Lesní plody – zdroj vitamínů a minerálů pro každého 

lesni plody

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Léto bylo vždy spojováno se sběrem lesních plodů – borůvek, malin, ostružin, lesních jahod nebo brusinek. V současnosti už je spíše kupujeme v obchodech nebo na trzích. Nicméně v lese můžeme na tyto lesní plody ještě zarazit, zejména na borůvky, maliny a ostružiny. Lesní jahody a vůbec brusinky už jsou, alespoň podle mé zkušenosti hodně vzácné.

Lesní plody můžeme jíst syrové, ale mají významnou roli i v kuchyni, jako součást dezertů, vyrábějí se z nich džem nebo také slouží při výrobě alkoholických nebo nealkoholických nápojů.

Ovšem obsahují také řadu důležitých látek, jako jsou vitamíny, minerály a podobně. Pojďme si o nich něco více říct.

Maliny

První z nich, maliny jsou plodem (botanicky přesně plodenstvím) rostliny ostružiníku maliníku (Rubus idaeus), což je keř porostlý černými trny, patřící do čeledi růžovitých (Rosacea). Zde může být název, trochu zavádějící. Samotné maliny jsou složeny z drobných kuliček, peckovic červené barvy, tvořících známé plody.

Jsou nejen chutné, ale v lidovém léčitelství jsou doporučovány při nachlazení, zažívacích potížích, prevenci aterosklerózy a dalších nemocech. Z přírodních látek obsahují vitamin C, E a beta karoten, mangan, riboflavin (vitamin B2), kyselinu listovou, niacin (vitamín B3), hořčík, draslík, vlákninu, antokyany, cukr, pektin, kvercetin, kyselinu gallovou, barviva, organické kyseliny, silice.

Maliny jsou velmi silné antioxidanty, což je dáno obsahem látek nazvaných ellagotaniny, dále obsahem vitamínu C, beta karotenu, kvercetinu, antokyanů nebo kyseliny gallové.

Antioxidanty pomáhají chránit náš organismus před negativním vlivem škodlivých volných radikálů z okolního prostředí. Antioxidanty působí i preventivně proti onemocnění srdce a oběhového systému a projevům stárnutí. Obsažená kyselina ellagová působí rovněž protizánětlivě. Inhibuje schopnost inhibovat enzymy cyklooxygenázy, které jsou spouštěči zánětu. Již zmíněné antokyany působí rovněž antimikrobiálně a tím zabraňují přemnožení určitých druhů mikroorganismů v těle, například kvasinky Candida albicans, která je častým původcem vaginálních infekcí. Ketony z malin jsou někdy používané jako doplněk při snižování nadváhy. Olej ze semínek malin obsahuje vitamin E, omega 3- mastné kyseliny a vykazuje ochranný faktor proti škodlivým účinkům slunečního záření.

Zajímavou a méně známou látkou je kyselina jantarová. Po chemické stránce je kyselina jantarová (systematickým názvem kyselina butandiová) nasycená karboxylová kyselina se dvěma karboxylovými skupinami. Je přirozenou součástí rostlinných a živočišných tkání. Dodává tělu energii a má regenerační (omlazující) vliv na buňky.

Z čerstvých plodů je možné připravit sirup, který dnes už v lékárnách nenajdeme. Pod latinským názvem Sirupus rubi idaei byl ještě součástí druhého československého lékopisu. Používal se jako korigens chuti, které překrývalo nepříjemnou chuť některých složek připravovaného léku.

Z drobných peciček malin se dá získat mastný olej žlutozelené barvy. Ten našel uplatnění v kosmetice. Je silně hydratační a nezanechává na kůži mastnotu. Hydratace je umožněna tím, že po nanesení na pokožku vytváří silnou lipidovou vrstvu. Hodí se k péči o vrásky nebo jizvy, protože má rovněž regenerační schopnosti.

Ostružiny

Jsou to plody rostlin z rodu Rubus. Ostružiník patří do čeledi Rosaceae (růžovité). Označení Rubus fruticosus je souhrnný název pro několik podobných druhů. Ostružiny jsou stejně jako červené maliny, složené z drobných peckovic, ale se od nich se liší tmavě modrou, až černou barvou a chutí.

Z přírodních látek obsahují vitamín C, vitamíny skupiny B, bioflavonoidy (rostlinná barviva), fosfor, železo, hořčík vápník, třísloviny, kyselinu jantarovou, cukry a pektin.

