Léčba zemí – Průvodce výchovou zdravých dětí v nezdravém světě

V dnešní době je velmi náročné být rodičem. Každá nová studie upozorňuje na vzestup diagnóz, jako jsou ADHD, autismus, poruchy učení, úzkost, deprese, epilepsie, bipolární porucha, Tourettův syndrom apod.

Začínáme: Čistý stůl

“Skutečná cesta poznání nespočívá v hledání nových krajin, nýbrž v pohledu novýma očima.” Marcel Proust

Zapomeňte teď prosím na všechno, co jste se doposud dozvěděli o zdraví svého dítěte, ať už je to dobré, nebo špatné. Chtěla bych, abyste naslouchali své intuici. Abyste poslouchali, co vám o vašem dítěti říká vnitřní hlas. Žádný odborník, ani ta největší kapacita, nezná vaše dítě lépe než vy. To vy jste ten nejerudovanější odborník na své dítě. Vždycky, když u mě rodiče hovoří o svém dítěti a začnou slovy: “Možná to nic neznamená, ale…” nebo “Já nevím, ale…”, okamžitě reaguji: “Ale víte!”

A stejně tak to vždy víte i vy. A je nejdůležitější svým instinktům důvěřovat.

Chtěla bych, abyste se začali dívat na svoje dítě novýma očima. Zkuste nevnímat ty nálepky, které dosud dostalo: “zácpa”, “ADHD”, “astma”, “hypotyreóza”, “epilepsie” nebo “ekzém”. My se nyní neptáme jen na to, co je potřeba léčit, nýbrž proč není vašemu dítěti dobře. Lékaři dávají dlouhodobým obtížím názvy diagnóz a pak je léčí, aniž pátrají po jejich příčinách.

Pro ilustraci: představte si, že nějaký váš známý zemře a vy budete chtít vědět proč. Když se podíváte na úmrtní list, jako prvotní příčinu smrti tam pravděpodobně najdete “selhání srdce”. To je, jako kdybyste řekli, že zemřel na “syndrom smrti”. Je to sice přesný popis toho, co dotyčného postihlo, nijak to ovšem nevysvětluje proč. Podobně je tomu u mnoha onemocnění, kdy diagnóza popisuje, co se děje, ale neříká proč. A existuje-li lék, jenž projevy obtíží uspokojivě potlačí, mnozí lékaři už nevidí potřebu pátrat hlouběji.

Zpět nahoru