokoj a mír, zcela jistě si dopřejte pravidelný večerní šálek meduňkového čaje. Odvar z meduňky je rovněž osvěžující, pomáhá mírnit projevy migrén, kde doporučuji taktéž i léčivé cviky na krční páteř, někdy stačí doplnit hořčík. Čerstvé listy přinášejí úlevu od hmyzího bodnutí. V takovém případě postačí přiložit list, případně uvařit silnější výluh, nechat jej vychladnout, bolestivé místo pak potírat tampónkem namočeným v tomto čaji.

Bylinka uleví při rozmanitých žaludečních či srdečních neurózách, lehčích formách neurastenií, depresích, alergií nervového původu, zde zmíním astma vyvolané stresem. Tinktury pak platí za oblíbený prostředek při hysterii a hypochondrii. Meduňka mírně snižuje krevní tlak, zpomaluje tep, potlačuje nepříjemné bušení srdce. Příznivě ovlivňuje trávení, léčí plynatost, průjem, uvolňuje křeče a napětí svalstva, ulevuje při bolestivé menstruaci a během klimakteria.

Obklady tiší revmatické opuchliny, pohmožděniny a krevní podlitiny. Relaxační koupele s meduňkou posilují organismus, zbavují bolestí hlavy.

V Herbáři neboli bylináři z roku 1562, jehož autorem je Pietro Andrea Gregorio Matthioli se píše: Melissa má moc otvírající a vyvádějící, posiluje srdce a mozek. Zvláštní má také moc obveselovati mysl, utvrzovati studený a vlhký žaludek, pomáhati v zažívání. Rovněž tak odjímá a zapuzuje starosti, zármutek, lekání a noční strašení z hrubokrevnosti a odtud pocházející nespavosti a divná fantasmata z melancholie a z připálené flegmy, obveseluje srdce, upevňuje životní sílu svou vůní, trpkostí, pronikavostí.

Paracelsus z meduňky vytvářel tzv. primum ens melissae, prostředek, který ve své době nahrazoval sílu mateří kašičky.

Co, kdy a jak sbíráme?

Nať meduňky sbíráme v červnu a červenci, před rozkvětem. Letos bude možno sbírat už o měsíc dříve. Sběru se věnujeme nejlépe za suchého, chladnějšího počasí v brzkých odpoledních hodinách. Za parných slunných dní vonné silice rychle těkají a v nati jich tolik nezůstane. Nať buď necháváme v celku, nebo odrhneme samotné listy. Sklízet ji můžeme 2 – 3 x do roka, vždy, když rostliny obrazí, dosáhnou výšky okolo 30 cm a počínají nakvétat. Bylinku sušíme ve stínu a rychle, aby nezhnědla. Při umělém sušení začínáme na 30 °C a zvolna zvyšujeme až na 40 °C.

A jak s meduňkou zacházet?

Níže předkládám recept na karmelitské kapky, které užíváme při žaludeční a střevní kolice, bolestech hlavy, nervové slabosti, hysterii a hypochondrii.

  • ½ kg řezané sušené meduňkové natě
  • 20 g bio citrónové kůry
  • 10 g skořice
  • 10 g muškátového oříšku
  • 1 l koňaku

Všechny ingredience promísíme, zalijeme alkoholem a necháme stát ve stínu, ne na okenním parapetu. Občas mírně protřepeme. Po 2 týdnech přecedíme, přelijeme do dobře uzavřené lahvičky a užíváme 2-4 lžičky denně.

Čaj proti bolesti hlavy

  • 10 g meduňky
  • 5 g heřmánku

Směs provaříme v 250 ml vody, čaj pijeme 3 x denně po jednom šálku. Pomoci může taktéž i výluh z kozlíku lékařského.

Tonizující pleťová voda

  • 1 hrst listů meduňky
  • 250 ml pramenité nebo měkké vody

Vodu přivedeme k varu, ponoříme do ní meduňku, pak necháme 20 minut louhovat a přecedíme. Toto osvěžující tonikum, přinášející potřebnou rovnováhu, užíváme každý den, buď ve formě obkladů, nebo jím můžeme nahradit vodu při výrobě jílových masek. V lednici lze uchovat po 4-5 dní.

Dále, rozkvetlá meduňka společně s čerstvými listy provoní jakoukoli osvěžující limonádu, čaj či sirup. Meduňku lze také přidat během výroby marmelád. Úžasně dotváří aranžmá zmrzliny, dezertů, dortů či nápojů. Čerstvá meduňka velmi dobře doprovodí smetanové omáčky, pomazánky z tvarohu. Přidává se do koláčových těst, příjemně provoní mléčné dezerty. Španělé například popíjejí po dlouhá staletí meduňkový odvar s mlékem. Ať tak či tak, meduňka je vskutku nápaditá a líbezně vonící bylinka, kterou nám příroda ve své bezmezné štědrosti pro radost nechala.

V článku jsou použity informace z knih:

Bednářová, Jaroslava. Herbář aneb od anděliky k žindavě. Fortuna Libri, spol. s r. o., 2015. 353 str. ISBN 978-80-7321-943-7.

Nardo, Pierrette. Bylinky našich babiček. Computer Press, a.s., 2011. 247 str. ISBN 978-025-124-963.

Tschendze, Vadim. Staroruské bylinářství. Dialog, 2014. 182 str. ISBN 978-80-7424-062-1.

Zpět nahoru

NOVÉ ČLÁNKY KAŽDÝ TÝDEN ZDARMA NA VÁŠ E-MAIL?

Přihlaste se zdarma k odběru novinek z webu Celostnimedicina.cz a už Vám neunikne ani jedna zajímavost ze světa celostní a alternativní medicíny.