prozdravi.cz
Vše pro vaše zdraví
krasa.cz
Vše pro vaši krásu
parfemy.cz
Značková parfumerie
hodinky.cz
Značkové hodinářství
sperky.cz
Značkové klenotnictví
vivantis.cz
Být sám sebou
logo  
lékařská poradnakatalog stránekobchod pro zdraví

Najdete nás na facebooku
Zdravá výživa


Malý návod na Cestě do sebe

01.12.2010
Potřebujeme, abys byl takový. Potřebujeme, abys splnil to a to. Když to nesplníš, nezapadneš do party, nebudeš in. Proč jsi takový odlišný? Žiješ ty ještě vůbec? Víš, co to je život? Kde to žiješ? Myslíš si o sobě, že jsi někdo? Jsi nic. Jsi ubohá nula a budeš makat tak jako všichni, protože a to si teď dobře zapamatuj – nikdo ti zadarmo nic nedá...

Tyhle slova. Zapadají vám? Slyšeli jste je někdy? Stalo se, že Vás někdo tlačil tam, kde jste nechtěli být? Kdosi Vám říkal co je a co není pro Vás dobré? Stalo se Vám to? Nedělejte teď nic. Zkuste přestat číst. Odpovězte si. Buďte k sobě upřímní. Vědí o Vás Vaši nejbližší, rodiče, přátelé, kolegové, kdo vlastně jste? Že povídám pitomosti a chcete mě zavřít? Do toho. Stejně si budu mluvit to, co chci já. Nikdo mně to nezakáže. A víte proč? Protože to tak chci. Protože po tom toužím a je to má volba. Zároveň tím nebudu nikoho omezovat. Jsem sám sebou. V tomhle je víc jenom Bůh. Nikdo jiný. Protože i Bůh chce, abyste odhodili lano a byli takovými, jací jste uvnitř. Jasně, je to ulítlé, je to nemožné a pošetilé. Jo! Je! A víte proč? Protože je to tak skutečné. Tak moc. Protože to, co se Vám zdá dobré, pěkné a uhlazené je někdy mimo Vás. Nesouhlásí to s Vámi, jenomže Vy o tom nevíte. Proč o tom nevíte? Protože jste v tom až po uši. A nevidíte to, kde jste, čím jste a jak moc v tom jste. Zdá se Vám nemožné, když se někdo projeví jinak? Právě v tom je jeho síla. Právě on si dovolil být svobodný a odvázaný. To je cesta k sobě. Jedna z cest. Důležitá. Jdeme na to. Kdo chce jít se mnou, připoutejte se. Kdo ne – má hodně jiných cest a možností. Ale stopaře dnes nebereme. Máme plné auto... a vyprodané.



Zrát nemůžete v davu.
Máte vědomosti, schopnosti a cítíte se nedocenění, protože nikdo nestojí o Vaše slova, pohledy? Jistě i Vy chcete, aby si Vás někdo všímal, pohladil, zastavil se u Vás. Můžete to napravit mnoha způsoby, ale nabízím Vám jeden osvědčený, také fungující. A ten zní. Přestaňte chtít, aby si Vás někdo všímal. Je v tom háček. Když vystoupíte z řady povrchně, všimnou si Vás lidé a získáte i nějaký ten obdiv, ale má to dočasný charakter. Časem zhasnete. Bude to i tak falešné, protože Vy nepotřebujete získat obdiv od jiných lidí. To, co se počítá, je získat obdiv sebe samého. Získat Vaší sílu jen z Vás samých. Nebo budete nuceni pořád zachraňovat svoji situaci a osobnost plytkými řečmi, skutky. Možná někoho rozesmějete. Ale stále to bude Vaše osobnost víceméně závislá na jiných. Když zůstanete sami, nebudete vědět, co si počít. Neustále budete nuceni něco dělat, abyste přehlušili Vaši samotu. Abyste nezráli. Něčí ruka Vás bude nutit zachytávat všechny potřebné informace, vedoucí k zahlcení Vašeho Já. Proto je tenhle postoj dočasný, protože je stavěný z cizího cementu a vody.



