Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Dnes již známe prospěšnost potravin, které obsahují nenasycené mastné kyseliny. Můžeme je rozdělit na dvě skupiny: omega-3 a omega-6. Člověk potřebuje pro své zdraví vyvážený přísun omega 3 a omega 6 mastných kyselin. Obě kyseliny jsou metabolicky a funkčně odlišné a mají opačné fyziologické funkce. Jejich rovnováha je důležitá pro homeostázu a normální, zdravý vývoj. Ideální poměr omega 6 k omega 3 je 1-2 : 1, dnes se tento poměr někdy pohybuje v jiných číslech s převahou omega 6.
Tyto esenciální mastné kyseliny jsou důležité složky téměř všech buněčných membrán. Jelikož si je organizmus nedokáže vyrobit sám, složení buněčných membrán tedy z velké části závisí na příjmu těchto esenciálních kyselin v potravě.
Z hlediska nutričního jsou nejlepším zdrojem nenasycených mastných kyselin mořské ryby (losos, makrela, tuňák). Mají charakteristickou rybí chuť, která nemusí každému vyhovovat. Nenasycené mastné kyseliny najdeme také v několika málo rostlinných potravinách (lněná semínka, řepkový a sójový olej, listová zeleň, dýňová semena, vlašské ořechy).
Lněné semínko je ceněno zejména pro vysokých obsah polynenasycených mastných kyselin. Je vůbec nejbohatším zdrojem omega 3 mastných kyselin. Je také zdrojem kyseliny alfa-linolenové (ALA), což je také důležité, neboť ta se přeměňuje na omega-3 mastné kyseliny s dlouhým řetězcem – kyselinu eikosapentaenovou (EPA) a dokosahexaenovou (DHA), které rovněž podstatně přispívají k lidskému zdraví, především svými protizánětlivými účinky, jakož i k správnému vývoji mozku u dětí.
Dalším důležitým zdravotním přínosem lněného semínka jsou fytoestrogeny, známé jako lignany: Mají vliv na metabolizmus estrogenu. Lněné semeno je nejbohatším rostlinným zdrojem těchto látek, bohatším než ostatní rostlinné zdroje. Vzhledem k vysokému obsahu aktivních látek se lněné semínko podílí na zmírňování menopauzálních nepříjemných příznaků.
Významnou složkou lněného semínka je také vláknina, ta podporuje peristaltiku střev.
Dokonce má schopnost tlumit hlad tím, že snižuje glykemický index potravin. Lněné semínko můžete přidávat téměř do čehokoli – do polévek, salátů, masových karbanátků, pečených moučníků či palačinek, posypat jím namazaný krajíc chleba.
Není divu, že celostní medicína se příznivě kloní k výrobkům vyváženým obsahem zdraví prospěšných omega 3, 6 a 9 mastných kyselin. Flax seed= lněné semínko. Je prospěšné pro kůži, srdce, cévy, žlučník, střeva, klouby a svaly. Vyvážená kombinace obsažených látek má účinný vliv na snížení hladiny škodlivého cholesterolu a zvyšuje množství prospěšného cholesterolu. LDL cholesterol („špatný cholesterol“) považujeme za škodlivý, protože jeho vysoká koncentrace zvyšuje riziko vzniku srdečně cévních onemocnění. V této formě je cholesterol ukládán do stěny cév – a to je vlastně nejčastější příčina aterosklerózy.
Naopak HDL cholesterol (hodný cholesterol) je pro nás příznivý, protože vyrovnává škodlivý efekt ostatních tuků a výše zmíněné riziko tak snižuje. HDL cholesterol je transportován z krevního řečiště do jater a tím působí proti usazování cholesterolových plátů na stěnách cév. Proto lněné semínko logicky chrání před onemocněním srdce, cév, zabraňuje shlukování krevních destiček a pomáhá předcházet nepravidelnému srdečnímu tepu.
Mastné kyseliny v potravině mohou ovlivňovat imunitní systém několika odlišnými mechanizmy. Mohou snižovat proliferační aktivitu lymfocytů a tvorbu cytokinů, zesilovat funkci fagocytujících buněk a modifikovat cytotoxické aktivity NK buněk. Uvedené změny působí mastné kyseliny v reakcích cytoplasmatické membrány. Nepůsobí jen přímo, ale mohou ovlivňovat tvorbu dalších regulačních a efektorových složek imunitního systému.
