Len

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Někdo má vlasy jako len, někdo i oči. Tedy obvykle se to o očích dá říci jen tehdy, že se jedná o modře kvetoucí kultivar, protože v případě bíle kvetoucího by se mohlo jednat o rozvinutý šedý zákal posluchače, eventuálně i mluvčího (ale ani to například v telebedně nebývá tak vzácné, ovšem v jiné politické souvislosti a ne tak úplně na oku). U vlasů se jedná většinou o příměr s hrubými, nesnadno česatelnými a pevnými světlými a dlouhými vlasy, které mají určitou podobu s vlákny lnu sbíraného krátce po odkvětu z hustě setých porostů pěstovaných za účelem produkce těchto textilních vláken na chudších půdách vrchoviny a podhůří.

Nejznámějším propagátorem lnu je Večerníček s Krtečkem, kterak si druhý jmenovaný organizoval dodávku svých nových pracovních kalhot – a to přeci zná každé malé dítě. A dokonce i většina pokročilých dospělců ve svém dětství shlédla tuto klasickou Krtečkovu instruktáž, neboť je to nádherně roztomilý filmově historicky nadčasový počin.

Len se pro kvalitní vlákna zpracovává na pevné, odolné, hrubé a levnější textilie (plátno), nitě, koudel a další analogické produkty. Aby dobře rostl do metrové výšky, je ho potřeba hnojit na podzim chlévskou mrvou, která do jarní sadby ze sebe udělá pro len ideální hnojivo. Hnojíme-li však na jaře, tak to ořem (nářečně: zvořem) a proto vbrzku s hořem zaořem (nářečně: zavořem). Len je totiž zrovna na tohle citlivý. A také na plevely.

Len ale kromě vláken umí udělat, když se nechá dozrát až do opadání listů, i semeno pozoruhodných vlastností, které neunikly našim hladovým a šikovným předkům už z mladší doby kamenné. Objevili, že obsahuje více než třetinu docela dobrého oleje, který však rychle žlukne a vysychá. Vyhazovat se ale včas nezkrmený nemusí, protože je z něj výborný konzervační lak na dřevo známý jako fermež. Přidáním barviv tak vznikla celá paleta všeobecně známých fermežových barev. Také se používá v kosmetice a úklidové chemii, mýdlech atd.

Takže len je pro textilní a barvířský průmysl velmi důležitou surovinou. A to lze navíc ze zbytků po vylisování připravovat obdobu mouky, použitelnou pro vysoký obsah bílkovin a škrobů pro krmení zvířat, která zase musejí udělat přeci pro pěstování to hnojivo… Jen je potřeba učinit technologické opatření pro odstranění jedovatého kyanovodíku, který se v malé míře pomalu uvolňuje z drcených semen hydrolýzou kyanogenních glykosidů, jejichž poměr je ve složení kolem 1,5 % a produkce kyanovodíku údajně asi do 1,5 g na kilogram semene lnu. Proto se podává drceného semene lnu zdravému člověku až 2 polévkové lžíce za den.

Len je důležitou pomůckou alternativní medicíny a významnou potravinou. Proto je potřeba vědět, že ze semene nedrceného lnu se kyanovodík téměř nevylučuje. Zato se z něj za studena vylučuje značné množství slizu, které je uloženo hlavně pod slupkou semene. A sliz je veliký kamarád našich trávicích sliznic.

Naše sliznice si slizu podobný hlen pro ochranu před vlastními trávicími šťávami tvoří samy. Když jim to ale při zánětech, katarech, podrážděních a poruchách nejde, tak použití slizu lnu zabrání natrávení vlastní tkáně. Zvláště ráno, kdy žíznivý a hladový organizmus v zájmu co nejrychlejšího získání živin dává do snědené potravy nejagresivnější trávicí šťávy.