Tady se dostáváme k druhému bodu. Ten zní. Potřebujete něco dát. Tím, že nechcete, aby si Vás někdo všímal, nejste vázaní na chválu a zájem o Vás od jiných – si zdokonalíte sebe. Odstoupíte od davu a stáhnete se. Už toho si lidé všimnou a nebudou vědět, co se děje. To, co si o Vás myslí, je zpravidla méně důležité, protože téměř vždy je to TO, co si myslíte sami o sobě. Pozitivní, i negativní. S tím se často není potřeba ztotožňovat. Vy potřebujete zrát. A zrát nemůžete v davu. Pozorujte a ukládejte si informace tak, abyste uměli být příkladem hlavně pro sebe samého. Když se odpoutáte od davu, lehce do něho proniknete. V tom je druhý háček. Protože pokud v něm jste, nevidíte důvody, které hrají pro a proti Vám. Ustupte a zachovejte si svoji tvář. Před každým. Tam se vyčleníte, ale dobudete si respekt. Protože lidé vycítí odlišnost a mají ji rádi. I když navenek se to tak neprojeví. Vy nepotřebujete říkat jiným, jak mají žít a být. Jediné, co potřebujete opravdu udělat, je být příkladem pro sebe a být spokojení sami se sebou. Tohle když někdo vycítí, vždy se k Vám vrátí a Vy mu vždy, pokud je to nutné, můžete pomoci. Kdybyste šli první cestou davu, nikdy byste z něho nevyšli a vždy byste zapadli. Stali byste se sice příjemným člověkem, ale nebyli byste spokojení.



Proč? Protože byste neukázali to, co ve Vás je. Byli byste natolik ovlivnění davem a většinou, že byste o Vašem vlastním názoru a jádře nevěděli, anebo by bylo zanesené nepotřebným balastem cizího vlivu na Vaší osobnost. Je to jako s národním povědomím. Čím více si národ přestává vážit a chránit své kořeny, historii, kulturu a tradice, tím více upadá otevírajíce se cizím vlivům. Pak se už stěží rozpozná, co je jeho skutečné, zděděné po předcích, nebo uměle nainfikované, podrývající jeho identitu. Například u nás není už téměř žádna slovenská firma, všechno mají Němci, Rakušané, Japonci, Korejci. Lidé se stravují v hypermarketech – obchodům se řekne už téměř jen shop a rozmachu zase boom. McDonald je známější než Pribina... Potom upadá i síla národa. A tak jak upadá síla národa, tak se zmenšuje i naše síla osobní. Jsme součástí národa.


Mé dítě se jmenuje McDonald...
Takže i Vy když zapadnete do šedi /sice často poutavé šedi/ davu, obalíte se množstvím McDonaldů, mainstreamů, boomů, coolů, hamburgerů, shopů a jiných cizích vlivů majících za úkol jen jedno. Odtrhnout Vás od sebe samého jakýmkoliv způsobem. Tak se stává člověk lehko manipulovatelným a víc se bojí. Toho právě využíval Hitler. Zasel do lidí strach a obalil to vlastenectvím. Takhle dobře lidi manipuloval - až tak dobře, že hodně Němců ani netušilo o existenci koncentračních táborů. Potřebujete odejít od tohoto všeho. Vypnout, vyčistit, omezit balast společností na Vás nanesený a udělat si hranice. Pozorovat se a uvědomit se. Shodit starou kůži a vydat se za sebou samým. Tehdy jste silní a společnost se takových lidí bojí. Ona sice mluví o ideálech, ale bojí se. A systém ještě více. Právě tito lidé, kteří odešli a znovu se našli, jako jediní mohou říct odlišné stanovisko. Vědí jak to je, i když není dokonalé. Pokud byste neodešli, vždy byste to maskovali pod přílišnou spokojeností, vstřícností, úsměvy a potřebou každému pomáhat. Stali byste se příliš známými. A udělali byste další chybu, kdybyste příliš o sobě mluvili. Nechejte si Vaše tajemství pro sebe. I tím stoupnete v ceně. Ale Vy když jste už lepším pozorovatelem a víte, že každý jeden z nás je výjimečný a skutečně zázrak, pomůžete už jen tím, že vyslechnete.



