Máta peprná (Mentha piperita)

cm bylinky 1

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Máta peprná patří mezi nejznámější léčivky. Pěstuje se téměř po celém světě. Její příbuzné jsou máta dlouholistá a máta vodní. Je to mrazuvzdorná bylinná trvalka. Dorůstá do výšky osmdesát centimetrů a neomezeně se rozrůstá všude kolem. Malé světle nachové listy vyrůstají v létě v koncových oválných květenstvích. Aromatické listy mají zelenou barvu s tmavohnědým nádechem a mají výraznou peprmintovou chuť a vůni. Květy chutnají jako peprmintový bonbon.

VNĚJŠÍ POUŽITÍ MÁTY: Hlavní složkou, kterou máta obsahuje je mentol, který vyvolává pocit chladu a znecitlivuje, čímž se ztrácejí nepříjemné pocity jako svědění, mírná bolestivost a podráždění. Při vnějším použití je tedy výborná jako odvar na výplachy při bolestech zubů a dásní, přičemž zpříjemňuje a čistí dech. Čerstvé mátové lístky je možno přidat do vody na koupel, protože má osvěžující účinky.

VNITŘNÍ POUŽITÍ MÁTY: Největší uplatnění u máty je při všech druzích žaludečních potíží, uvolňuje křeče, zlepšuje žaludeční nevolnost při kocovině, zastavuje zvracení, léčí koliky a nemoci střev, zlepšuje chuť k jídlu, tiší bolesti při podrážděném žlučníku či žlučových kamenech, celkově zlepšuje vylučování žluče a posiluje celou nervovou soustavu, má mírné afrodiziakální účinky. Velmi dobrá je kombinace máty s dalšími léčivkami. Posiluje preventivní působení lipového čaje, dohromady se saturejkou pomáhá při impotenci a frigiditě, s rozmarýnem zlepšuje tělesnou i duševní kondici.

Čajová směs při žaludečních potížích: 1 díl máty, 1 díl meduňky, 1 díl nati z řepíku, 1 díl nati z benediktu. Dvě lžíce směsi zalijeme půl litrem vroucí vody a necháme přikryté patnáct minut vylouhovat. Přecedíme a pijeme nálev 3x denně půl hodiny před jídlem. Nálev si připravujeme denně čerstvý!

MÁTA V KUCHYNI: Silně aromatická máta peprná dobře chutná v moučnících, nápojích. Skvěle poslouží k ozdobení pokrmů.

VYPĚSTUJTE SI SAMI SVOJI BYLINKU: Ze semen nevyrostou obvykle životaschopné rostlinky, proto je nejlepší ji množit kořenovými řízky, a to na jaře či na podzim. Další možností množení vzrostlých rostlin je rozdělením kořenů. Aby měly listy co nejlepší chuť, aroma a nejvyšší obsah silice, vysazujeme je na plné slunce a do dobře zavodněné a úrodné půdy. Svěží listy otrháváme před kvetením nebo po seřezání, jakmile rostlina začíná obrůstat.

Užívání máty je neškodné, můžeme jí používat dlouhodobě v čajových směsích. Pokud ji však pijeme samostatně, je dobré kúru každých deset dní na týden přerušit.