Lnice květel

cm lnice

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Patří do čeledi Plantaginaceae (jitrocelovité). Jméno lnice vzniklo původně odvozením od lnu z důvodů velké podobnosti listů obou rostlin. Lnice květel roste po celé Evropě s výjimkou nejsevernějších oblastí a Islandu. Dále se vyskytuje na Dálném východě, v Severní Americe, jižní Africe a jinde. Roste na okrajích cest, náspech, v silničních příkopech, na hrázích, kamenolomecha dalších podobných místech. Oblíbil si suchá a slunná místa.

Jedná se o vytrvalou bylinu s větveným oddenkem, koruna sírově žlutá, s oranžovou vypouklinou spodního pysku. Plodem je tobolka. Je také známa pod lidovými názvy hledík, pyštěk, krhavice, lněnice či ohnice. Jako léčivá bylina je známá již velmi dlouho. Ve středověku a v časném novověku sloužila lnice květel jako obrana proti kouzlům – byla dávána na kolébku a měla chránit dítě před nemocemi.

Z účinných látek obsahuje flavonový glykosid linarin, linaricin, pektolinarin a neolinarin, alkaloid peganin, fytosteroly, organické kyseliny (linarová, mravenčí, octová, oxyglutanová, antirinová, askorbová), třísloviny, fytosteroly, pektin, cukry a minerální látky. V lidovém léčitelství se používala proti zánětům dýchacích cest, jater nebo ledvin. Listová šťáva se aplikovala na hemeroidy, různé vyrážky, na oční záněty nebo proti svrabu. Nyní se uvádí, že působí protizánětlivě, má močopudné účinky a podporuje vylučování žluče. Snižuje i křehkost cév nebo má projímavé účinky.

Z toho důvodu se nať sbírá jako surovina pro výrobu léků. Lnice rovněž podporuje funkci ledvin a jater. Je doporučována při zánětech žlučníku, při žloutence i jako projímadlo. Také účinkuje močopudně. Čaj z ní připravený se používá na dvanácterníkové a žaludeční vředy, změkčuje stolici. Důležitou informací je, že tlumí křečovité bolesti při průjmech, a to při jiných kolikách nejrůznějšího původu, například i při zmíněných záchvatech žlučníkových nebo ledvinových kamenů.

Dá se z ní připravit jak nálev, tak i teplý odvar v mléce na periferní cévy, křečové žíly i jako mast do konečníku na hemeroidy. Lnice také pomáhá při úbytku svalové hmoty. Bohužel, nálev ze lnice se vyznačuje nepříliš dobrou chutí, která u někoho může vyvolat dávení – z toho důvodu se většinou kombinuje s rostlinami obdobných vlastností, ale podstatně lepší chuti (bazalka, meduňka, řepík). Nedoporučuje se užívat dlouhodobě a v těhotenství.