Lupénka

lupenka

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Lékaři ji nazývají psoriázou a jejich pohledy na tuto nemoc se mění s tím, jak přicházejí stále nové poznatky.

Lupénka je chronická zánětlivá kožní choroba, která dokáže výrazně ovlivnit kvalitu života nemocného jedince. Statistiky uvádějí asi 2 % populace. Dotyčný navštěvuje nejčastěji ordinace dermatologa, ale tato nemoc se netýká jen kůže, ale i jiných orgánů. Proto pacienty s lupénkou najdeme i v ordinacích praktických lékařů, pediatrů, gynekologů, specialistů v ORL, revmatologů, chirurgů a dalších.

Jedná se o nemoc systémového charakteru s genetickým a imunitním základem, zprostředkovanou T-lymfocyty. Diagnóza se stanovuje již z anamnézy, z charakteristického klinického obrazu, případně z histopatologického vyšetření.

Souvisí s dalšími nemocemi

Jak již bylo výše naznačeno, souvisí s dalšími nemocemi. Jsou součástí metabolického syndromu, jako je diabetes mellitus, hyperlipoproteinemie (zvýšený tuk v krvi), vysoký tlak krve, obezita, ischemická choroba srdeční, ale také porucha jater (hepatopatie), ledvin (nefropatie). Pacienti s lupénkou mají také vyšší sklony k tvorbě nádorů (především lymfomů). Hodně častá je spojitost s autoimunitními nemocemi, zejména s Crohnovou chorobou, dále pak s postižením kloubů, a tehdy se nemoc nazývá psoriatická artritida. Dále je tu příbuznost s revmatoidní artritidou, morbus Bechtěrev a střevními zánětlivými chorobami. (Takové spojení se nazývá IMID – Immune Modulated Inflammatory Diseases). Mají společnou imunologickou patologii.

Souběžné nálezy

Dříve se soudilo, že člověk s lupénkou nemůže mít třeba atopický ekzém nebo jinou kožní nemoc, a vysvětlovalo se to imunologickou „protichůdností“ těchto chorob. Je reprezentant choroby s odpovědí Th1 a atopická dermatitida s Th2 typem. Ale dnes je díky objevům v oblasti nespecifické imunity tento názor vyvrácen. Důkazem toho jsou také souběžné nálezy

lupénky s kontaktním alergickým ekzémem, seborrhoickou dermatitidou, neurodermatitidou, vitiligem či jinými kožními autoimunitními chorobami.

Směr nemoci a tendence ji posouvat

Čtenáře, kteří se zabývají přírodními filozofiemi medicínského charakteru, toto zjištění nepřekvapuje, protože se dlouhá staletí ví o tzv. psoriatickém miazmatu a nemoci, jako je svrab (parazit), ekzém, lupénka a alergie, patří k jeho základním představitelům. Také spojení s autoimunitním onemocněním není novinkou. Jedna forma nemoci často přechází v druhou. Základní podstata nemoci je vnitřní a směřuje ven, nejprve se začne projevovat na povrchu, tam je zpozorována a soustředí na sebe pozornost. Není proto divu, že se nositel tohoto projevu snaží zbavit, zkouší vše možné, čím by povrchový problém vnitřní nemoci odstranil. Ale jak bylo naznačeno, jde o vnitřní nemoc, takže povrchový zásah působí spíše jen kosmeticky, neřeší podstatu, ba co víc, když je směr nemoci, která má tendenci vycházet z těla ven, uměle zastaví, pak se působení nemoci obrátí zpět – dovnitř, takže se nemoc následně začne projevovat např. na kloubu, ve střevu, v ledvinách atd. Každá taková nemoc má svou sílu projevu a po čase se opět snaží obracet ven – vždy se znovu objeví na povrchu. Jestli je znovu potlačena povrchovou mastí dovnitř, slábne postupně tato síla, až nemoc natrvalo zůstává uvnitř a svou pozornost soustředí na vnitřní orgány, které postupně ničí. Regulační a obranný systém ztrácí sílu na samo-uzdravení. Hned první věta tohoto článku začíná slovy: Lupénka je chronická zánětlivá kožní choroba – slovo „chronická“ znamená v názvosloví klasické medicíny „nevyléčitelná“. Každý, kdo si výše popsaným procesem prošel, ví, že jakákoliv snaha o cestu zpět je vždy svízelná a provázena zhoršením stavu.