Důležité je, že plody obsahují tanin, který působí svíravě, takže jsou dobrým pomocníkem i při průjmech, což se využívalo i v přírodním léčitelství. Další zajímavou skupinou přírodních látek obsažených v ostružinách jsou bioflavonoidy. Stojí za fialovým zbarvením ostružin a jsou navíc i tepelně odolné, takže zůstávají, na rozdíl od vitamínu C, v různých marmeládách, sirupech nebo džemech. Ostružiny obecně jsou velkým zdrojem antioxidantů.

V lidovém léčitelství se konzumace ostružin doporučuje například při nemocech cévního systému obecně a při ateroskleróze nebo křečových žilách obzvlášť. Vzhledem k obsaženým látkám také posilují imunitní systém.

Jahody

Jahody jsou plody jahodníku obecného (Fragaria Vesca). Jahodník obecný patří do čeledi růžovitých (Rosaceae). Samotný plod jahody je vlastně souplodí nažek na šťavnatém zdužnatělém květním lůžku, rostoucí na jahodníku a souplodí nažek vytváří nepravý plod.

Z přírodních plodů jahody obsahují vitamíny A, C, E a K, kyselinu listovou, vitamín B5 (kyselinu panthotenovou), B6 (pyridoxin), mangan, molybden, draslík, hořčík, měď, nenasycené omega-3 mastné kyseliny (obsažené v jadérkách), karotenoidy (beta karoten), anthokyany, ellagitaniny, větší množství kyseliny salicylové a další organické kyseliny (například kyseliny jablečné, citrónové, chininové, šťavelové či ellagové) a další přírodní látky.

Zmíněné organické kyseliny jsou velmi důležité, stojí za typickou chutí a vůní lesních jahod. Kyselina salicylová je velmi zajímavá složka. Díky jejímu protizánětlivému působení se plody jahod používaly v přírodním léčitelství proti revmatickým bolestem.

Antokyany, karotenoidy a vitamíny C a E patří k antioxidantům, takže i konzumace jahod může zvýšit naši obranyschopnost před působením negativních volných radikálů z okolního prostředí.

Obsažený molybden je obsažen v našem těle ve stopovém množství, ale má značný význam. Je součástí některých enzymů, které se podílejí na rozkladu aminokyseliny cysteinu a na odbourávání některých složek nukleových kyselin. Aktivně se účastní v některých enzymatických systémech, které odpovídají za metabolismus železa.

V lidovém léčitelství se lesní jahody používaly jako slabě močopudný prostředek, při skleróze, vysokém krevním tlaku, ledvinových kamenech, revmatismu a dalších nemocech. Konzumaci většího množství jahod může u citlivých osob (často např. u dětí) vyvolat kopřivku, svědivku nebo jiné alergické příznaky. Ty se mohou projevit vyrážkou, nevolností, otokem obličeje nebo problémy s dýcháním.

Existují ale dvě skupiny osob, které by se měly (pokud vyloučíme zmíněné alergiky na jahody) konzumaci jahod vyhnout. První skupina jsou osoby s onemocněním ledvin a žlučníku. Jahody obsahují větší množství šťavelanů (solí kyseliny šťavelové), které, pokud se koncentrují ve větším množství v tělních tekutinách, mohou tvořit krystaly a tím způsobit zdravotní potíže. Vzhledem k tomu, že šťavelany snižují vstřebávání vápníku, neměly ani jahody konzumovat pacienti, kteří mají předepsaný vyšší příjem vápníku.

Druhou skupinou jsou lidé s onemocněním štítné žlázy. Jahody obsahují goitrogeny (přirozeně se vyskytující látky s tzv. strumigenním účinkem), které inhibují syntézu hormonů štítné žlázy a přenos jodu ve štítné žláze. Výsledkem tohoto působení je zvětšení štítné žlázy (struma) a posléze i porucha její funkce.

Jahody je dobré sbírat ráno (jak napadne ranní rosa) nebo večer, kdy jsou nejaromatičtější. Nasbírané jahody je nutné ukládat do proutěného košíku, aby se nezapařily.

Borůvky

Borůvky jsou plody borůvky černé (Vaccinium myrtillus). Patří do čeledi Ericaceae (vřesovcovité). Borůvka černá je drobný keř, který se stal oblíbeným cílem nájezdů sběračů borůvek. Bohužel to často způsobí poničení porostů a následkem se v dalším roce urodí daleko méně plodů. Patří do čeledi Vacciniaceae (brusnicovité). Plody, borůvky, jsou to modročerné ojíněná kulovité bobule o průměru až jednoho centimetru. Můžeme v nich najít antioxidanty, bioflavonoidy, karotenoidy, provitamín A, resveratrol, vitamín C, E, antokyany, vitamíny skupiny B, ovocné cukry, hořčík, draslík, mangan, železo, měď, zinek, chrom, organické kyseliny (jablečná a citrónová), třísloviny, tuky, pektin, pektóza (pektinová látka, způsobující rosolovatění), barviva a další látky.