Takže shrneme si to. Nejprve nechceme, aby si nás všímali. Hledáme sílu ze sebe a uděláme si hranice co je pro nás potřebné a co ne. Co nás tvoří a co je pro nás skutečně potřebné. Tím se oddělíte a začnete víc zrát, protože nebudete pronásledovaní cizími myšlenkami. Naopak. Začnou se vytvářet Vaše vlastní. Zpracujte je, pokud Vám to jde. To je dlouhá cesta a těžká. Ale je v ní Pravda. A právě to je dobré na to, abyste splnili druhý bod. Potřeba něco dát. Jak byste v této chvíli začali dávat a neměli splněný a projitý první bod odchodu, co byste dali? Jak byste vystupovali? Povím Vám jak. Jak Stallone, nebo naštvaný manžel, hrdinský super pilot formule 1, Robocop, Buddha, nebo svůdná kráska uvnitř frustrovaná a plachá. Mám pokračovat? Je mnoho variant. Lidé vycítí, že nejste to, co jste. A jste odhaleni, protože takhle jste stále ničím. Ani sám sebou, protože se ztotožňujete s kýmkoliv, jen ne s Vámi – Vašimi vlastnostmi. A taky jste jich neměly čas kdy a kde poznat, protože jste zůstali v davu. Neodešli jste. Potřebujete odejít od davu a co nejvíce přijít k sobě. Je jedno jakým tempem. Jen to zkuste. Pak se můžete opět vrátit, ale nikdy ne dříve.



Rostete, postupujete a sílíte.
Pak můžete začít dávat. A nebude to nic cizího. Bude to vaše vlastní. Tedy to, co jste se naučili ve fázi odchodu. Pak si Vás lidé nejen všimnou, ale i když fyzicky odejdete, budete pořád tam. Začnete být více spokojení, protože jste potřební. Najednou vidíte, že všechno čím jste, se vejde jen do Vás samých. Nikam jinam. Zapněte televizi, rádio, cokoliv, a tak už nejste. Je to cizí. Jenže ono to chce, abyste to byli Vy. Láká Vás to. Bude Vám to táhnout medové motouzy pod nos a slibovat hory – doly. Pan Systém. Jen abyste nebyl sám. Jen abyste nebyl sám sebou. Víte proč? Protože od té chvíle jste nebezpečný a nakažlivý! Nebezpečný pro systém, pro chapadla, která potřebují mnoho energie, aby udrželi lidi v tom, nebýt sami sebou. Odkud bere tuhle energii? Z lidí samotných. Proto jste možná i unavení, protože nesete na sobě lopatku oblíbeného amerického herce, představy nového auta nebo pěkných šatů. Taky kilogram hněvu na moderátorku, protože vydělává tři krát víc než Vy a půl tuny zloby na to, že děláte, co z duše nesnášíte. Pěknou hromádku toho už máme na sobě, že? A divíte se, že jste nemocní a unavení? Když to, co si nesete na sobě, z velké většiny ani není Vaše? A Vaší energií živíte chapadla, co Vám neustále namlouvají jaké je to potřebné a že to tak má být? Že tohle je cesta a když tak žijí milióny lidí na světě, tak pak ani vaše utrpení není tak těžké? Je to blud.



Jenomže Vy už máte zbraně.

  • Vás samých a Váš nový vztah k sobě samému.
  • Nechcete, aby si Vás někdo všímal. Vaší sílu hledáte ve Vás. Mluví reklama o Vás? Mluví pomlouvání o Vás? Mluví o Vás řeči o počasí, nebo bulvár? Potřebujete tak moc vědět, co se stalo v Africe, jaké zemětřesení, nebo jak hráli naši hokejisté? Skutečně to potřebujete k životu, zábavě, nebo rozšíření obzorů? Víte, kolik tisíců pro nás nepotřebných informací denně přijímáme? Potřebujete vědět, kdo vyhrál v loterii? Potřebujete vědět kolik stojí v Bille maso? Potřebujete tak nutně vidět zprávy v televizi? Je to o Vás?
  • Otázka na Vás – Co je z toho všeho o Vás? Je to pro Vás skutečně potřebné?
  • Dovolím, aby mě tohle a tohle tvořilo? Z čeho jsem tvořený?
  • Už dozrávate v to, co doopravdy jste. Ne v to, abyste byli kýmkoliv, nějakým lehkým větříkem, u polní brány. Vy máte na víc! Zrajete do sebe.
  • Už sledujete rozdíly, co člověka tvoří a co netvoří.
  • Předtím jste to neviděli, protože jste byli v davu. Už nejste. Jste bokem. A máte tak HODNĚ!
  • Už to vidíte a posiluje Vás to
  • Otevírají se Vám nové dveře, abyste byli ještě silnější.
  • Zanecháváte za sebou svlečenou kůži iluzí a odpadků.
  • I tohle jste byli předtím Vy. Teď se Vám to zdá absurdní.