V místech nedostatečného chránění sliznic žaludku a dvanáctníku hlenem dodá před jídlem na lačno vypitý studenovodný až vlažnovodný výluh do těchto lokalit náhradní sliz. Žíznivé tělo si ho zde odebráním vody snadno zahustí a zvýší tak odolnost slizu před chemickým nárazem trávicích šťáv. Je to tak chytře zařízeno, že právě tam, kde je přirozeného ochranného vlastního hlenu nejméně, tak tam se nejsnadněji vstřebává voda z požitého slizu lnu a tak se trávicí orgány výborně automaticky chrání před svými vlastními nebezpečnými trávicími šťávami, které jinak snadno v nechráněném místě vyžerou třeba vřed nebo ve větším úseku hlenoledabyle chráněném až plošný zánět. Na stejném principu se ještě lépe lidově používá čerstvě vyždímaná škrobová šťáva z měli dužiny syrové brambory.

Pro aplikaci ochrany sliznic je výhodnější namočit semeno lnu na hodinu až celý den do měkké vlažné vody, scedit a před většími jídly asi půl hodiny vždy decku až dvě vypít. Lze to ale vzít i se semenem dohromady.

Nedrcené semeno lze při potížích se střevní prostupností a zácpou i sníst. Výhodnější je semeno nemáčené nebo jen krátce, aby pouštělo slizy až dál ve střevě. Poznamenávám, že máčené semeno lnu nejde kousat, protože vám mezi zuby vždy díky slizům klouže a uhne, takže ho prostě musíte jen tak polykat a kousání jen jako ze zvyku markýrovat.

Nemáčené nebo jen čtvrt až půl hodiny máčené nedrcené semeno lnu je výhodné při zácpách pro svoji hladce slizovitou a zcela mimořádnou šetrnost a laskavost vůči střevu. Nabobtnalým slizem nám také snižuje pocit hladu a lze tento postup s výhodou využít i při hladových dietách, když není co jíst nebo za účelem hubnutí. Drcené nebo mleté semeno je ale naopak kalorická bomba plná koncentrované energie z oleje, bílkovin a škrobů. Ale jak jsme si již výše řekli, dvě lžíce za den vás nezabijí…, ani deset… Určitě vás potěší, že ještě nebyl zaznamenán a popsán případ otravy lnem (… můžete být první…).

Při trávicích potížích spojených se záněty nebo zácpou se někdy doporučuje i zápar semene, při kterém se ale část slizů vyšší teplotou vysráží. Při stejných potížích se používá také drcené semeno, které ale takto velice rychle žlukne. Proto se ho musí nadrtit jen nezbytné množství nebo je vhodnější ho po nadrcení konzervovat zalitím kvalitním olejem jiným, například brutnákovým (imunita) nebo pupalkovým (estrogenní vliv). Tradičněji se do mletého semena lnu přidávala marmeláda, kompot nebo mléko a hned se to snědlo.

Při použití drceného semena nebo oleje z něj existuje nebezpečí u lidí s citlivým žlučníkem, že si vyzkouší bolest křeče neúspěšně se stahující svaloviny tohoto orgánu, která mívá tři hlavní příčiny. Jednak nestažlivý žlučník plný kameniva nebo bahna, dále vysoký odpor žlučovodu vedoucího do dvanáctníku pro stažený vývod do dvanáctníku křečí nebo zánětem a konečně zanesený neprůchodný žlučovod. Potom je záchranným pásem nešťastného žlučopudného nešťastníka zeměžlučová směs s hořkými bylinami.

Také by to šlo všechno uřezat nebo vyřezat. Za byliny a kvalitnější potraviny si musíte připlatit, ale uřezání vyjde klienta levněji a tedy zdánlivě výhodněji… Ono uřezat lze v indikovaných případech na těle kde co a je toho úctyhodný seznam; vyberte si dle vlastního uvážení… Pamatujte, že nikdy není člověk úplně zdravý, jen nedostatečně vyšetřený!

