Limitující aminokyseliny 

nutraceutika

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Popisované zdravotní téma nemůže být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře, který vás zná.

Bíkoviny

Všechny tkáně a každičká buňka v těle obsahují bílkoviny, a ty představují přibližně 20 % celkové tělesné hmotnosti. Rozlišujeme tzv. esenciální a neesenciální bílkoviny. Ty první si nemůže tělo syntetizovat v dostatečném množství, a proto musí být dodávány potravou. Ty druhé je schopno vytvořit si z jiných aminokyselin obsažených v potravě. Potraviny obsahující živočišné bílkoviny mají dostatečné množství všech esenciálních aminokyselin. V bílkovinách rostlinného původu jsou přítomné jen v nedostatečném množství. Tyto potraviny však mohou být kombinovány tak, že výsledná potrava zajišťuje tělu všechny aminokyseliny v potřebném množství.

Biologická hodnota

Je důležité, aby výsledná bílkovina obsahovala všechny esenciální aminokyseliny vyžadované lidským organismem ve správném poměru; pak má vysokou biologickou hodnotu. Jestliže jsou esenciální aminokyseliny zastoupeny v menším množství, má taková bílkovina nízkou biologickou hodnotu.

Limitující aminokyselina

Aminokyselina obsažená v nedostatečném množství ve vztahu k potřebě je označována jako limitující aminokyselina. Musíme ji získávat z jiného zdroje, abychom zachovali správnou funkci svého těla.

Touto problematikou, tedy problematikou tzv. limitujících aminokyselin, se většinou zabývají lidé, kteří vědomě ze svého jídelníčku vyřazují veškeré potraviny živočišného původu. Mívají k tomu různé pohnutky. Pokud však mají být jejich životní funkce v rovnováze, měli by respektovat potřebu vyrovnávat nedostatek. Vedou-li svou dietu nesprávně, lze očekávat různé zdravotní problémy.

Zákon Rubnerův a Wolfův

Vědci respektují v rámci metabolismu aminokyselin dva zákony, které posuzují bílkoviny z hlediska využitelnosti.

Cituji:

Rubnerův zákon limitní aminokyseliny říká, že využití přijaté bílkoviny závisí na množství nejméně zastoupené esenciální aminokyseliny. To znamená, že do biosyntézy vlastních proteinů se zapojí jen takový obsah ostatních esenciálních aminokyselin, kolik představuje zmíněné množství nejméně zastoupené esenciální aminokyseliny.

Wolfův zákon zase upozorňuje, že nadbytek jedné esenciální aminokyseliny v množství minimálně čtyřnásobném zhoršuje využitelnost ostatních aminokyselin a zesiluje projevy limitní aminokyseliny.

Pokud si vztáhnete tento zákon na poměr omega-6 a omega-3 esenciálních mastných kyselin (MK), pak najednou vidíte, že nevědomky si svým stravováním a příjmem potravin obsahujících nadbytek omega-6 (MK) způsobujete, že omega-3 MK se stává limitní aminokyselinou se všemi důsledky porušené rovnováhy v těle.

Jsem zastáncem následujícího názoru: Pokud má člověk stravu pestrou a volí zlatou střední cestu ve vyvážené výživě, nedává tím příležitost, aby se uplatnily výše popsané zákony. Zlatá střední cesta se týká také jevu, že tělo využije pouze tolik bílkovin, kolik potřebuje pro zajištění všech funkcí. Je proto třeba dbát na správné složení jídelníčku a vědět, ve kterých potravinách proteiny hledat. Strava s vysokou biologickou hodnotou by měla obsahovat mléčné výrobky, libové maso, ryby a mořské plody, vejce, ale také luštěniny (čočku, fazole, hrách apod.). Dobrá je kombinace jak rostlinných, tak živočišných zdrojů bílkovin.

Odchylky směrem k nadbytku nebo směrem k nedostatku vedou ke zdravotním problémům.

MUDr. P. Šácha