Měď a její význam pro náš organismus

cm cervene krvinky

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Měď patří k prvkům, o kterých uvažujeme spíše v souvislosti s dráty a vedením elektrického proudu, ale hraje také důležitou roli v našem organismu. Uvádí se, že po železe a zinku je třetím nejvíce zastoupeným esenciálním prvkem v našem organismu. Společně se zinkem se podílí na lepším využití cukrů.

Dále se podílí na stavbě kostí, činnosti centrálního nervového systému. Je součástí kolagenu, bílkoviny, která je důležitou částí kůže, kostí a pojivových tkání. Kromě součinnosti se zinkem působí společně i s jiným prvkem, železem, při krvetvorbě. Také hraje důležitou roli při stavbě kosterního aparátu a podílí se na tvorbě barviva v kůži – melaninu. Dále se například uvádějí její protizánětlivé účinky či podíl na zmírňování křečí.

V těle dospělého člověka je možno nalézt přibližně 100 mg mědi, která je přijímána v játrech a krví rozváděny do celého těla. Množství, které se v organismu využije, se pohybuje mezi 25 a 60 % a zbytek vyloučíme.

Vyskytuje v řadě zdrojů – kakau, játrech nebo rovněž i v korýších či měkkýších. U nás ji můžeme najít i v méně exotických zdrojích, k nimž patří ořechy, ovesné vločky, droždí, maliny či houby. Ve stopovém množství se měď vyskytuje i v řadě dalších potravin.

Při nedostatku mědi může dojít k chudokrevnosti neboli anémii, zhoršení duševního vývoje či ke zhoršení využití cukrů v našem těle. Protože se podílí na tvorbě barviva melaninu, při jeho nedostatku dojde ke ztrátě pigmentu a vypadávání vlasů. Nedostatek mědi se může vyskytovat například u pacientů na nitrožilní výživě či u pacientů s onemocněním střev.

Případ kdy dojde k nadbytku mědi v organismu, je velmi vzácný, muselo by dojít ke zvýšené konzumaci potravin s vysokým obsahem mědi či v doplňcích stravy. Lékaři však rozpoznali vzácný druh nemoci, označené jako Wilsonova choroba. Při této, geneticky podmíněné nemoci, nedokáže tělo měď zpracovat a ta se hromadí v organismu ve tkáních. Tento přebytek se projevuje poškozením jater, demencí, třesem a křečemi. Vyskytuje se hlavně u dětí.