Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
„Meditace je prostě radost ze své vlastní přítomnosti. Meditace je radost ze svého vlastního bytí,“ říká Osho. Čím více lidé meditují, tím více se v tom zlepšují, a tím šťastnější se cítí. Podle psychiatra Normana Doidgeho se jim doslova transformuje mozek. Účinky meditace dnes potvrzuje i současná psychologie a jsou naprosto fenomenální. Je proto s podivem, kolik lidí má k meditaci negativní vztah nebo její pravidelné praktikování donekonečna odkládá.
Jak meditace funguje a jaké jsou její hlavní typy, jsem na Celostní medicíně před dvěma lety podrobněji rozepsal ve čtyřdílném seriálu: Naučte se meditovat. Díl první – jak vám meditace může změnit život.
V tomto článku se chci pozastavit trochu více nad účinky meditace – především jejím vlivem na zdraví a štěstí.
Stává se vám, že myslíte na něco jiného, než co zrovna děláte?
Matthew Killingsworth a Daniel Gilbert z Harvardu zkoumali přes 2000 osob v převratné studii, ve které účastníci dostávali v různou denní i noční dobu otázky na co myslí, co dělají a jak jsou šťastní. Následná analýza odhalila tři důležité skutečnosti – mohou vést k zamyšlení i nad naším vlastním životem aneb v kolika procentech času vaše mysl bloumá jinde, než právě jste, vám?:
„Za-prvé, ve 47 procentech času lidé mysleli na něco jiného, než co dělali. Za druhé, pokud lidé mysleli na něco jiného, než co dělali, byli méně šťastní, než když mysleli na to, co dělali. A za-třetí, na co lidé mysleli, ovlivňovalo jejich pocit štěstí více než to, co dělali.“ (2016: 9).
Tuto studii publikoval ve své knize Proč je bdělá pozornost lepší než čokoláda David Michie. V knize rovněž cituje zenového buddhistikého učitele Thich Nhat Hanha. V jeho myšlence je vyjádřená podstata, proč když meditujeme, jsme většinou mnohem šťastnější: „Lidé trpí, protože jsou v zajetí svého úhlu pohledu. Jakmile se vzdáme tohoto omezení, osvobodíme se a přestaneme trpět“ (2016: 66). I proto dnes již zmiňovaný Osho říká, že meditace je ten nejlepší možný lék – a to lék téměř na všechno.
Klidnější, šťastnější, naplněnější, bdělejší…
Michiemu vděčíme za to, že účinky meditace shrnul a zpopularizoval. Ve svých knihách uvádí, že nám meditace může pomoci nejen při přesunu od dysfunkčního k funkčnímu (vyléčit fyzické a psychické neduhy), ale také se díky meditaci můžeme posunout od funkčního k super-funkčnímu.
Čtyři zásadní přínosy meditace jsou podle Michieho:
a) holistický přesah (lidé začínají meditovat kvůli určitému záměru, avšak zjistí, že účinky jsou většinou mnohem komplexnější a předčí jejich původní očekávání)
b) účinnost (hluboké neurologické a fyziologické změny)
c) trvalost (pozitivní účinky meditace trvají i po jejím skončení), d) sebe-posilující (stáváme se pozornější – klidnější, šťastnější, naplněnější a bdělejší).
Než číst dalekosáhlé konkrétní seznamy meditačních účinků, je lepší meditaci na vlastní kůži vyzkoušet. Meditace dnes již není záležitost ezoteriky, naopak firmy jako Apple, Facebook, Twitter nebo Google podporují praxe bdělé pozornosti na svých pracovištích. Počet odborných studií na téma bdělé pozornosti a meditace v posledních letech závratně roste (Michie, 2016). Například v roce 2001 bylo publikováno 21 vědeckých prací na toto téma, zatímco v roce 2011 stoupl počet studií na 397.
Meditace se nedoporučuje lidem s těžším psychiatrickým onemocněním (psychózy apod.). Zejména pro lidi, kteří mají sklon k depresím či poruchám pozornosti, je pak lepší, když jsou meditace co nejkratší. Pokud s meditací začínáte, tak i podle Michieho, bude 10 minut meditační praxe denně zcela dostatečné.
Doporučujeme knihy o osobním rozvoji.
Použité prameny:
David Michie (2016): Proč je bdělá pozornost lepší než čokoláda. Synergie: Praha
Osho (2014): Oranžová kniha. Meditační techniky. Eugenika: Bratislava