Nálev ze semene lnu do 45° C se používal také při cukrovce, dně, hostci, chrapotu, dráždivém kašli, klimakterických a premenstruačních potížích, krvácení z plic, zácpě aj. Zevně zase na změkčování pokožky, ekzémy, na obklady při různých kožních afektech. Příkladně k urychlení dozrávání furunklů, vředů, píštělů, akné. Kloktalo se při všemožných problémech v dutině ústní a v krku. Přikládaly se obklady na prostatu, staré jizvy a zkusmo na cokoli rozbitého. Často se užívalo semeno vařené v mléce. Podobně se využívaly také mouce podobné zbytky po lisování semene.

Zevně se aplikoval čerstvý lněný olej, který je zajímavý hlavně obsahem lignanů a esenciálních nenasycených mastných kyselin.

Například na popáleniny se olej aplikoval v emulzi s vápenným mlékem, samotný na lupénku, ekzémy, suché vyrážky, akné, svědící kůži, kuří oka, bradavice, pásový opar, pro zvláčnění podkožních vaziv při podvrtnutích a na zduřelé uzliny. Vnitřně se lněný olej uplatnil při premenstruačním syndromu, vysokém tlaku, angíně pektoris, sklerotických změnách, lehké demenci, zácpě, cholesterolu, artritidě a dalších kloubních potížích. Nakonec nutno vždy setřít, aby nedráždil při vysýchání.

Zajímavým uplatněním lnu je jeho překvapivě příznivý efekt při rakovinách. A to zvláště střev, trávicích orgánů, jater a výrazně méně i u ostatních typů rakovin. Zdá se, že jedovatý kyanovodík pravidelně postupně uvolňovaný v pro organizmus neškodné dávce, zasahuje nádorové buňky díky jejich zvýšené látkové výměně razantněji než ostatní tkáně a pro rakovinovou tkáň je tak toxický mnohem více než pro zdravou. Rozpadající se nádorové buňky jsou odstraňovány bílými krvinkami, které se je naučí rozpoznat a potom mnohem snadněji identifikují metastázy a eliminují i je.

Tento model účinku podporují i lidově léčitelské zásahy pomocí semen meruňky nebo hořkých mandlí (vitamín B17), u nichž je ale větší a tím nebezpečnější problém s fluktuacemi koncentrací kyanovodíku než u lnu, který ho uvolňuje stejnoměrněji a dlouhodoběji, pro organizmus šetrněji.

V tomto případě je doporučena jako základní dávka 1-3 polévkové lžíce semene lnu drceného na tříštivém kávomlýnku například na mixéru, které se ihned smíchají s jednou lžící (asi 10 ml) měsíčkového oleje, ostropestřecového oleje  nebo alespoň lněného a 1-4 lžícemi tvarohu nebo bílého jogurtu, což zlepší výdej trávicích šťáv a tím proces hydrolýzy glykosidů. Jídlo je to takové tříchlapové – dva vás drží a jeden krmí. Užívá se 1-3xD podle indikace choroby, celkové hmotnosti, sešlosti, věku a odhadu odborného lékaře, za kolik dnů asi umřete. Samozřejmě bych osobně doporučil množství dalších doplňujících doplňků, životosprávních pravidel a nelevných bylinných přípravků, zvláště ostropestřecové kaše, protože ostropestřec údajně omezuje růst cév do nádorů). Faktem je, že za to lze obdržet sice logickou, leč toliko naději. V případě, že jste opuštěni zdravotním systémem do několikatýdenního domácího dožití po neúspěšném vyzkoušení všeho oficiálního – proč ne?

Když toto děláte jako dvouměsíční kůru v prevenci rakoviny jednou za 2-3 roky, postačí 1-2xD.

Len se na první pohled nezdá, ale je to borec. Nu, každý dříve neúspěšně stoličně (nejedná se o vodku…) vyměšující stařec nebo vítěz nad rakem mi dá za pravdu.