Laktózová intolerance a enzym laktáza jako pomocník u této nemoci

Laktózová intolerance je jednou z příčin nesnášenlivosti mléka. V současnosti se jedná o velmi diskutované téma nejen mezi lidmi trpícími touto indispozicí, ale v široké skupině příznivců zdravé výživy stoupá zájem o bezlaktózové výrobky či o doplňky stravy užívané na zmírnění potíží, které laktózová intolerance vyvolává.

Jaké existují typy laktózové intolerance?

První je vrozená laktózová intolerance (odborně alaktázie), která je dosti vzácná. Druhým typem je tzv. primární laktózová intolerance, která vzniká tím, že je nám (zjednodušeně řečeno) geneticky předurčeno, že časem dojde k úbytku enzymu laktázy a tím ke zhoršení tolerance laktózy.

A konečně třetím druhem je sekundární laktózová intolerance, kdy k úbytku enzymu laktázy dochází následkem poškození sliznice tenkého střeva nebo důsledku zrychlení pasáže trávicím traktem v případě některých nemocí (například Crohnova nemoc nebo některé infekční nemoci).

K zrychlenému průchodu jídla trávicím traktem může dojít také v důsledku působení některých léků, při ozařování, chemoterapii nebo chirurgických zákrocích.

Co je příčinou?

Příčinou je nedostatečná tvorba enzymu laktáza (ß-galaktosidáza) v tenkém střevě. Laktáza štěpí mléčný cukr, laktózu (pozor, nezaměňovat názvy!) na jednodušší cukry, jakými jsou glukóza a galaktóza. Laktózová intolerance je tedy neschopnost organismu zpracovat a v důsledku toho dostatečně trávit a vstřebat laktózu.

Nerozštěpená laktóza dále putuje oblastí tlustého střeva, kde na sebe naváže vodu a tím se urychlí průchod tenkým střevem, což ještě více zhoršuje štěpení a vstřebání laktózy v organismu. V tlustém střevě je laktóza přirozenou střevní mikroflórou fermentovaná na laktát, vodík, metan a mastné kyseliny s krátkým řetězcem. Vodík se vstřebává, dostává se do plic, odkud se vydechuje. Ostatní látky dráždí stěnu střeva.

Jak se projevuje?

Potíže se u tohoto zdravotního problému projevují bolestmi břicha, zvýšeným nadýmáním (flatulencí), kručením v břiše, zácpou, řídkou stolicí po konzumaci mléka nebo (méně často) mléčných výrobků. Může dokonce dojít i ke zvracení a nevolnosti doprovázené bolestí hlavy.

I když se nejedná v podstatě o vážné poškození zdraví, zmíněné příznaky mohou postiženým velmi znepříjemnit život. U každého se může projevovat v různé intenzitě. Záleží na tom, jaké množství enzymů v tenkém střevě zůstalo (a nakolik je aktivní), složení střevní mikroflóry, množství laktózy v potravě celkem nebo také na průchodu střevy (tzv. střevní pasáž). Je také potřeba vzít v úvahu, že produkce enzymu laktázy v těle s věkem klesá.

V jakých potravinách se mléčný cukr neboli laktóza vyskytuje?

Samozřejmě kromě mléka a mléčných výrobků v mnoha dalších potravinách. Můžeme zmínit, že ji můžeme najít v sušenkách, bonbónech, čokoládách, masných výrobcích, ve sladkém i slaném pečivu, chipsech, kukuřičných lupíncích nebo instantních výrobcích. Povinností výrobce potravin je vždy uvést na obalu, zda obsahuje laktózu.

Laktóza je ale i pomocná technická látka používaná při výrobě léků nebo některých doplňků stravy. To je třeba také mít na mysli a zeptat se na tuto skutečnost v lékárně.

Jak nahradit mléko jako zdroj vápníku?

Podle doporučení odborníků je denní doporučený přívod vápníku pro dospělého člověka stanoven na 1 000 mg. Dobré je, že vápník je téměř ve všech potravinách, i když v některých méně a v některých více.

K doporučeným zdrojům vápníku patří například sardinky s kostmi, košťálová zelenina (též brukvovitá: hlávkové zelí, kapusta, růžičková kapusta, květák, brokolice, kedluben, pekingské zelí), dále tuřín a řeřicha, skořápkové ovoce (zejména mandle), semena (zejména mák a sezam) a luštěniny (zejména fazole).

Je možné u laktózové intolerance i přesto v určitém množství pít mléko a jíst mléčné výrobky?

Ano, je to možné, i když je to velmi individuální záležitost. Odborníci doporučují nejprve potraviny s laktózou zcela vysadit a potom postupně po malých dávkách začít je zase jít. Kolik, kdo může sníst laktózy, aniž dojde k projevům intolerance je individuální.  Podle informace EFSA (Evropský úřad pro bezpečnost potravin) laktózově intolerantní dobře snáší cca 10 g laktózy v jedné porci.

Je potřeba dodržet několik obecných zásad:

  • mléko a mléčné výrobky rozdělit do několika menších dávek během dne
  • jíst takové mléčné výrobky, jejichž průchod střevním traktem je pomalejší (nejíst je nalačno, společně s bezlaktózovými potravinami, rozlišovat jednotlivé druhy mléčných výrobků dle konzistence, dá se říci hustoty)
  • ochucené mléko je o něco přijatelnější než to neochucené
  • snažit se vybrat takové mléčné výrobky na současném bohatém trhu s potravinami, které obsahují enzymy s laktázou, které jsou do nich zavedeny při výrobě
  • vyhledávat produkty označované jako bezlaktózové nebo s nízkým obsahem laktózy (“lactose-free” nebo “low-lactose”).

Je vhodné užívat i vybrané doplňky stravy?

Ano, je to vhodné jako doplněk celkového dietního režimu. Máme na vybranou v podstatě ze dvou skupin doplňků stravy. První je skupina probiotik, které jednak zpomalují průchod potravy střevy a také mají samy o sobě schopnost štěpit laktózu. Dá se říci, že tato skupina snižuje projevy laktózové intolerance a zlepšuje adaptaci na malé množství laktózy.

Druhou skupinou jsou kapky nebo tablety, které již přímo obsahují enzym laktázu.

Laktáza je komerčně vyráběna z kvasnic jako např.: Kluyveromyces fragilis, Kluyveromyces lactis a hub Aspergillus niger a Aspergillus oryzae. Účelem je hydrolyzovat laktózu v mléce a mléčných produktech pro lidi s intolerancí laktózy.  Doporučená doba podání je těsně před či v průběhu konzumace potravin obsahujících laktózu.

Její obsah v doplňcích stravy se uvádí v laktázových jednotkách, které vyjadřují účinnou aktivitu potvrzenou dle EFSA na základě vědeckých studií. Laktáza je někdy přidaná i přímo do potravin, jako jsou zmrzliny nebo nanuky (hydrolyzované mléko má sladší a příjemnou chuť).

 

Zpět nahoru