Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Najdete jej v téměř každé buňce našeho těla a je naprosto nezbytný pro správné fungování životně důležitých funkcí. Často bývá označován jako „potrava pro mozek“. Proč?
Co je lecitin a jak působí
Lecitin označuje skupinu tuků, přesněji fosfolipidů, které jsou složené z mastné kyseliny, glycerolu, kyseliny fosforečné a cholinu. Vzhledem k vysokému podílu esenciálních mastných kyselin, dokáže v krevním oběhu rozpouštět škodlivý LDL cholesterol. Ten pak snadno projde i těmi nejtenčími cévami a nemá tendenci se v nich usazovat.
Proč je lecitin pro funkčnost jednotlivých systémů organizmu člověka potřebný
Základem činnosti každé buňky lidského těla je správné složení membrán (obalů) jak buňky, tak i membrán jednotlivých základních struktur, které buňku tvoří. Nezbytnou součástí každé membrány jsou fosfolipidy, a to zejména jejich hlavní představitel –lecitin. Při jeho nedostatku nemůže lidský organismus správně fungovat.
Lecitin pomáhá zlepšovat paměť a koncentraci. jde o to, že pomáhá posilovat mentální procesy – paměť, koncentraci a všeobecně soustředění. Obsahuje cholin, který se v našem těle přemění na acetylcholin, který přenáší v mozku impulsy mezi nervovými buňkami. Jeho nedostatek odborníci spojují s poruchami paměti, a tudíž se zvýšeným rizikem vzniku Alzheimerovy choroby. Přestup cholinu do mozku je dán i tím, že je významným tzv. lipotropním faktorem (patří mezi několik málo látek, které jsou schopny proniknout bariérou mezi krevním řečištěm a mozkovou tkání a tím usnadňují přístup látek přímo k mozkovým buňkám).
Projevy nedostatku lecitinu
Nedostatek lecitinu může mít pro člověka tyto nepříjemné důsledky. Především je narušena správná funkce nervové soustavy. Zkušenost ukazuje, že dostatek lecitinu působí do značné míry na snížení projevů nervozity, zlepšení psychické výkonnosti a odolnosti, zlepšení paměti a schopnosti koncentrace, zlepšení spánku a řady dalších projevů. V každém případě je možno říci, že podávání lecitinu, zvláště když je obohacen o další komponenty, ovlivňuje příznivě celou řadu činností našeho mozku a nervové soustavy vůbec. Příznivý léčebný vliv lecitinů na jaterní onemocnění ponechejme lékařům, nicméně je třeba vědět, že řada onemocnění virového charakteru postihuje do určité míry přechodně také játra. Proto zajištění dostatku lecitinu má i v tomto směru výrazný preventivní a podpůrný efekt. Je důležité si připomenout taktéž pozitivní vliv lecitinu na snížení hladiny cholesterolu a tím na zpomalení procesu rozvoje aterosklerózy. Rozdíl může být v tom, zda nás určitý stupeň aterosklerózy postihne ve 40, 50, či až v 80 letech.
Lecitin potravinách
V potravinářském průmyslu se využívá jako antioxidant a emulgátor pod značkou E322. Plní zde mnoho pozitivních funkcí – např. zabraňuje oddělení vody od oleje. Lecitin je především důležitá pomocná látka při pečení. Ulehčuje hnětení těsta a umožňuje používat bezlepkové těsto. Neméně důležitá je schopnost lecitinu oddalovat tvrdnutí pečiva.
Najdeme jej v mnohých potravinách rostlinného i živočišného původu – játrech, vaječných žloutcích, sójových bobech a sójovém oleji, různých ořeších a semenech slunečnice.
Do jaké míry je v naší potravě zajištěn dostatek lecitinu, či zda je potřebné jeho doplňování
Pro porovnání je vhodný pohled do nedávné minulosti. Víme, že příjem lecitinů tvořil v 19. století cca 3 – 4g denně. Koncem dvacátého století to v hospodářky vyspělých zemích bylo přibližně 1,5g/den, tedy méně než polovina množství ve století devatenáctém. Přitom ale životní tempo, psychická zátěž, konzumace řady léků, alkoholu, tj. zátěžové faktory byly ve dvacátém století a jsou i v nynějším století podstatně vyšší. Proto spotřeba lecitinů by měla být také podstatně zvýšená ve srovnání s devatenáctým stoletím. Při posouzení zkonzumované dávky lecithinů v závislosti na věku však bylo zjištěno, že např. ve věku 41 – 50 let činila dávka lecitinů jen 1,7g/den a ve věku 51 – 65 let dokonce jen 0,9g/den místo doporučované dávky nejméně 3,0 – 4,0g/den.
Toto zjištění je zajisté přinejmenším varující. Víme, že hlavní příčinou je zejména průmyslové zpracování potravin, kde při rafinaci olejů jsou právě lecitiny prakticky odstraněny, při vymílání mouky klesá jejich obsah z 1 % na 0,5 % hmotnosti obilky a podobně bychom mohli uvádět řadu dalších příkladů. Jen pro ilustraci je možno uvést, že minimální doporučené dávky, tj. 3g lecitinu je možno dosáhnout denní konzumací 300g pečiva z celozrnné mouky.
Kdy je potřeba lecitinu vyšší
Vyšší potřeba lecitinu nastává při
- nadměrné tělesné a psychické námaze a únavě,
- při rekonvalescenci,
- zvýšené hladině cholesterolu,
- vyšší konzumaci alkoholu,
- různých chronických onemocněních a poruchách vstřebávání a
- při nedostatku vitaminu B12 a kyseliny listové.
Je třeba, aby tyto údaje zvážil každý sám a mohl tak odhadnout, zda má zajištěný pravidelný denní příjem tolik potřebného lecithinu a dalších složek. Pokud tomu tak není, měl by se postarat buď o změnu svého jídelníčku, nebo když zmiňované kvantum potravin není schopen zkonzumovat, tak užívat potravní doplňky.
Tip celostní medicíny
Jak zlepšit paměť a udržet si bystrou mysl? Nejen pro práci a učení, ale také pro vytváření vzpomínek a vnímání života naplno. Podpořte své mozkové funkce a skoncujte s prokrastinací a nedostatkem soustředění.
Více ZDE