Lignin

V některých doplňcích stravy je možné se setkat s tím, že jako jedna z obsažených látek je uváděn lignin. V přírodě se vyskytuje ve dřevě stromů, jehličnanů i listnáčů. Lignin ve dřevě stromů zabezpečuje dřevnatě-ní jeho buněčných stěn a tím pádem je nezbytný pro stabilitu rostlin. Můžeme ho nalézt i v obilovinách a dalších rostlinách s tužší slupkou. Chemicky je řazen k aromatickým polymerům. Z hlediska zdravé výživy je důležité, že je řazen do skupiny vláknin, které jsou nyní stále v centru pozornosti příznivců zdravé výživy.

Lignin, stejně jako ostatní vlákniny, jsou definovány jako substance rostlinného původu, které nejsou rozkládány enzymy lidského trávícího ústrojí. Lignin je obzvláště odolný vůči účinkům těchto enzymů. Vylučuje se nezměněn stolicí. Společně s dalšími látkami celulózou a hemicelulózou jsou řazeny do skupiny označované jako hrubé vlákniny. Pokud k nim připočítáme další známou vlákninu pektin, jsou řazeny do skupiny vlákniny potravy. Lignin, na rozdíl od jiných vláknin nepatří mezi sacharidy.

Význam vláknin obecně spočívá v tom, že pomáhá regulovat tělesnou hmotnost a hladinu energie. Rovněž pomáhá při snižování rizika výskytu některých onemocnění, jako jsou srdeční onemocnění či cukrovka. Uvádí se, že společně s pektinem pomáhá snižovat hladinu cholesterolu. Problém je v tom, že vláknina má tvořit základ našeho jídelníčku, ale bohužel tomu tak často není.

Lignin je řazen do skupiny nerozpustných vláknin, kam ještě patří například celulóza. Tyto nerozpustné vlákniny působí v našem střevě způsobem, který by se dal přirovnat k mechanickému kartáči, který odstraňuje toxické usazeniny. Tento typ vláknin lze v potravě nalézt například v jadérkách nebo slupkách ovoce a zeleniny, či obalových částech zrna.

Lignin se vyskytuje i v karobu, svatojánském chlebu, který je zdravou alternativou kakaa. Lignin můžeme najít také v opuncii, což je kaktusovitá rostlina rostoucí ve střední a severní Americe. Ligniny můžeme najít i ve šťávě z aloe vera, kde pomáhají tomu, že šťáva proniká do kůže rychleji než voda. Šťávu z Aloe se obvykle, rozředěná s vodou používá vnitřně, ale ve specifických případech se natírá i na kůži.

Zpět nahoru