Symptomatické ošetření

Proces pojmenování příčiny je poměrně složitý a většinou se ani neuskuteční. Bývá konstatováno, že vlastní příčiny známy nejsou, a proto se veškeré ošetření soustředí především na potlačení symptomů v obdobích ataků. Symptomatická terapie pak sleduje stupeň postižení. Zde by mohl být sepsán poměrně

dlouhý seznam používaných postupů od slunění, fototerapie, (PUVA) přes různé masti, jednak masti udržující, promazávací, krycí, maskovací, mastí, které hýří množstvím extraktů z bylin se snahou využít jejich potenciální účinek na kůži, až po masti kortikoidní s mohutným protizánětlivým účinkem.

Důležitá otázka

Ten první moment, kdy se poprvé použila kortikoidní mast, bývá často tím rozhodujícím okamžikem, který pak určuje směr nemoci, a tedy i léčení. Tehdy měl nastat ten moment, který jsem výše naznačil, měla být položena otázka: Kde je příčina vnitřní nemoci, která se objevila na povrchu? A měla být provedena hluboká analýza s cílem pojmenovat ji a pak se měla provést opatření, která tu příčinu odstraňují. Tehdy ještě byla možná naděje, že se s nemocí tělo vypořádá. Ale jakmile se zvolí okamžitý, rychlý, v danou chvíli ulevující postup v podobě masti, pak se s největší pravděpodobností postupně rozvine výše popsaný směr vývoje nemoci do neléčitelnosti, respektive do stavu, kdy je nutná již trvalá, příznak potlačující léčba v individuálních, krátkodobých nebo dlouhodobých intervalech.

Podstatná úvaha

Daný pacient by se měl z vývoje své nemoci poučit.

– Pokud současně plánuje dítě, pak by měl pomýšlet na to, že asi svou dispozici k nemoci předá svému dítěti.

– Pokud má podobné onemocnění i jeho partner/ka, pak se tato pravděpodobnost ještě zvýší.

A tehdy by se oba partneři měli touto otázkou hledání příčin zabývat a měli by s tím začít ještě dříve, než se rozhodnou své dítě počít.

Lupénka je zánětlivé onemocnění, to znamená, že dotyčný člověk má v těle „vhodné“ podmínky, ve kterých se zánět projevuje. Tyto nazýváme “pro-zánětlivé“ podmínky. Ve světle nových poznatků se ukazuje, že svůj díl na tom nese nesprávný poměr mezi omega-6 a omega-3 mastnými kyselinami. Dnes jsou již možnosti pomocí tzv. balančního testu zjistit, jaký poměr (6:3) každý v těle má. A dosavadní statistiky ukazují, že nositelé této nemoci mají velký nepoměr, který několikanásobně převyšuje poměr omega 6 nad omega 3.

Úprava

V takovém případě bude prospěšná úprava jejich stravy s omezením potravin obsahujících omega-6 a naopak je třeba zvýšit příjem těch potravin, které dodávají omega-3 mastné kyseliny. Jistě bude také dobrá úprava střevního mikrobiomu s probiotickými a prebiotickými prostředky. Svou roli sehrává prevence a odlehčení játrům a ledvinám.

– Pití alkoholu a kouření by se mělo zcela eliminovat.

– Nejdůležitější je ovšem zabezpečit bez-stresové prostředí.

MUDr. P. Šácha

Zpět nahoru

NOVÉ ČLÁNKY KAŽDÝ TÝDEN ZDARMA NA VÁŠ E-MAIL?

Přihlaste se zdarma k odběru novinek z webu Celostnimedicina.cz a už Vám neunikne ani jedna zajímavost ze světa celostní a alternativní medicíny.