I zde platí, že anthokyany, karotenoidy a vitamíny C a E patří k antioxidantům, takže i konzumace borůvek může také zvýšit naši obranyschopnost před působením negativních volných radikálů z okolního prostředí.

Vzhledem k obsahu tříslovin jsou borůvky tradičně používané v případě průjmů. Působí také antibakteriálně, posilují cévní stěnu a používají se jako doplněk léčby při zánětu ústní dutiny a hrtanu pro své antiseptické působení.

Borůvky také vzhledem k obsahu antioxidantů a vitamínu C podporují dobré fungování imunitního systému. Také posilují cévní systém a tím zlepšují krevní oběh a prokrvení končetin. U borůvky černé je také možné uvést, že také přispívají k podpoře léčby respiračních a jiných zánětlivých onemocnění sliznic tím, že chrání sliznice a stimulují jejich regeneraci.

Brusinky

Jsou to plody brusinky velkoplodé (Vaccinium macrocarpon), též označované jako klikva.

Patří do čeledi Ericaceae (vřesovcovité). Červené plody mají specifickou chuť, kterou si někdo oblíbí, jinému připadá spíš kyselá a nahořklá a raději si počká na brusinkový džem nebo kompot.

Obsahují z přírodních látek vápník, draslík, hořčík, fosfor, vitamíny A a C, polyfenoly, kyseliny chinovou, šťavelovou nebo hippurovou. Obsahují antioxidanty jako ostatní zmíněné lesní plody (polyfenoly, vitamíny A a E). Brusinky jsou obsaženy v řadě doplňků stravy a podávají se jako doplněk celkové léčby u močových infekcí. Je to dáno obsahem kyseliny hippurové, která ve spolupráci s dalšími látkami v brusinkách, prontokyanidiny (a tím že brusinky okyselují moč) snižuje schopnost bakterie Escherichia coli (je zodpovědná za naprostou většinu infekcí močových cest) uchytit se na stěnách močových cest Brusinky rovněž pomáhají oparů na genitáliích virového původu (způsobuje je herpes-virus 2, HSV-2). Antivirová látka v brusinkách (proanthocyanidin A-1) inhibuje zachycení a průnik herpes viru.

Brusinky jsou rovněž probiotikem, což znamená, že jsou potravou pro “přátelské” střevní bakterie a zabíjejí bakterie vyvolávající infekce a onemocnění z potravin. Tím rovněž obecně posilují imunitu a zlepšují stav trávicího traktu. Některé studie uvádějí, že brusinky pomáhají i u žaludečních vředů tím, že složka brusinkové šťávy zabraňuje bakterii Helicobacter pylori uchytit se na epiteliálních buňkách žaludeční stěny. ještě je dobré zmínit, že brusinková šťáva snižuje hladinu bakterie Streptococcus mutans ve slinách, která zapříčiňuje vznik zubního kazu.

Ke svému anglickému názvu cranberry přišly brusinky tak, že květy rostliny se pohybem větru podobají ptačí hlavě jeřába, proto byl jejich název Crane Berry (jeřábí bobulky), později zkrácený na cranberry.

Často se pod hromadným označením “brusinka” zahrnuje i jejich severoamerická varianta, klikva velkoplodá (Vaccinium macrocarpon), označovaná hlavně v doplňcích stravy jako “kanadské brusinky”. Ty ovšem na rozdíl od tuzemských brusinek jsou větší, mají světlou, tuhou dužinu s intenzivní chutí a jemně trpkým nádechem.

Na závěr je třeba zmínit, že i brusinky obsahují větší množství šťavelanů, takže u nich platí totéž, co u jahod-neměli by je užívat lidé s onemocněním ledvin a žlučníku a osoby, u kterých je doporučeno zvýšit příjem vápníku.

Zpět nahoru

NOVÉ ČLÁNKY KAŽDÝ TÝDEN ZDARMA NA VÁŠ E-MAIL?

Přihlaste se zdarma k odběru novinek z webu Celostnimedicina.cz a už Vám neunikne ani jedna zajímavost ze světa celostní a alternativní medicíny.