Maralí kořen

Článek je napsán jako další pokračování v seriálu o prostředcích, které nám nabízí sama příroda. Život v přírodě je velmi praktický a důmyslně organizován, je dynamický a všechny děje v ní vždy směřují k rovnováze, ač se to na první pohled nezdá. Když dojde k nějaké devastaci, katastrofě – zdá se, že přestal život, ale příroda vždy najde řešení k nápravě, něco nabídne, nastartuje ozdravovací proces.

Na daleké Sibiři v oblasti Kazachstánu a severního Mongolska, tam, kde jsou v zimě kruté a dlouhé mrazy, kde si neumíme ani představit podmínky pro život, i tam příroda nabízí možnost k přežití. Původní obyvatelé pozorovali, že jelen maral vyhrabává ze sněhu zbytky rostliny, které mu umožňují přežít krutou sibiřskou zimu a zajišťují do určité míry jeho dobrou reprodukci. Lidé se z těchto poznatků poučili, traduje se, že kořen z maralu pomáhá od čtrnácti chorob a omlazuje. Tataři užívají kořen jako afrodiziakum. O mimořádných účincích této rostliny veřejnost poprvé informoval známý sibiřský etnograf G. N. Potatin na konci 19. století. Jako první prokázal tonizující účinky této rostliny A. A. Saratikov v roce 1947, kdy ji zkoušel u pacientů trpících všeobecnou slabostí a depresemi.

Má příznivý vliv na činnost jater, odstraňuje nechutenství a podporuje trávení. Jeho silného povzbuzujícího účinku se používá při doléčování nemocí, jako jsou nádorová onemocnění, syndrom chronické únavy, mononukleóza či borelióza. Lékovou podobu může mít odvar z kořene, případně listů, silnější účinek má ovšem tinktura.

Působí tonizačně, má povzbuzující účinky podobné ženšenu, mírně zvyšuje krevní tlak. Podle výzkumů z posledních let má pozitivní vliv na centrální nervovou soustavu, např. schopnost zlepšovat učení. Snižuje hladinu cukru a cholesterolu v krvi, má anabolické účinky bez vedlejších nežádoucích účinků typických u hormonů. Potvrdilo se, že výrazně zvyšuje adaptabilitu organizmu, tj. snižuje únavu a zvyšuje fyzickou i duševní odolnost, velmi dobře působí při astenii, depresích a nadměrné dráždivosti, při bolestech hlavy a nechutenství.

Je tedy pochopitelné, že tyto účinky nezůstávaly bez povšimnutí a extrakty z této rostliny se začaly používat v léčení. Také u nás se objevilo několik extraktů připravených z této rostliny. Prvním byl čaj “Maralan” ze sušené nadzemní části, dále slovenský extrakt “Leuzea šustivá” a nakonec přírodní bylinný macerát “Maral kapky”. V psychiatrii se objevují pokusy využít N-feruloylserotonin, který byl izolován ze semen rostliny, jež má strukturní podobnost se serotoninem nebo melatoninem. Velkou pozornost vzbuzuje výše zmiňovaný anabolický ekdysteron – je látkou budoucnosti; jeho výroba v čisté formě je už technicky vyřešena v mezích únosných cen a za optimální v body-buildingu lze pokládat použití právě této čisté směsi. Ačkoliv byla tato látka podrobena velmi zevrubnému farmakologickému studiu, nebyly u ní nalezeny žádné negativní účinky, kterými disponují klasická anabolika, vycházející z mužských pohlavních hormonů.

V moderních potravních doplňcích najdeme extrakt maralu v elixíru na prostatu. Za nadějného pomocníka je považován na trhu dosud neznámý extrakt maralu, který vyladí celé tělo na nejvyšší výkon vhodný pro ženy i muže. Uváděná indikace je tonikum a adaptogenní prostředek při astenických a astenodepresivních stavech, při vyčerpanosti organizmu, jako adjuvans při pohlavní impotenci neorganického původu, v rekonvalescenci po těžkých operacích a intoxikacích chemického a bakteriálního původu.

Poslední věta jistě čtenáři přinese úsměv na rty, ale tou větou (civilizovaného člověka) je vlastně řečeno to, co bylo v úvodu napsáno o jelenu maralu vyhrávajícím ze sněhu zbytky rostliny, které mu umožňují přežít krutou sibiřskou zimu a zajišťují do určité míry jeho dobrou reprodukci.

 

Zpět nahoru