Leuzea (parcha) saflorová

cm bodlak

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Leuzea neboli parcha saflorová, též označována jako maralí kořen je vytrvalá bylina. Název maralí kořen pochází od jelena maralu, který tento kořen vyhrabával ze země. Pochází z jižní Sibiře. Je to vytrvalá bylina, v prvním roce vegetace vytváří přízemní listovou růžici, kořen má tmavě hnědý, oddenek horizontálně větvený, dřevnatějící s typickou smolnou vůní a jemnými kořínky.

Díky svým stimulujícím účinkům je řazena mezi adaptogeny. Používaná část jsou kořeny, ze kterých se připravuje lihový extrakt. Mezi obsahové látky patří sloučeniny označované jako ekdysteroidy, z nich hlavně ekdysteron.

Ekdysteron je přírodní látkou typů sterolů. Je tedy sice svou podstatou látkou steroidní, ovšem nemá charakter mužských steroidních hormonů nebo syntetických anabolik (a tudíž nemá nežádoucí účinky, které jsou s nimi spojovány).

K dalším účinným látkám patří polypodin, flavonoidy, tzv. polyacetyleny, deriváty thiofenu, silice, třísloviny, pryskyřice, kumariny a další látky. Z minerálních prvků obsahuje vápník, fosfor, draslík a další prvky.

Kromě již uvedeného adaptogenního účinku zvyšuje bdělost, podporuje syntézu glykogenu v játrech a srdečním svalu, má již rovněž zmíněný anabolický účinek a má také hepatoprotektivní a kardioprotektivní účinky. Podporuje trávení a zlepšuje nechutenství.

V lidovém léčitelství byly výluhy z leuzey užívány jako afrodisiakum. Používá se jako tonikum při stavech vyčerpanosti, jako doplněk léčby u akutních infekcí či u chronických onemocnění.