Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
RADOMIL: Všeobecné znechucení politikou je čím dál více patrné. Lidé mají plné zuby korupce a „tunelů“, arogance moci. A to nejen u nás, ale i v mnoha jiných zemích. Roste odpor lidí proti vládám, proti státu a vlastně proti stávajícímu systému, stejně tak ovšem roste tlak vlád a států, systému na občany. A vzhledem k tomu, že tento tlak nadále poroste – vlády tomu eufemisticky říkají „reformy“ či „úsporná opatření“ a netají se tím, že bez ohledu na názory občanů chtějí ještě přitvrdit – dá se očekávat, že poroste i odpor občanů.
Podle mého – a nejen mého – názoru to nutně povede k sociálním bouřím, vlády se budou snažit přivést občany k poslušnosti násilím a občané se je budou snažit násilím svrhnout, zbavit moci. Pokud se to ale podaří, vyvstává otázka, co dál. Změnit pouze obsazení funkcí a zachovat systém by k ničemu dobrému nevedlo, lidé cítí, že je nutné změnit tento systém. Rád bych se s vámi, Táňo, bavil o tom, jaká by ta změna měla být, aby nová společnost byla skutečně lidská; chtěl bych, abychom v tomto dialogu společně hledali cíle a cesty k jejich dosažení. Aby to ale bylo možné, je třeba poznat, v čem je stávající systém špatný a proč tomu tak je.
Pojďme se tedy nejprve věnovat tomu, co je špatné, a pokusme se také najít příčiny. Kde začneme?
TÁŇA: Radomile, to je hned na začátku těžká otázka, protože musíme jít i do historie. Určitě se shodneme v tom, že příčinou je rozvoj egoismu. Existoval vždycky, ale byly tu mechanismy, které ho držely v určitých mezích. Jak náboženství, tak zákony. Když je lidé porušovali, věděli, že dělají něco zlého. Průmyslová revoluce s rozvojem techniky přinesla víru v jednotlivce a jeho možnosti a rozšířila prostor pro rozvoj egoismu, ruku v ruce s ustupováním víry v Boha. Najednou se vylupoval svět, kde všechno bylo možné. Kdo měl v ruce techniku, moc a finanční prostředky, vládl světu v malém i ve velkém. Stará pravidla přestala působit. Dnes se pocit opojení z lidských možností jednotlivců vystupňoval tím, že ideály minulosti byly nahrazeny jediným. Zlatým teletem Starého zákona je maximalizace zisku. Mnozí vyslovují stokrát opakovanou lež, že sobectví je hnací silou pokroku a že to, co prospívá jednotlivci, prospívá všem. Tím jsme se posunuli ke společnosti, kde je všechno dovoleno, protože to slouží osobnímu úspěchu a účel světí prostředky. Technika umožnila propojení světa a globalizace je v rukou nelidských finančních a podnikatelských systémů, které slouží jenom skupince mocných. Z duchovního pohledu víme, že tento pád do materialismu musel přijít, aby lidé došli ke skutečné svobodě. Ale je nejvyšší čas začít se z této propasti zase šplhat nahoru, protože návrat bude čím dál těžší.
Zmiňujete dvě důležité skutečnosti, dva souběžně probíhající děje: rozvoj egoismu a ustupování víry v Boha, a oba tyto děje shrnujete v obraze sestupu do propasti. Ten sestup do propasti a výstup z ní, který je nyní na pořadu dne, se ve svých pracích snažím ukázat jako průběh vývoje lidského vědomí, kdy na počátku lidé nebyli natolik individuální jako dnes, nebyli odtržení ani od sebe navzájem, ani od přírody a ani od Boha, od duchovního světa. Jejich vědomí bylo jiné, bylo propojené (dnes se tomu říká „integrální“) se vším, a ten sestup do propasti byl vlastně rostoucí, plíživou izolací jedince. Jako by si jedinec ve svém vědomí stavěl kolem sebe zdi, za které už nedohlédne. Vše, co je za zdmi, je pro něj nepřátelské a chce proti tomu bojovat…
Rád bych se k tomuto procesu v našem rozhovoru ještě vrátil, nejprve bych se ale chtěl věnovat současné situaci, tomu, co je špatně. Proč vlastně vnímáme naši společnost čím dál víc jako nelidskou?
Ve společnosti, která je postavena na soutěži každého s každým, se nutně začnou vylupovat ty nejhorší vlastnosti člověka, protože jsou nejen žádány, ale dokonce vyhlášeny za jedinou cestu k úspěchu nebo přežití. Jakýkoli náznak soudržnosti je likvidován, a kdo tato pravidla nepřijme, jde ke dnu. Ne náhodou popsala Naomi Kleinová ve své knize Šoková doktrína – vzestup kalamitního kapitalismu situaci v Argentině, kde odpůrce zavřeli do věznic: „Cílem bylo přinutit vězně nevratně poškodit tu část vlastního já, která nade vše věřila v pomoc druhým, tu část vlastního já, která z nich udělala aktivisty, a nahradit ji hanbou a ponížením.“ To je přesný obraz toho, kam vede tento systém, kam nás chtějí odvést. Dochází k řízenému zániku malého a středního podnikání, k jeho likvidaci špatnými zákony, daněmi a tzv. volným trhem. Ten je však ve skutečnosti právem nejsilnějších, kde malý nemá šanci obstát. Tento „volný trh“ vede k zániku pracovních míst. Téměř zadarmo pracují novodobí otroci v zemích třetího světa, ale tato praxe se nenápadně rozšiřuje i k nám. I tady jsou už pracovní zóny za zdmi, kam se nesmí a kde platí pravidla džungle. To vede k nárůstu nezaměstnanosti a k zápasu každého s každým. Dnešní politici, propojení s mocnými ekonomickými skupinami, demontují všechny solidární systémy, které byly vytvořeny právě proto, aby společnost byla funkční. Záměrně ekonomické a politické kruhy odvrátily pozornost od sebe, najdou vždy někoho nepopulárního, koho předhodí jako kost k rozervání a odreagování bědných. Jednou jsou to Romové, podruhé cizinci nebo bezdomovci. Tím ve společnosti vzrůstá necitelnost k druhým.
Ukázka z knihy Láska nevládne, láska tvoří – Hledání cest k proměně společnosti.