Léto plné chutných a osvěžujících nápojů

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Dnešním článkem bych se velmi ráda zaměřila na odpovídající pitný režim, kterým si lze, v průběhu horkých letních dní, zpříjemnit posezení na zahradě, u vody, v práci, případně i jízdu autem či vlakem. Americký nutricionista Jonny Bowden doporučuje na každý kilogram tělesné hmotnosti vypít zhruba 30 ml vody, nicméně, každý z nás jsme jedinečný a fungujeme dle svých vlastních tělesných principů, plynoucích dle specifických zákonů. Proto, snažme se tedy především naslouchat potřebám vlastního těla.

Ve své podstatě jsme vodou, která nás z 2/3 utváří, promývá, osvěžuje, odkyseluje a očišťuje naše myšlenky, protože jen mozek je tvořen ze 74 % touto cennou tekutinou. V kostech se pak nachází nějakých 22 %, ve svalech 73 %. 2/3 vody najdeme v buňkách, jedná se o tzv. intracelulární tekutinu. Zbylá 1/3, tzv. tekutina extracelulární, utváří krev, lymfu, sliny, trávicí šťávy, tkáňový mok atd. Je důležitá, neboť odplavuje metabolický odpad, který je přirozeným výsledkem práce našeho těla, podílí se na distribuci živin, minerálních látek, vitamínů v ní rozpustných, zvyšuje tělesnou i duševní výkonnost, má energizující účinky, zachovává svěží vzhled pleti, správně ředí krev. Jsme-li dehydrováni, naše krev je hustější, tělo pak spotřebuje mnohem více energie, aby ji udrželo v oběhu. Tím klesá naše pozornost a objevuje se únava, což se projevuje na celkovém denním výkonu.

V létě dochází k vyšším ztrátám tekutin, tělo se přehřívá a díky procesu pocení následně i ochlazuje, což je zcela v pořádku. Bránit pocení nelze, jedná se o zcela přirozený a život zachovávající jev, nicméně ač je do jisté míry blahodárné a přínosné, zároveň jím ztrácíme cenné minerály a stopové prvky. Jedná se hlavně o sodík, draslík, vápník a hořčík. S jedním litrem potu ztrácíme zhruba 1 g sodíku a 200 mg draslíku. Oba jsou podstatné a pro život klíčové, sodík se stará o tekutinu mimo buňky, draslík o tekutinu v jejich nitru. Nezvracíme-li, netrpíme průjmem a hyperfunkcí štítné žlázy, vyváženým jídelníčkem bychom měli pokrýt jejich denní ztrátu. Navíc, když sodíku mnozí konzumujeme víc, než je zdrávo. Je totiž běžnou součástí sýrů, pochutin, masných výrobků, ale i omáček, instantních pokrmů. „Doporučená denní dávka soli“ čítá zhruba 5 g, kdy v jednom krajíci běžně kupovaného chleba zkonzumujeme zhruba 2 g. Připočteme-li letní grilování, omáčky, dressingy, nakládací směsi, o sodík se skutečně netřeba bát.

Doporučená dávka draslíku na den čítá něco mezi 3-5 g. Přitom, denní ztráta čítá něco kolem 2 g. Jiří Janča ve své knize Co nám chybí, uvádí tyto výtečné zdroje draslíku:

Obsah draslíku v mg na 100 gramů potraviny.

Obsah draslíku je samozřejmě pouze orientační, neboť záleží na půdě, ve které potravina rostla. Výtečným zdrojem draslíku budou také meruňky a listová zelenina, v létě si tedy dopřejme hojnost nejrůznějších salátů, které vhodně doplňují oběd či večeři. Pokud přes léto grilujeme, zeleninový salát k takto uchystanému pokrmu by měl být nutností.

Vápník a hořčík

Výše jsem zmínila dva další, pro život nezbytné minerály, které rovněž odcházejí z těla potem pryč. Jejich ztráty nejsou však tak výrazné, jako u dvou předchozích. Vápník přes léto doplníme listovou zeleninou, mandlemi, sezamem, mákem, luštěninami. Výtečným zdrojem je také cizrna. Dále to může být melasa, sardinky, brokolice, kvalitní mléčné výrobky, zde je však vstřebatelnost vápníku sporná. Hořčík pak nacházíme opět v mandlích, máku, fazolích, lískových oříšcích, banánech, ovesných vločkách, jáhlách, zeleném hrášku. Velmi důležitou skutečností ovšem je, že hořčík se musí podávat spolu s vápníkem (poměr Ca: Mg = 2:1), s vitamínem E, s vitamínem C a s vitamíny B2 a B6. To vše splňují pšeničné klíčky.

Osvěžující recepty

Léto nabízí hojnou náruč ovoce, bylinek, dokonce i zeleniny, kterou lze, jak je tomu například u okurky, propojit s pitným režimem. Naučme se použít mátu, meduňku, levanduli, černý bez, popenec břečťanolistý, červený či černý rybíz, maliny, borůvky, plátky jahod, citrón či limetku, pomeranč.

Bezová limonáda našich babiček

• 1litr vody
• 5 bezinkových květů
• 3 polévková lžíce medu
• 10 ml citronu
• 10 g kvasnic

Vodu svaříme, až voda zchladne a je jen mírně teplá, přidáme kvasnice, med, citron a bezové květy, dobře rozmícháme, vychladíme.

Osvěžující letní limonáda s okurkou

• 1,5 litru vody
• 6 plátků okurky
• hrst červeného rybízu
• 2 jahody
• máta
• 3 plátky citrónu

Okurku omyjeme, nakrájíme na plátky, vložíme do vody, stejně tak červený rybíz, plátky jahod, mátu a citrón.

Levandulová limonáda

• 1,5 litru vody
• 7 snítek levandule
• hrst fialových květů popence břečťanolistého
• 5 polévková lžíce medu, je-li potřeba
• šťáva z jednoho citrónu
• 2 plátky citrónu

Do vody vložíme snítky levandule, fialové kvítky popence břečťanolistého, jenž je běžnou součástí zahrádek. Pokud nasbíráme i listy, lze vložit také ty, jakožto cenný zdroj vitamínu C. Přidáme med a citrón. Použijeme-li do nápoje plátky citrónu, mysleme na to, že chemikálie, kterými je kůra ošetřena, jsou rozpustné pouze v tuku, ne ve vodě. Nemáme-li tedy šetrně pěstovaný citrón, kůru raději odkrojme.

Okurková limonáda s ananasem

• 3 větší okurky
• 200 g ananasu
• listy meduňky
• hrst malin

Okurku omyjeme, odšťavníme, stejně tak ananas. Šťávu přelijeme do džbánu, promísíme s lístky meduňky a sladkými malinami.

Mrkvovo kokosová šťáva s mandlemi

• 1 kg mrkve
• 3 polévkové lžíce kokosu
• 25 g mandlí

Mandle a kokos namočíme přes noc. Mrkev odšťavníme. Výslednou šťávu pak umixujeme s mandlemi a kokosem. Přecedíme.

Během léta lze uchystat také lahodná smoothies, do kterých se vždy snažme vložit listovou zeleninu, případně bylinky, jakožto cenný zdroj protizánětlivého chlorofylu či vitamínu C. Toto smoothie pak doplňme o dobré zralé ovoce, přidat můžeme také i semínka, např. chia, kokos, konopný protein.

Krásné letní dny!