Neesenciální mastné kyseliny typu omega 9 vycházejí z kyseliny olejové.
Esenciální mastné kyseliny omega 6 jsou odvozeny od linolové kyseliny a zahrnují imunologicky velmi významnou kyselinu arachidonovou.
Esenciální mastné kyseliny omega 3 vycházejí z linolenové kyseliny a zahrnují např. imunomodulačně vysoce aktivní eicosapentaenovou kyselinu (EPA).
Esenciální mastné kyseliny jsou mimořádně důležité v mnoha fyziologických pochodech zahrnujících růst, reprodukci, funkce mozku a očí.
Jsou podstatnou strukturní složkou buněčných membrán a ta je nezbytná i pro růst, proliferaci a funkci buněk imunitního systému.
Studie ukazují, že zvýšený přísun omega 6 mastných kyselin může mít protrombotický efekt (stav přispívající k vzniku trombózy) a vede ke zvýšení krevní srážlivosti, zvýšení krevní viskozity, cévním křečím, zúžení cév a kapilár, což zapříčiňuje snížení průtoku krve. Naproti tomu omega 3 mastné kyseliny mají protitrombotické a hypolipidemické účinky (snižující hladinu cholesterolu), působí vasodilatačně (na rozšíření cév) a proti srdeční arytmii.
Ukažme si jeden příklad regulace imunitní odpovědi a zánětlivého procesu.
Pokud tělo potřebuje ke své ochraně zánět, začne se uplatňovat omega 6 – z její arachidonové kyseliny se působením enzymu cytooxygenázy zvýší tvorba prostaglandinu E2 a leukotrienu B4, které mají výrazné prozánětlivé působení. Když je efektu dosaženo, začne s kyselinou arachidonovou soupeřit o zmíněné enzymy kyselina eicosapentaenová z omegy 3 a tím se aktivita zánětu snižuje.
Tohoto faktu se využívá také v léčebných programech. Podávání mastných omega 3 kyselin je běžné v průběhu řady nemocí, které se vyznačují chronickou zánětlivou reakcí. Ale také u kardiovaskulárních nemocí, kde vadí rozvoj aterosklerózy. (V současné době se na ni nahlíží jako na zánětlivý proces). Pozitivně je také ovlivňován průběh autoimunitních nemocí, jakými jsou revmatoidní artritida, ulcerózní kolitida, systémový lupus, psoriáza, IgA nefropatie, Crohnova choroba a astma bronchiale. Aplikací omega 3 vícenenasycených mastných kyselin je pozitivně ovlivněna zánětlivá složka u nemocných s kolorektální rakovinou.
Z pohledu filozofie celostní medicíny je tato kapitola malou ukázkou toho, jak tělu pomoci v jeho samoléčivém procesu. Tělo samo totiž ví nejlépe, kdy se potřebuje léčit, kdy potřebuje zánět, kdy má zasáhnout imunitní systém a jak. Snahou léčby celostní medicíny není působit proti nemoci, ale pomáhat tělu, aby se ono samo dokázalo s nemocí vypořádat.
A tím nejzákladnějším krokem je zamyslet se nad stravováním, jehož způsob je u většiny chronických nemocí nutno změnit. V dnešní době je stále více a více psychicky podmíněných poruch příjmu potravy. Manifestují se jako mentální anorexie nebo bulimie. Tyto stavy mohou být příčinou narušení funkcí imunitního systému. Podceňovat nelze ani různé potravní návyky, které vedou z různých důvodů k odmítání některých druhů potravin, zvláště živočišného původu. Různé formy vegetariánství či veganství mohou mít negativní vliv na fungování imunitního systému.
Když není možnost třeba z výše uvedených důvodů dosáhnout vyrovnané výživy přirozeným příjmem potravin, pak sáhneme k potravním doplňkům, které obsahují esenciální mastné kyseliny a jimi budeme potřebné živiny do těla dodávat.