Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Máta kadeřavá (Mentha crispa) je méně známou příbuznou velmi známé a oblíbené máty peprné (Mentha piperita). Někdy je latinsky označována jako Mentha spicata. Patří do čeledi hluchavkovité (Lamiacea). Je typická svými svěže zelenými, zkadeřenými a aromatickými listy.
Roste hojně ve většině Evropy, ale je doma i v oblastech Asie, Austrálie, Severní Ameriky, severní Afriky, Japonska a Nového Zélandu. I když není v současnosti příliš známá, v minulosti byla velmi oblíbený, o čemž svědčí celá řada lidových názvů-balšám vonný, balšínek, koření fefrmintové, bylina Matky Boží a další.
Je to vytrvalá mrazuvzdorná bylina, dorůstající výšky až 70 centimetrů.
Hlavní obsahové látky jsou silice. Silice (éterické neboli esenciální oleje, olea aetherea) jsou těkavé, ve vodě nerozpustné, olejovité látky nebo směsi látek, často jsou vonné a mají palčivou chuť. Nejvýznamnější z obsažených silic je kormě mentholu karvon, který se kromě máty vyskytuje také v kmínu. Tyto silice ji dávají typickou mentolovou chuť a vůni.
Jako rostlinná droga se z máty kadeřavé používají buď listy (Menthae crispae folium) nebo přímo extrahované silice (Menthae crispae etheroleum). Listy se usuší a připraví se z nich nálev.
Hlavní oblast použití je v podpoře chuti k jídlu (stomachikum) a při nadýmání (flatulenci). Na rozdíl od máty peprné nepodporuje vylučování žluči. Rovněž je možné ji inhalovat při infekčních nemocech horních cest dýchacích (hlavně zánětech). Získané silice z máty kadeřavé se také přidávají do ústních vod a zubních past. Používá se i v potravinářském průmyslu jako přísada do žvýkaček nebo bonbónů. Dá se použít i jako přísada do pokrmů a nápojů.
Zevně se při bolestech zubů a dásní, přičemž zpříjemňuje a čistí dech. Čerstvé mátové lístky je možno přidat do vody na koupel, protože má osvěžující účinky.
Doposud u ní nejsou popsány žádné nežádoucí účinky nebo kontraindikace.