Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Jste-li zahradníky, možná i vy s železnou pravidelností vysazujete topolovku, ať už ve své bílé, růžové, fialkové, červené či tmavě fialové barvě. Právě poslední zmíněný odstín prokazuje nejléčivější účinek. Růžové květy vykazují poněkud menší množství účinných látek, není však na škodu sbírat i je. Topolovka je dvouletou vytrvalou bylinou, jež dorůstá až dvoumetrové výšky. V prvém roce vytváří přízemní růžici, aby se druhým rokem rozbujela přímou, větvenou, lehce ochlupenou lodyhou. Podobné vlastnosti vykazuje též proskurník lékařský, který prvním rokem utváří pověstnou přízemní růžici, aby v druhém roce nakvetl desítkou bělostných květů. Z něj pak sbíráme především kořen, list, ale i květ.
Vraťme se však zpátky k topolovce. V přírodě na ni narazíte stěží, neboť je vysévána spíše v zahrádkách, nikdy však neříkej nikdy, neboť i já jsem na ni měla párkrát štěstí, stále však rostla v blízkosti lidských sídel. Svou stavbou topolovka připomíná diviznu, listy jsou však řapíkaté, okrouhle srdčité, jemně vroubkované. Květy dorůstají různé velikosti, v průměru jsou 5 cm a větší a na rostlině se objevují od konce června do konce září. Plodem je jednosemenná tvrdka.
Proč je topolovka tak léčivá?
Hlavní účinnou látkou bude sliz, ale i třísloviny, antokyanové glykosidy, zvláště pak směs delfinidinového glykosidu a malvidinového glykosidu alteinu ve varietě nigra, malé množství silic a látky hormonálního charakteru. Ponejvíce je však ceněna pro svůj obsah slizů. Bylinka je tedy vhodná všude tam, kde je zapotřebí tlumit dráždění sliznice, ať už v ústech, žaludku, střevě či dýchacích cestách. Účinek je velmi jemný a nenásilný, bylinku lze tedy bez obav použít v dětské praxi či geriatrii. Léčivka vykazuje též slabou estrogenní aktivitu, dovede vyvolat pozastavenou menstruaci, případně slabou menstruaci zesílit. Osobně topolovku doporučuji při zánětech žaludku či střeva, neboť prostřednictvím slizu vytváří na povrchu jemný film, který dává prostor sliznici se opět zahojit.
Velmi vhodnou lékovou formou bude mírně přihřátý macerát, právě z důvodu slizu, o který bychom dlouhodobým zahříváním přišli. Vhodnou dávkou je pak 125 ml macerátu, který si dopřejeme 4 x denně. Při ošetření ústní dutiny, kdy máme v plánu přichystat kloktadlo, volíme silnější koncentraci macerátu, případně i nálevu, který však zaléváme vodou do 90 °C.
Jak píše Jiří Janča a Josef A. Zentrich ve svém díle Herbář léčivých rostlin: Zrychlení terapeutického účinku dosáhneme kombinací byliny s bylinami tříslovinnými, například s listem ořešáku královského, listem šalvěje lékařské a s kořenem nátržníku. Bylinka nevykazuje nežádoucích účinků a může být aplikována též v těhotenství a v průběhu kojení.
Čaj z topolovky bylináře Franěce:
50 g květu topolovky, 30 g květu měsíčku lékařského, 20 g kořene krvavce totenu
Bylinky smísíme, odebereme jednu polévkovou lžíci, kterou zalijeme vodou o teplotě 90 °C, vyluhujeme 20 minut. Používáme jako kloktadlo, na omývání nehojících se ran, na utlumení kašle, při bolestivém močení, bolesti v žaludku, formou léčivého klyzmatu při bolestivých zánětech. Podstatného zvýšení účinku dosáhneme přidáním ½ čajové lžičky šalvějové tinktury na šálek čaje pro vnitřní použití a přidáním jedné čajové lžičky tinktury na 125 ml čaje pro zevní použití. Při urologických potížích je vhodné měsíček lékařský nahradit vřesem.
Za obzvláště účinnou pokládáme kombinaci tmavého květu topolovky a tmavočerveného květu růže. Vedle indikací, ve kterých se uplatňují slizy, lze tuto směs využít i jako afrodisiakum, kdy, dle Janči a Zentricha, kombinujeme takto: květ růže, květ topolovky, mateřídoušky, třezalky, květ měsíčku, chmelu, květ vřesu. Bylinky skládáme stejným dílem. Následně podáváme formou bylinného balzámu nebo nálevu, který spaříme nevroucí vodou, podle potřeby i několikrát denně. K tomu se doporučuje denně na špičku nože mletý prášek ze semene pískavice řeckého sena.
Při zánětech střev se osvědčuje nálev, které skládáme následujícím způsobem: 20 g topolovky vložíme do 500 ml studené vody, necháme projít varem a pak přikryté 10 minut louhujeme. Nálev pijeme celý den po šálcích. Při plicních neduzích, jako je tuberkulóza nebo těžký zánět plic, podáváme květ topolovky vařený v mléce.
Osobně květ topolovky maceruji přes noc, v oblíbeném čaji, který dosahuje pokojové teploty. Ráno pak čaj přecedím a piji v průběhu dne. Topolovku, stejně i jiné slizové bylinky, jako je právě proskurník či sléz přehlížený, zpracovávám na tinkturu, kdy byliny zaliji 40% pálenkou, nechám 6 týdnů odpočinout, při pokojové teplotě, mimo přímé sluneční světlo. Hotovou tinkturu pak aplikuji při zánětech střev, hrdla, společně s nálevem z topolovky a šalvěje jí též léčím záněty v dutině ústní.
Topolovkou lze také velmi hezky dekorovat v kuchyni, kdy ji můžeme zkombinovat s překrásným slézem maurským a měsíčkem lékařským, čímž vytvoříme impozantní kombinaci, kterou lze dekorovat dorty či dezerty. Květy lze také přidávat do sirupů, limonád, lze jimi barvit, například pudinky či krémy, případně též sirupy, které se vyznačují mdlou, neatraktivní barvou.
S topolovkou si jistojistě vyhrajete a pokud ne, potěší alespoň vaše oko, protože je to jedna z těch nejhezčích zahradních bylinek, kterými můžeme zkrášlit okolí.
V článku jsou použity informace z knihy: Janča, Jiří, Zentrich, Josef Antonín. Herbář léčivých rostlin V. Eminent, 1997. str. 216. ISBN: 80-85876-32-9.