Maskovaná alergie I

cm syr salam olivy syr

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Pro lepší pochopení povahy potravinové alergie se vraťme k objevu prof. Selyeho. Povahu potravinové alergie si nyní vysvětlíme krátkým historickým přehledem objevení tohoto fenoménu.

Na začátku 20. století měl úspěch kalifornský lékař Dr. A. Rowe ověřovacím testem, kterým byl schopen vysvětlit různé chronické choroby: migrény, dyspepsie, ekzémy, ulcerativní kolitidy atd. Objevil to eliminací produktů, ze kterých se sestavují jídla, jako mouka, vajíčka, mléko a jiné ingredience. Tuto metodu nazval „eliminační dietou“ a rozlišoval mezi okamžitou a opožděnou reakcí na jídlo.

Jsou dvě formy alergie:

  • Akutní, dobře známá forma, má příznaky, jako jsou pálení nebo zčervenání kůže, otok, svědění a slizniční sekrece po vystavení, působení alergenu.
  • Druhá forma, která je chronická a opožděná, je velice rozšířená. V těchto případech se alergik cítí lépe po konzumaci alergenu a příznaky alergie se objeví později za hodiny nebo za dny. Postižený brzy pozná význam těchto substancí, protože přinášejí úlevu. To je paradoxní. Vyžaduje konzumaci této substance, a netuší, že je příčinou jeho potíží.

Dr. H. Rinkel z Kansas City na základě svých osobních pozorování vypracoval test, se kterým chronická potravinová alergie, která se nazývá maskovaná, může přejít do akutního stavu, a tím se prokáže její existence. Celý život jedl denně vajíčka. Poté, co slyšel teorii Dr. Rowe, začal experimentovat s jídlem, aby určil možné vlivy, které způsobují jeho potíže s kýcháním, rýmou, bolestí hlavy a únavou. Nadměrná konzumace vajec neměla žádné následky. Ale když později vyloučil vajíčka ze své diety, pozoroval hned po třech dnech pozitivní efekt, který se projevil zmírněním jeho bolestí hlavy a ústupem únavy. Po pěti dnech nevědomky snědl trochu vajíčka z narozeninového dortu a okamžitě se dostal do bezvědomí. Po eliminaci obvyklého množství vajec se zviditelnila chronická, maskovaná alergie do formy akutní alergie, po té co snědl kousek vajíčka. Tento experiment opakoval několikrát a vždy dosáhl stejného výsledku. Podle Rinkela toto maskování ukazuje na fakt, že jedinec může sníst normálně kousek jídla a přitom být na tuto látku alergický, bez identifikace substance, která je příčinou jeho příznaků nemoci. Po konzumaci této substance se obvykle na krátkou dobu cítí lépe než před tím. Příznaky se náhle vrátí se zvýšenou razancí, jestliže po několika dnech abstinence pacient sní právě tu substanci, na kterou předtím alergicky reagoval. Tato procedura se stává standardní metodou při odkrývání maskované potravinové alergie.

Ve své praxi tuto reakci zaznamenávám jen díky tomu, že ji očekávám. Vzpomínám si na případy ekzémů, které se zhoršovaly a my jsme spolu s pacientem nechápali, proč se tak děje. Měl doporučenou eliminační dietu- vyloučil z jídelníčku např. testované mléko a po několika dnech zlepšení se mu stav prudce zhoršil, několikanásobně více než před tím. Kroutili jsme nad tím nechápavě hlavou. Tento stav samozřejmě vyžadoval zklidnění pomocí kortikoidní masti. Pacient si to pro sebe uzavřel tak, že tím mlékem to není, protože po jeho vysazení se jeho ekzém ještě více zhoršil a pochopitelně od eliminační diety ustoupil a jeho problém se dostal do starých kolejí. Dnes známe teorii maskované alergie a dovedeme si tento jev vysvětlit. Kdybychom tehdy v těch zhoršených případech šli do podrobností, asi bychom tam našli ten okamžik, kdy pacient nedodržel podmínky eliminačního testu a vzal si byť jen nepatné množství např. mléka a mohlo se stát, že to udělal i nevědomky.

