Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Úzkost nebo úzkostné stavy jsou do jisté míry přirozeným stavem. Úzkost nám pomáhá lépe se soustředit nebo čelit nebezpečné situaci, která nám hrozí. Skutečným problémem se stávají, pokud se objevují stále častěji a úzkost nepramení z konkrétní situace, ale z neurčité hrozby či dokonce obavy nemají vůbec reálný základ, jen všeobecný charakter.
Úzkost nebo úzkostné stavy
Úzkost nebo úzkostné stavy jsou do jisté míry přirozeným stavem. Úzkost nám pomáhá lépe se soustředit nebo čelit nebezpečné situaci, která nám hrozí. Skutečným problémem se stávají, pokud se objevují stále častěji a úzkost nepramení z konkrétní situace, ale z neurčité hrozby či dokonce obavy nemají vůbec reálný základ, jen všeobecný charakter. Pokud se nepříjemné stavy opakují, může pacient dokonce začít prožívat obavu z obavy či též strach ze strachu neboli anticipační úzkost. Dotyčný člověk se předem bojí situací, které nemusí nastat a v naprosté většině nenastanou. Někdy bohužel ani neví, čeho se přesně obává.
Existují situace, které mohou být i podvědomé, která “odstartují” tento proces. Může se jednat o nepříjemné místo, situace, obavy, vzpomínky, představy ale i třeba tělesné příznaky.
Jak se úzkostné stavy projevují?
Tyto stavy jsou doprovázeny fyzickými příznaky, mezi které patří zrychlený tep (bušení srdce), pocení, třes, vnitřní chvění, obtížné dýchání, pocit zalykání se, bolesti nebo nepříjemné pocity na hrudi, břišní nevolnost, pocit slabosti v končetinách, návaly horka nebo chladu, pocity znecitlivění nebo mravenčení … K charakteristickým psychickým příznakům patří pocit závratě, neklidu, strach z mdloby, ze ztráty kontroly, strach ze „zešílení“, strach ze smrti. Pokud tyto stavy začnou „přerůstat přes hlavu“, je třeba vyhledat odbornou lékařskou pomoc.
Jak si můžeme pomoci při opakované úzkosti?
V některých mírnějších případech je možné užívat pro zlepšení těchto potíží také některé přírodní látky. Je ovšem třeba vzít do úvahy, že v případě zhoršeného stavu je nutné konzultovat s psychiatrem (nebo alespoň klinickým psychologem, ale ten nepředepisuje léky). Rovněž doplňky stravy, které zmírňují úzkost nebo napětí nemohou nahradit léky předepsané lékařem. K dispozici je velké množství relaxačních a podpůrných psychologických metod: jóga, autogenní trénink, různé psychoterapeutické metody, relaxace spojená s nácvikem hlubokého dýchání a tak podobně.
O jaké přírodní látky se tedy jedná?
- Rostlinná antidepresiva
V první skupině jsou přírodní látky označované jako tzv. označit jako tzv. rostlinná antidepresiva (Jedná se o přibližné označení, nelze je samozřejmě automaticky zaměňovat za klasická antidepresiva předepsaná lékařem). Patří sem třezalka tečkovaná a aminokyselina l-tryptofan. Novinkou je látka SAMe (S-Adenosyl methionin).
- Třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum)
Třezalka je doporučována při lehčích a mírnějších formách deprese (těžší stavy patří do kompetence psychiatra či alespoň klinického psychologa!). Dále se dá užívat při nespavosti, problémech s usínáním, stavech úzkosti, při nadměrném stresu, žaludečních neurózách. Třezalku je třeba užívat pravidelně minimálně dva až tři týdny, než se dostaví požadovaný efekt. Důležité je ovšem vědět, že třezalka se nesmí kombinovat s léky ze skupiny antidepresiv (dochází k nežádoucímu zvýraznění jejich účinku, k tzv. serotoninergnímu efektu), s hormonální antikoncepcí a dalšími léky. Nesmí se rovněž během jejího užívání opalovat, jelikož se pak může na kůži objevit vyrážka (tzv. fototoxický efekt). Nesmí ji užívat také pacienti po transplantaci, s autoimunitními chorobami a HIV pozitivní.
