Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
„Trenére, poraď mi, jak mám nabrat?“
Trenér se na mě podíval. „Musíš jíst hodně masa a mléčných výrobků, jsou v nich bílkoviny. Nabereš tak svalovou hmotu a získáš větší sílu.“
Začal jsem do sebe cpát kvanta masa a jogurtů, výsledkem bylo zvýšení hmotnosti o 16 kg za 6 měsíců. Většina toho svalové hmoty, vše při plném tréninku.
Už je tomu téměř 20 let od okamžiku, kdy jsem se snažil přeorientovat se na silový sport, dodnes si ale vybavuji množství všeho, co jsem doma rodičům spořádal, abych dosáhl svého cíle. A stále mi to slouží jako vlastní důkaz toho, co všechno je možné s lidským tělem v souvislosti se stravou dokázat.
Občas toto připomínám klientům, kteří chtějí hubnout – lidské tělo má neskutečný potenciál přizpůsobovat se vnějším i vnitřním změnám, které na něj působí, ne vždy ale tyto změny zůstanou po zásluze nepotrestány.
Je možné, že zrovna toto krátké období dalo základ mým dlouhodobým potížím kloubního aparátu? Jakmile výrazně změníme způsob stravování, například začneme konzumovat více živočišných produktů, podpoříme překyselení vnitřního prostředí, na které organismus reaguje svým specifickým způsobem. Například poškozením kloubů. Nebo snížením fyzické výkonnosti. Nebo čímkoli jiným.
Dnes vím, že to byla chyba. Chyba, kterou nelze vrátit zpět, ale ze které je možné se poučit a toto poučení předávat dál.
Přerušil jsem úvahy a šel do kuchyně připravovat večeři – dcera se za chvíli vrátí domů z tréninku a zaslouží si něco vydatného. I přesto, že se blíží devátá hodina a v tento čas není žádnou výhrou si nacpat žaludek, po tříhodinové dřině musí dostat kvalitní bílkoviny a dodat cukry, aby tělo co nejlépe regenerovalo.
V jejím věku, kdy ještě roste a vyvíjí se kostra, si organismus žádá zvýšený přísun některých živin. Jakmile je nemá, dochází obzvlášť při fyzické zátěži ke zvýšenému riziku svalových křečí, poruchám nervosvalové koordinace nebo nedostatečné výživě kloubů.
Volba padla na krůtí stehna dušená na olivovém oleji se zeleninou, jako příloha brambory. Protože jsme uprostřed zimy, trochu celou směs přikořeníme, zvýšíme tím oteplující efekt celé večeře. S kořením ale opatrně, má současně povzbuzující účinky, raději se vyhneme ostrým a pálivým druhům. Postup je automatický, za ta léta praxe už o těchto věcech ani nepřemýšlím.
„Ahoj“, ozvalo se s bouchnutím dveří a do kuchyně se nahrnula Kristýnka.
„Čau krásko“, odpověděl jsem, „jaký byl trénink“?
Při rozhovoru si Kristýnka nachystala pečivo, z lednice vytáhla máslo a marmeládu a začala si chystat večeři.
„Miláčku“, začal jsem, „právě dodělávám večeři, proč si bereš ten rohlík?“
„Nemám chuť“, zazněla chronicky známá odpověď, „stačí mi rohlík“.
A protože se podobný scénář opakuje poměrně často, rozhodl jsem se tentokrát nenechat se odbýt.
„Podívej, já chápu, že nemáš zrovna chuť, jsi utahaná, přes den škola, odpoledne úkoly, večer trénink, máš toho dost, to je jasné. Uvědom si, že já tu večeři nedělám jenom pro to, aby ti chutnala, ale hlavně z toho důvodu, že to pomůže tvému tělu.“
Odměnou mi byl nechápavý pohled.
„Ok,“ řekl jsem, „možná bude na čase, abychom si popovídali i o těchto věcech, evidentně tady máš rezervy a potravní pyramida, kterou jste ve škole nedávno probírali, byla zřejmě nedostačující pro pochopení toho, jak bys měla jíst.“
Sedli jsme si do křesla a začala první lekce.
Ukázka z knihy Mámo, táto nezabíjejte mě!