 

Rostete, postupujete a sílíte. Jste pro druhé člověkem, který je jiný, ale je i tajemný. Moc se o Vás neví a tím stoupáte v ceně. Je to ale obrovská propast. Všechno tohle jste udělali a hned stojíte nad propastí. Tou je pýcha a ego. Pýcha Vám říká, že jste lepší než jiní a jste dokonce nejlepší. Vy si řeknete, že jste toho hodně zvládli, ale ego Vám hodí minci a podbízivě se kolem Vás ovine slovy – Oni nic nevědí. Ty umíš/ víš všechno. – Když jste tohle v sobě zaslechli, je nutné jít do sebe a vytvořit si v sobě hodnotu. Teď Vám jí skromně nabízím. Tady je.



Škola pokory.
Vy sami jste tady na zemi ničím. Všechno bez Vás jde, jste plně nahraditelní. Jste tady zrnko v moři. Poutko řetězu, článek na papíru. Nic. Pokořte se před planetou a Bohem a uznejte svoji malost. Uznejte, že to všechno, čeho jste dosáhli, jste nedosáhli sami. Když jste měli úspěch, nebyli jste tam sami. Není to jenom vaše dílo. Proto poděkujte Bohu a Vesmíru, že přes Vás mluví a koná. Když jste někomu pomohli, nepomohli jste mu tak moc vy, ale Boží síla ve Vás proudící. Od Boha přes Vás. Vy jste jenom vykonavatel. Taky nikoho neléčíte, ani nezachraňujete. Na to nemáte právo. Jste maličcí. Zanedbatelní. Ale ať jste čímkoliv, jste  potřební. Jste moc potřební. Na to nezapomínejte. Jste sami v sobě tím nejvyšším božstvím. Skloňte se před vším a děkujte celým srdcem za to, čeho jste dosáhli a těm, kteří Vám v tom pomohli. Ale zastavte se ještě. To, co jste dosáhli, jste nedosáhli pro sebe. Jenom abyste někým byli. Dosáhli jste to proto, aby přes Vás bylo pomáháno druhým. A abyste byli konfrontováni nejdříve s Vaší temnotou. Až pak jste mohli začít poznávat cestu Světla. Abyste tady byli, když Vás bude potřeba. A až když se takhle projevíte, potom můžete být spokojení s tím, kdo jste. Jen potom… To je pokora, ručím Vám svojí hlavou, že když tohle procítíte a takhle se zachováte, jste na dobré cestě. Protože pracovat, makat na sobě dokáže každý. I ten, kdo si myslí, že nedokáže. I ten to dokáže. Víc než si myslí...



Ale když Vás přehnaně chválí, když na Vás křičí nebo kritizují – zastavte se. Neztotožňujte se s tím. Ani s chválou. Ani s ničím jiným. Je to jen výsledek Vaší činnosti a myšlenek jiných, ale nechte to vedle Vás.



Jste pořád čistí. Nepřisuzujte si ani chválu ani kritiku. Nýbrž vzpomenout si, že to všechno co už teď víte je jenom to, co jste měli vědět. Jen jste si na to vzpomněli. Už jste to předtím věděli. Teď přisuďte chválu mířící na Vás Bohu a Matce Zemi. Poděkujte Přírodě a jejím zákonům a až pak se oceňte vy. Kritikou zrajeme, je to učení pro Vás. Když to takhle procítíte, povím Vám, je to asi největší pocit pokory a vděku Bohu, uznání sobě samému jako součásti skládačky. Vy neskládáte. Jste jen částí celku mající jít příkladem a ctít pravidla hry. Tak jste pod ochranou. S ničím se neztotožňovat. Jenom BÝT.


Související články:
O lásce a pozdní lítosti
Proč se mít rád?
Etické vztahy – podmínka přežití na Zemi (příspěvek přednesený na mezinárodní konferenci Výchova ke zdraví a kvalita života II.)
Čas změny (Kam vykročíte?)
Karma
Karma - život bez konfliktů (Teorie karmických vztahů)


01.12.2010
autor: Peter Gašparík
zdroj: www.petogasparik.estranky.sk (překlad Vierka Jakubová)
další články v rubrice: Filosofie zdraví


 
Bioženy ohrožují zemi
Vyvážená strava - pomoc při překyselení
Vitamín B3 – Niacin
Dýně Hokaido
Cukrovka - příznaky a hodnoty glykemie
Hemeroidy - léčba, která zabírá
Překyselení organismu a zrádnost jeho jednoduchých řešení
Mládež, alkohol a oparový virus
Jak snížit hladinu škodlivého LDL cholesterolu přirozenou cestou
Priessnitzův obklad
(c) 2004-2016 www.celostnimedicina.cz
O násRSS