Kyselina jantarová

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Po chemické stránce je kyselina jantarová (systematickým názvem kyselina butandiová) je nasycená karboxylová kyselina se dvěma karboxylovými skupinami. Je to bílá krystalická látka a je dobře rozpustná ve vodě. V našem organismu se vyskytuje v tzv. Krebsově cyklu, což je důležitý metabolický děj. Krebsův cyklus je velmi důležitá série biochemických reakcí, kdy při odbourávání acetylkoenzymu A za rozkladu sacharidů, tuků a aminokyselin vzniká oxid uhličitý a chemicky vázaný vodík.

Je to základní proces aerobního dýchání buněk. Běžně se vyskytuje v ovoci (např. v angreštu), dále ji obsahují pouze acidofilní mléčné výrobky, tmavý  chléb, mořští  korýši, zralé víno, pivo, některé bobule ovoce a kysané zelí. Již faraóni ve starém Egyptě věřili v omlazující moc jantaru, a proto si pod kůži zašívali jantarové destičky. Je přirozenou součástí rostlinných a živočišných tkání. Dodává tělu energii a má regenerační (omlazující) vliv na buňky.

Kyselina jantarová a její soli přímo ovlivňuje buněčný metabolizmus a účastní se zpracování sacharidů v již zmíněném Krebsově cyklu. Je zdrojem redukujících látek a tím ovlivňuje oxidace uvnitř buňky. Kyselina jantarová stabilizuje strukturu a funkci mitochondrií, působí jako induktor syntézy bílkovin, ovlivňuje pozitivně transport iontů v buňce a transport plynů v organizmu (kyslík a oxid uhličitý).

Kyselina  jantarová je univerzální adaptogen a je nedílnou součástí všech živých organismů. Vyrábí se v buňkách člověka, zvířat a rostlin a je zodpovědná za energetický  metabolismus. Vědci zjistili, že porušení buněčné energie vede ke snížení imunity, a tudíž k různým nemocem. Z toho vyplývá, že  deficit jantarové kyseliny v lidském těle musí být neustále doplňován a to zejména při velkém fyzickém, duševním a emocionálním (stres) zatížení.

Látka se průmyslově vyrábí pomocí mikroorganismů fermentací glukozy z kukuřice. Kyselina jantarová upravuje kyselost a chuť potravin. Využití látky je v masných výrobcích a nápojích apod. Látka je považována za bezpečnou bez nežádoucích účinků.