- Aminokyselina L-tryptofan(tryptofan)
Druhá látka je aminokyselina l-tryptofan. Tryptofan se v krevním oběhu mění na serotonin. V mozku za přítomnosti pyridoxinu (vitaminu B6). Tryptofan se rovněž nesmí kombinovat s antidepresivy. Ovšem na rozdíl od třezalky u něj nejsou uvedeny interakce s dalšími skupinami léčiv, vyjma psychofarmak. Pacient se může při jeho užívání i opalovat. L-tryptofan zlepšuje náladu, zmírňuje pocity napětí a zklidňuje. Rovněž se u něho účinek dostavuje postupně. Při předávkování může způsobovat poškození jater či rakovinu žlučníku či tlustého střeva. L-tryptofan nesmějí užívat lidé trpící rakovinou, kteří mají nedostatečnou funkci jater nebo ledvin (Důvodem je vznik eosinofilně-myalgického syndromu, EMS, který může být velmi nebezpečný.).
- Novinka SAMe (S-Adenosyl methionin)
V některých novějších přípravcích, se také můžeme setkat s látkou označovanou jako SAMe (S-Adenosyl methionin). S-adenosylmethionin (SAMe) je přirozeně se vyskytující sloučenina, kterou můžeme nalézt v téměř každé tkáni a tekutinách v těle. Některé výzkumy naznačují, že SAMe může pomoci při mírné až středně silné depresi, a nejsou zatím u něho uváděny nežádoucí účinky jako u antidepresiv (bolesti hlavy, nespavost, a sexuální dysfunkce). Vědci si nejsou jisti, jak přesně funguje SAMe, ale spekulují, že může zvýšit množství serotoninu v mozku (stejně jako většina antidepresiv).
- Rostlinná sedativa
Další skupinou jsou rostlinná sedativa. Zahrnuje následující: kozlík lékařský, mučenka pletní, meduňku lékařskou, chmel otáčivý. Často se tato látka vyskytuje, ať už samostatně či v kombinacích (např. meduňka – chmel – kozlík), v řadě přírodních přípravků (https://www.prozdravi.cz/medunka-50-mg-chmel-kozlik-30-tbl-7-tbl-zdarma.html). Zklidňuje a zmírňuje projevy napětí. Je ovšem třeba počítat s tím, že je třeba užívat přípravek delší dobu a pravidelně, než se dostaví kýžený efekt. Klasické chemické léky na předpis na zmírnění napětí a úzkosti sice zaberou rychle, ale mají nežádoucí účinky a mohou vyvolat lékovou závislost u nedisciplinovaného pacienta, protože jednoduché řešení vždy láká.
- Rdesno velkokvěté (Polygonum multiflorum)
Z dalších přírodních látek je možno připomenou rdesno velkokvěté. Odborníci izolovali z jeho kořene více než sto přírodních látek (označovaných jako fytochemikálie), z kterých můžeme uvést stilbeny, flavonoidy, chinony nebo antrachinony.
Již v tradiční čínské medicíně bylo rdesno velkokvěté používané při léčbě nespavosti a prospěšné při zmírňování úzkostných stavů. Ačkoliv v evropské, ale ani americké literatuře nejsou zatím na toto téma k dispozici články, odborníci připustili možnost, že kořen této rostliny může příznivě působit na zmírňování napětí nebo při nespavosti. Přesto jsou nutná ještě další klinická hodnocení rdesna velkokvětého, aby bylo možné zhodnotit jak účinnost, tak i bezpečnost obsažených látek pro léčbu některých psychických problémů.
Stres a adaptogeny
Se vznikem úzkosti může také úzce souviset stres, který je zcela jistě jeden z faktorů, který přispívá k jejímu vzniku. Vědci hledali, jak je možno pomoci organismu lépe stres zvládnout, a objevili (původně v tehdejším Sovětském svazu pro sportovce) látky označené jako adaptogeny. Tyto látky se chemicky liší, ale jejich působením dochází – obecně řečeno – ke zmírnění příznaků stresů, které jsou vzhledem k faktorům, které je vyvolaly, nežádoucí.
Tyto látky působí na tkáň nadledvinek, která uvolňuje ve stresu, jak již bylo řečeno, adrenalin a kortizol. Chrání ji a brání před vyčerpáním. Dále snižují hladinu glukózy a hladinu krevního tlaku. Tím dojde ke zlepšení energetické bilance (zmenšení neadekvátního výdeje) a chrání se i imunitní systém, který je nadměrně zatěžován. Tyto látky se objevují v řadě bylin. Mezi nejznámější patří ženšen všehoj (Panax ginseng, obsahuje ginsenoidy), rozchodnice růžová (Rhodiola rosea, obsahuje rosaviny a kyselinu salidrovou), eleuterokok ostnitý (Eleutherococcus, obsahuje eleutherosidy) a také indický ženšen (Withania somnifera, obsahuje withanolidy). Adaptogeny se objevují i v dalších rostlinách, mezi které patří například klanopraška čínská či leuzea saflorová. Adaptogeny můžete najít v řadě přípravků z našeho sortimentu.