Lékořice uralská (Glycyrrhiza uralensis)

liquorice 3287697 960 720 e1564728987219

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Lékořice uralská, latinsky glycyrrhiza uralensis, je méně známou příbuznou oblíbené lékořice lysé (glycyrrhiza glabra). Stejně jako u lékořice lysé je sbíraná droga z lékořice uralské kořen. Tento kořen obsahuje řadu flavonoidů, fytoestrogenů, pryskyřice, škrobů, saponinů a cukrů.

Za typicky sladkou chuť kořene u lékořic může saponin glycyrrhizin, který je téměř padesátkrát sladší než klasický cukr. Glycyrrhizin tvoří až 15 % všech látek v kořenu lékořice.

Lékořice uralská patří k oblíbeným rostlinám v tradiční čínské medicíně. Roste na suchých travnatých pláních a slunných úbočích z velké části v severní Číně, ale také na Kavkaze a Uralu na asijských stepích.

Stejně jako u ženšenu je jí přisuzován pozitivní vliv na lidský organismus a dlouhověkost. V Číně se nazývá buď  Guobao (posvátný národní poklad) nebo Gan cao (sladká bylina).

Jako rostlinná droga se z ní kromě kořene využívají i listy. V čínské fytoterapii tato léčivá bylina nachází uplatnění při nachlazení, žaludečních potížích, kožních vyrážkách, nemocech dýchacích cest, snižování hladiny cholesterolu či hormonální nerovnováze u žen.

Tím ale využití v tradičním čínském léčitelství nekončí – jsou doklady o tom, že se využívala či využívá při onemocnění nadledvinek či žláz s vnitřní sekrecí, dále má ochranný vliv na játra, upravuje hladinu cholesterolu, působí antiskleroticky, detoxikačně, mírně močopudně a protizánětlivě.

Zajímavé je i to, že lístky této rostliny Číňané žvýkají jako žvýkačku. Mají sladkou chuť a nelepí se na zuby. Připravuje se z ní čaj, ale bývá také součástí přírodních přípravků.

Ve směsích bylin se používá pro svou chuť a prodlužování jejích účinků. Pokud chcete lékořici použít samostatně, dá se tak ve formě dražé či sušených lístků.