Meditace klidu

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Tento druh meditace představuje účinnou mentální techniku navozující fyzické a psychické zklidnění organismu. Vyvolává vnitřní klid a vyrovnanost mysli, obnovuje životní síly a dodává tělu energii. Způsobuje bezmyšlenkový stav prostý emocí, pomáhá léčit některé duševní poruchy, mírně tiší fyzickou bolest a zbavuje mysl negativních pocitů.

Charakteristický je pro ni výrazný tlumivý účinek na jakýkoliv druh psychické bolesti, v čemž spočívá výhoda jejího použití jako účinného nástroje proti nejrůznějším druhům depresí, melancholických stavů, k odstranění negativních emocí a k nastolení vnitřní rovnováhy. Tuto meditaci je vhodné praktikovat kdykoliv, když potřebujete dosáhnout klidného vyrovnaného stavu, chystáte-li se činit důležitá rozhodnutí či čeká-li vás například nějaký psychicky náročný úkol, nepříjemná situace nebo důležitá schůzka, chcete-li se zbavit negativních emocí (jako je třeba vztek či strach), odstranit stres, pocit viny, zahnat netrpělivost, utišit touhu i žal, potlačit psychickou bolest či se jednoduše pouze zklidnit před spaním.

Samotná technika bývá zpravidla provázena spontánně vyvolaným stavem transu, který se dostavuje již krátce po začátku cvičení a je charakteristický určitou strnulostí a nehybností těla, pocitem jakési „otupělosti“, vnímáním tepla a jemných vibrací v končetinách, zdánlivým pocitem tíhy mírnými změnami ve vnímání. Vzácně se dostavují také některé další fenomény spojené se stavem transu. Celý zde popsaný postup cvičení představuje ve své podstatě vlastně určitou variantu „cvičení transu“ za účelem vyvolání jeho tlumivých a uklidňujících účinků. Trans je po nějaké době od zahájení meditace postupně pozvolna prohlubován, avšak nikoliv záměrně pomocí klasických metod s účelem prohloubení transu, ale zcela spontánně v závislosti na aktuálním fyzickém i psychickém stavu organismu.

Existuje mnoho rozličných poloh těla, které jsou pro tuto meditaci vhodné. Mezi nejvhodnější patří pozice vsedě, ať už jde o „turecký sed“, lotosovou či polo-lotosovou pozici, sed na patách či na obyčejné židli. Nevhodné pro cvičení jsou jakékoliv polohy vleže, při kterých hrozí riziko upadnutí do spánku. Vzhledem ke zpravidla krátkému trvání této meditace je možné cvičit také ve stoje s přibližně rovnoběžně postavenými chodidly a velmi jemně pokrčenými koleny, s mírně podsazenou pánví a rukama volně spočívajícíma na stehnech. Ze stejných důvodů je vhodný také klasický sed na patách (klečení na kolenou), který je jinak kvůli dlouhodobému tlaku na chodidla během delší doby cvičení mentálních technik značně nepohodlný. Jeho výhodou je však naprostá vyrovnanost těla (stejně jako u lotosového i polo-lotosového sedu) a pro krátkodobé meditace je pro mnoho lidí často tou nejvhodnější polohou vůbec. V pozicích se zkříženýma nohama je někdy vhodné opřít se zády o zeď a odstranit tak rušivé napětí zádových svalů.

Nejprve se pohodlně usaďte do vaší oblíbené pozice a zklidněte se sérií hlubokých nádechů a výdechů. Toto je obzvláště důležité v případech, kdy jste nesoustředění, napjatí, vnitřně rozrušení či když vás ovládají silné emoce. Proto se nejprve snažte klidně a zhluboka dýchat. Vždy po každém výdechu následuje delší pauza. Někdy je nutné takto dýchat i po několik minut, než se alespoň částečně zklidníte. Teprve pak může následovat samotné cvičení. Po celou dobu cvičení můžete buď pokračovat v hlubokém, vědomě sledovaném dýchání nebo naopak procesu dýchání nevěnujte pozornost a váš dech se postupem času zklidní samovolně. Vyberte si způsob, jaký vám samým nejlépe vyhovuje.

Jak již bylo řečeno, cílem této techniky je zklidnit tělo i mysl a zbavit se negativních pocitů. To je však často velice obtížné, obzvláště pak v případech, kdy jste zaplaveni mohutným proudem intenzivních myšlenek a „lomcují“ s vámi opravdu silné emoce, ovládají vás pocity strachu, vzteku či beznaděje nebo vás sužuje nějaká hluboká psychická bolest. Zklidnění vědomou regulací dýchání představuje první krok, teprve poté přichází fáze další, jejímž cílem je vyvolat stav transu, zastavit proud myšlenek a zcela se oprostit od všeho, co vás jakýmkoliv způsobem trápí či nějak zneklidňuje.