Dr. A. Coca, profesor pro farmakologii a následně ředitel Lederlovy společnosti, pokračoval v objevu: Potravinové alergie jsou běžně doprovázeny zvýšenou pulsovou frekvencí. Tento velice jednoduchý pulsový test, který vyvinul, a eliminační dieta se stávají excelentním nástrojem pro diagnózu potravinových alergií. Zvýšení pulsové frekvence se normálně stane po fyzické nebo vegetativní námaze. Když změříme puls před a po jídle a když naměříme po jídle zvýšenou frekvenci, potom je pravděpodobná potravinová alergie.

Dr. T. Randolph z Chicaga, který je bez pochyby největší autoritou na poli potravinových alergií, byl první, který ukázal na spojitost mezi třemi stupni Selyeho adaptačního syndromu a maskovaným fenomenem. V jeho teorii odpovídá maskovací fáze druhému stupni toho syndromu, ve kterém má své místo dobrá adaptace a hormonální systém plní ochrannou funkci. Ale když alergický stres pokračuje, maskované alergie vedou ke stavu, který je charakterizován zhoršením nemoci a je doprovázen velice těžkými chorobnými příznaky s velkou únavou, slabostí a vyčerpáním. To koresponduje s vyčerpáním adrenokortikálních rezerv. Oslabením organismu se vytvoří úrodné pole pro útok jiných rušivých faktorů, protože nemoci vždy potřebují jistý druh vhodného terénu, aby se vyvinuly. (V tomto smyslu bych mohl uvést příklad astmatika, u kterého se vyvinul zánět průdušek jako následek usídlených zárodků ve změněné sliznici, ale je také normálně možný opačný vývoj.) Když si to všechno dáme do souvislosti, vidíme zde slabé body pacienta: kůže, nosní a střevní sliznice a jisté oblasti mozku, kde se mohou objevit různé příznaky.

Rozdíl je v tom, na kterém místě tohoto organismu alergen působí. V závislosti na lokalizaci alergické reakce může být výsledkem například epileptický záchvat v mozku, duševní porucha, změněné chování (např. agresivní) nebo dokonce porucha smyslů. Dispozice k alergické reakci je dědičná, ale specifická dispozice jedince předurčuje, který druh alergie a jaká substance se stává spouštěčem. V principu se alergie k některému druhu potravinového alergenu může manifestovat sama, příležitosti k jeho konzumaci jsou dosti časté. Vývoj potravinové alergie závisí na různých okolnostech, jako jsou dispozice k silné nebo nízké reakci, ale dost záleží na množství a frekvenci konzumace potraviny. Na druhé straně se zdá, že alergické problémy, které se objeví v celé rodině a které se nedají efektivně léčit, jsou často dědičné. Ale ve skutečnosti alergická dispozice rodinných členů jednoduše produkuje podobné příznaky, protože zde působí tentýž spouštěcí faktor jako výsledek jejich podobného jídelního návyku, jejich podobného životního stylu.

Jiný faktor, který ovlivňuje manifestaci potravinové alergie, je existující stav adaptivní a regulační kapacity organismu. Pravděpodobnost dosažení alergické reakce je větší, když je osoba zatěžována prochlazením nebo jestliže je uprostřed psychických konfliktů. Tato idea může být nejlépe ilustrována představou obrazu šálku čaje. Šálek bude přetékat pouze tehdy, když je plný. Ale jednou se naplní po okraj a každý předmět, který nyní do šálku spadne, způsobí, že šálek přeteče. Je to stejné jako v našem organismu: Jestliže je přetížen ve své regulační kapacitě, protože na něj působí hojnost stresových faktorů, pak stačí, aby relativně lehký stimul způsobil, že se celý systém zhroutí buď s tendencí ke strnutí nebo s tendencí k nadměrné reakci, jaká je patrná u alergie. Toto často vidím na křivkách DFM.