Lipomatóza

Téma jsem nevybral na základě zkušeností z praxe jako obvykle, ale zpracoval jej coby kompilaci různých lékařských materiálů. Lékařská teorie uvádí lipomatózu jako geneticky podmíněné onemocnění. Stále častěji se hovoří o mutacích a v případě lipomatózy může být mutací více, některé jsou prozkoumané a přesně popsané, jiné nikoliv.

V roce 1892 popsal americký neurolog Francis Xavier Dercum na Jefferson Medical College ve Philadelphii nemoc a nazval ji adiposis dolorosa. Po něm se tato nemoc začala nazývat Dercumova choroba, později se vžil termín lipomatóza. Jde o vytvoření lipomu na neobvyklém místě – v podkoží. Tam tlačí na nervovou tkáň, proto je pociťována bolest. Bolest se zvyšuje s růstem tukových tkání a může se lokalizovat v různých částech těla.

Výskyt

Například rentgenolog při hodnocení RTG snímku použije termín lipomatóza pankreatu a myslí tím přítomnost zvýšeného množství tukové tkáně ve slinivce břišní.

Jindy se objevuje lipomatóza jako součást choroby známé jako benigní symetrická lipomatóza neboli Madelungova choroba. V tomto případě jde o abnormální ukládání tukové tkáně.

Po příčinách se stále pátrá, kromě genetické dispozice se uvádějí souvislosti s menstruací, dlouhodobě užívanou hormonální antikoncepcí, a zvláště s menopauzou. V programu výzkumu je autoimunitní podstata, ta se v souvislostech jeví jako dost pravděpodobná.

Rozvoj nemoci byl pozorován ve vztahu s kortikoterapií, hlavně s užíváním vysokých dávek kortikosteroidů.

Jiné příznaky

Kromě nálezu depozit lipomů se vyskytly i obecné příznaky obezity, únavy, dále řádka nevysvětlených emočních poruch včetně deprese, zmatenosti a demence, také související příznaky – poruchy spánku, mírně až středně zvýrazněná suchost očí a úst, s drsným pocitem v očích i přes normální produkci slz: To upozorňuje na možnost autoimunitního principu, podobně jako u Sjögrenova syndromu.

Na autoimunitní problém ukazuje i současně přítomná porucha – snížená funkce štítné žlázy, fibromyalgie, dráždivý tračník…

Histologické nálezy lipomů ojediněle ukazují mírný nárůst zánětlivých buněk, což dávají vědci do souvislosti s reakcí imunitní obrany. Někteří autoři se domnívají, že při vzniku a rozvoji bolesti může hrát roli sympatický nervový systém.

Diagnóza je často jen klinická, nepotvrzená a také léčba může být jen symptomatická. Kombinují se při ní zákroky chirurgické a farmakoterapie. Někdy je nutná psychoterapie, aby se dosáhlo alespoň zlepšení kvality života.

Zpět nahoru

NOVÉ ČLÁNKY KAŽDÝ TÝDEN ZDARMA NA VÁŠ E-MAIL?

Přihlaste se zdarma k odběru novinek z webu Celostnimedicina.cz a už Vám neunikne ani jedna zajímavost ze světa celostní a alternativní medicíny.