Pokud jde o neustále se objevující myšlenky, existuje několik metod, jak se jich účinně zbavit. Mezi jednu z nich patří například vizualizace myšlenek jako proudu řeky, který je odplavuje pryč. Jednoduše v mysli tento proud sledujete a ten po nějaké době sám zmírní a následně zcela vymizí. Jiná metoda vizualizace pracuje s myslí zobrazenou například v podobě desky stolu, na které je spousta nečistot (myšlenek). Následně si představíte malou metličku, kterou tyto nečistoty zametáte pryč a svou mysl tak postupně zbavujete neustálého myšlenkového toku. Další z technik je znázornění nežádoucích myšlenek v podobě nepříjemného hlasitého zvuku, který můžete pomyslně zvolna  zeslabovat. Vhodné je také soustředění na proces dýchání. Všechny výše popsané postupy jsou ve skutečnosti mentálními technikami koncentrace. Jelikož jsou praktikovány za současné relaxace těla, zákonitě vyvolávají stav transu. Jakýkoliv vědomý způsob relaxace představuje vlastně taktéž účinnou koncentrační techniku odstraňující proudění myšlenek upnutím pozornosti na určitou mentální činnost. Stejných výsledků dosáhnete sledováním nějakého vnitřního či vnějšího procesu. Vnitřní proces představuje například dýchání, vnějších jevů existuje bezpočet. Stačí si jen vybrat. Vhodné je pasivní pozorování přírody – sledování plynutí mraků, pohybu větví stromů či vnímání krajiny nebo místa (a jeho atmosféry), kde se nacházíte. Toto „VNÍMÁNÍ“ jako metoda koncentrace je nesmírně důležitým nástrojem. Již po sérii zklidňujících dechů můžete rovnou přejít k vědomému procesu vnímání a obtížné myšlenky začnou samy postupně mizet. Současně se tak dostáváte krok za krokem do vyrovnaného stavu, který přichází spolu s postupně sílícím transem.

V této fázi se plně soustřeďte jen a jen na proces vnímání. Snažte se vnímat naprosto všechno kolem vás, nevěnujte však pozornost vašim vlastním emocím. Ty budou postupně pomaloučku slábnout, až nakonec zcela vymizí. Jakkoliv bolestné či nepříjemné pocity se vás snaží ovládnout, ignorujte je a svou mysl upněte pouze k vnímání vašeho okolí. Vnímejte celou svou myslí. Své emoce se nesnažte jakkoliv násilně potlačovat, totéž platí o proudění myšlenek. Obojí bude postupně vyhasínat působením mentálních technik relaxace a koncentrace. Některé myšlenky či emoce se budou vracet nebo se mohou vynořovat pocity nové. Jednoduše je nechte být a nevěnujte jim pozornost. Je to nejlepší způsob, jak se jich zbavit. Nesnažte se na nic konkrétního myslet, přestože vás to k tomu bude možná silně svádět. Jen a pouze VNÍMEJTE a ničeho jiného uvnitř vás si nevšímejte. Nemyslete ani na budoucnost ani na minulost, existuje pro vás jediné –  bezmyšlenkový stav „NYNÍ“. Postupně nastupující trans vám již brzy začne přinášet klid a vnitřní rovnováhu, bude tišit fyzickou a psychickou bolest a „léčit“ vás podobným způsobem tak, jako hluboký spánek přináší úlevu, zapomnění, pocit bezpečí, ticha a klidu. Sladký hluboký spánek, sladký hluboký trans, hluboké vnímání ve stavu transu, klidná a čistá mysl, léčivý čistý stav, váš „vnitřní domov“ – takové pocity by vás v této fázi měly zaplavovat.

Pokud jsou nepříjemné emoce vynořující se během cvičení opravdu silné a jejich původem je například nedávná, jakkoliv znepokojující či bolestná situace, myslete na ni jako na něco, co se nikdy nestalo, na něco co tady vůbec není, nebylo ani nebude, nazírejte způsobem, jako by se nikdy nic takového nestalo a vše bylo v pořádku. Nenechte se jakkoliv znepokojovat, celou svou pozornost soustřeďte na proces vnímání. Vše nepříjemné, co jste prožili, berte pouze jako nějaký nepříjemný sen, ke kterému není potřeba se vracet.

Po celou dobu cvičení byste měli mít otevřené oči. Můžete pozorovat určitý předmět nebo ještě lépe – rozostřeně sledovat vše před sebou, dívat se do dálky nebo pouze uvolnit víčka i oční svaly a vnímat prostor kolem vás. Po nějakém čase můžete oči lehce přivřít nebo i zavřít a dále se věnovat třeba některým dalším technikám (například aktivnímu snění) nebo pouze spočívat ve stavu transu. Zavřené oči však podporují upadání do hlubšího transu a vzniká problém nechtěného usínání. Obojí není vhodné v případech, kdy vás posléze čeká například nějaká pracovní schůzka nebo situace, během které potřebujete být maximálně soustředění a plně bdělí. Byli byste na ní sice klidní a odpočatí, avšak pravděpodobně zpočátku poněkud otupělí a ukolébaní hlubším transem.

Během celé meditace vnímejte atmosféru, která se kolem vás nachází. Pokud je příjemná, nechte se jí unášet; pokud příjemná není, nevěnujte jí pozornost. Měli byste cvičit pokud možno sami a v klidu, rušit by vás nemělo ani případné pomyšlení, že může někdo přijít nebo že může třeba zazvonit telefon. Buď těmto situacím zamezte, nebo se jimi nenechte znepokojovat.

Celá výše popsaná mentální technika by se vlastně mohla nazývat „meditací vnímání“. Ve své podstatě připomíná některé buddhistické meditace „bdělého uvědomování“. Ty se však ubírají poněkud jiným směrem, mají jiný cíl a nazývají se „meditacemi vhledu“. Výše popsanou meditaci klidu bychom s nimi proto neměli zaměňovat. Cílem naší techniky není nějaké poznání či vnitřní uvědomění, jednoduše se jejím prostřednictvím pouze snažíme dosáhnout žádaného vyrovnaného stavu. Pokud budete meditaci klidu pravidelně praktikovat, její účinky postupem času zesílí a sami budete moci ocenit veškeré její výhody a celkový pozitivní vliv na vás. A pokud vás někdy bude něco opravdu  tížit, pomocí meditace klidu se budete moci nepříjemných pocitů velmi brzy zbavit a nastolit tak opět vnitřní harmonii.