Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Mezi civilizační nemoci nesporně patří kardiovaskulární nemoci a pak také choroby související s poruchou srážlivosti krve. Snahou každého člověka a také snahou politiků a zdravotníků je eliminace nebo alespoň snižování expozice rizikových faktorů, které se podílejí na rozvoji civilizačních nemocí.
Nad seznamem léků
Při kontaktu s lidmi v době, kdy společně rozebíráme jejich zdravotní situaci (převážně jde o chronické nemoci a je škoda, že na rozbor nepřicházejí zdraví lidé), vidím v jejich seznamu užívaných chemických léků také aspirin, což je vlastně kyselina acetylsalicylová (ASA), nebo některý z léků, jež jsou označeny různými jinými názvy, nicméně jde stále o jednu a tutéž chemickou látku. A v lékařských zprávách lze číst, že je indikován v rámci takzvané primární prevence. A dotyčný uživatel aspirinu sám pozitivně přikyvuje: „To mám proto, abych nedostal mrtvici.“ Již to užívám celou řadu let. Náš rozhovor pokračuje otázkami na další léky ze seznamu. A k čemu máte tento lék? To mám proto, aby mne nepálila žáha. A tento lék? Abych neměl vysoký cholesterol… A tento lék mně drží cukr v normě… A díky těmto dvěma lékům mám tlak jako ze žurnálu 😊.
Jaká prevence
Primární prevence je dle definice zaměřena na zdravé lidi. Jejím cílem je předcházet zdravotním problémům. Nezabývá se jen prevencí vzniku chorob, ale i zlepšováním zdravotního stavu, což vede ke zvyšování kvality života. Je evidentní, že uvedená kombinace léků svým způsobem zkvalitňuje život dotyčného člověka.
Ale je to skutečná primární prevence?
Co si lze přečíst v příbalovém letáčku o aspirinu:
Kyselina acetylsalicylová (ASA) snižuje riziko vzniku kardiovaskulárních chorob snížením agregace krevních destiček díky ireverzibilní inhibici cyklooxygenázy (COX-1) a následné redukci syntézy a uvolňování destičkového tromboxanu A2, který je silným vazokonstriktorem a aktivátorem krevních destiček.
Jinými slovy řečeno, aspirin brání tomu, aby se vytvořil trombus, který by mohl ucpat cévu. Lék, který původně působil zejména proti teplotám, bolestem a zánětům, snižuje podle výzkumů riziko srdečního infarktu a mozkové mrtvice či redukuje výskyt některých druhů rakoviny. Podle jiných teorií by mohlo pravidelné užívání tohoto léku působit preventivně dokonce i proti cukrovce či Alzheimerově chorobě.
Jedním z pilířů sekundární prevence
Dá se říci, že ASA je jedním z pilířů sekundární prevence kardiovaskulárních (KV) onemocnění, ale její význam v primární prevenci je dodnes stále nejasný, stále přicházejí častější informace i studie o riziku výskytu nežádoucích příhod, zvláště pak krvácení. Tak například jedna studie v Anglii sledovala výskyt kardiovaskulárních příhod, tedy infarktu myokardu, ischemického či hemoragického iktu, smrti z kardiálních příčin a hospitalizace pro srdeční selhání a rozdělila účastníky studie na ty, kteří užívali ASA, a ty, kteří dostávali placebo. U těch, kteří dostávali ASA, byl výskyt kardiovaskulárních příhod 10,7 na 1000 pacientů za rok a u těch, již měli placebo, byl výskyt 11,3. Výskyt závažného krvácení činil 8,6 ve skupině ASA a 6,2 v placebové skupině. Výsledek studie upozorňuje na to, že onen preventivní efekt je dosti nízký, a naopak se ukázal nežádoucí efekt zvýšeného krvácení. Dalším cílovým ukazatelem studie byl souhrnný počet případů úmrtí, demence a trvalého fyzického omezení. Ani v tomto ohledu nebyl prokázán významný rozdíl.
Pro a proti
Základní složka léku je známa přes dva tisíce let. Lidé žvýkali vrbové listy, aby si ulevili od bolestí a horeček. Dnes víme, že vrba, latinsky salix, obsahuje látku salicin, z níž byla roku 1838 vyrobena léčivá salicylová kyselina. V současnosti se vyrobí kolem 100 miliard tablet tohoto léku ročně. Postupně se ale začaly objevovat nežádoucí vedlejší účinky aspirinu, respektive ASA, jež u některých pacientů dráždí žaludeční sliznici. V devadesátých letech minulého století si osobně pamatuji ze své pediatrické praxe na kampaň za to, aby se nepodával aspirin dle běžné rutiny, ale aby byla zvýšena pozornost pro indikaci tohoto léku a podával se jen v nutných případech. A od té doby se více předepisoval paralen. (Jistě si zasluhuje pozornost také podobný článek na stejné téma, stran vedlejších projevů.)
Objev mechanizmu fungování ASA
Dlouho se také nevědělo, jak vlastně kyselina v těle působí. Na tuto otázku odpověděl roku 1971 britský farmakolog John Vane. Zjistil, že kyselina blokuje produkci určitých látek, které v organizmu klíčově působí mimo jiné při zánětech a horečkách. Za své dílo obdržel roku 1982 společně se švédskými biochemiky Sunem Bergströmem a Bengtem Samuelssonem Nobelovu cenu za lékařství a fyziologii.
Výše uvedená studie není zaměřena na kritiku léku, ale snaží se upozornit, že by jeho preskripce měla být přísněji sledována. Naznačil jsem otázku, zda jde o skutečnou primární prevenci; pokud si pacient myslí, že užíváním ASA a podobných léků svému tělu prospívá, je na omylu. Pokud totiž trvá jeho „prevence“ řadu let, půjde spíš o vytvoření návykovosti, závislosti na léku. A samozřejmě, jestliže není odstraněna příčina, civilizační onemocnění se stejně dostaví, třeba jinou formou, kterou ASA neovlivní. A tehdy se do jeho seznamu dostanou další léky.