Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Lecitin získal svoje jméno z řeckého slova pro žloutek – „lekithos“. Je obsažen například ve vejcích nebo ořeších. Lecitin je jednak klasický název pro fosfatidylcholin, ale také se jedná o společné označení pro skupinu tuků, přesněji fosfolipidy, které jsou složené z mastné kyseliny, glycerolu, kyseliny fosforečné a cholinu. Ty jsou složkou vnější buněčné membrány živočichů a rostlin. Lecitin je průvodní látkou tuků a mastných kyselin a nejvíce se nachází ve vaječných žloutcích a buňkách semen rostlin. Lecitin, vzhledem k vysokému podílu esenciálních mastných kyselin, dokáže v krevním oběhu rozpouštět škodlivý LDL cholesterol. Ten pak snadno projde i těmi nejtenčími cévami a nemá tendenci se v nich usazovat.
Tím přispívá lecitin ke snížení jeho hladiny a “čištění” cévní stěny. Lecitin dokonce dokáže rozpouštět i již vzniklé tukové a cholesterolové usazeniny.
Proto je důležitou látkou lecitin i pro játra. Pomáhá zabraňovat tukové degeneraci, cirhóze a nádorům jater. Lecitin je rovněž užitečný pro své emulgační schopnosti. Díky nim má lecitin pozitivní vliv na zmenšování tukových částic v krevním oběhu. Pokud se tukové částice nemohou shlukovat do větších celků, snižuje se riziko vzniku aterosklerózy a vzniku krevních sraženin. Tím samozřejmě snižuje i hladinu nezdravého cholesterolu.
V lecitinu obsažené fosfolipidy se řadí k esenciálním fosfolipidům. Lecitin s obsahem fosfolipidů můžeme v našem organismu najít ve svalech, srdci, mozku, plicích, játrech, ale také v krevním řečišti.
Fosfolipidy mohou urychlit regeneraci poškozených buněčných membrán. Jedná se o směs nenasycených mastných kyselin – zejména kyseliny linolové a linolenové. Hrají důležitou roli (mimo jiné) při tvorbě a ovlivnění složení buněčných membrán. Mechanismus účinku spočívá v tom, zjednodušeně řečeno, že esenciální fosfolipidy pronikají do vnitřku jaterních buněk a přispívají k jejich regeneraci a podpoře buněčného metabolismu.
Esenciální fosfolipidy jsou z biologického hlediska poměrně významnou skupinou lipidů. Lipidy jsou látky tělu vlastní a jsou součástí buněčných membrán s cholesterolem, glykolipidy a bílkovinami. Fosfolipidy jsou složené z mastné kyseliny, cholinu, glycerolu a kyseliny fosforečné. Vyskytují se u všech živých tvorů – lidí, zvířat, rostlin, řas, dokonce v některých mikroorganismech.
Rovněž pomáhá pomáhá zlepšovat paměť a koncentraci. jde o to, že pomáhá posilovat mentální procesy – paměť, koncentraci a všeobecně soustředění. Lecitin obsahuje cholin, který se v našem těle přemění na acetylcholin, který přenáší v mozku impulsy mezi nervovými buňkami. Jeho nedostatek odborníci spojují s poruchami paměti, a tudíž se zvýšeným rizikem vzniku Alzheimerovy choroby. Přestup cholinu do mozku je dán i tím, že je významným tzv. lipotropním faktorem (patří mezi několik málo látek, které jsou schopny proniknout bariérou mezi krevním řečištěm a mozkovou tkání a tím usnadňují přístup látek přímo k mozkovým buňkám).